Podle španělského ministra hospodářství a obchodu Carlose Cuerpa by nejbohatší země světa měly prokázat svoji odvahu tím, že pro zhruba tři tisíce dolarových miliardářů zavedou globálně platnou minimální daň. Uvedl to v rámci nedávné návštěvy Londýna během své řeči před setkáním vedoucích představitelů zemí G20, které v těchto dnech probíhá v brazilském Riu de Janeiru.
Španěl rovněž připomněl, že plán se politické podpory dočkal už v létě, kdy se ministři financí zemí G20 dohodli na spolupráci, jejímž cílem bude zajistit, aby majetek osob s mimořádným jměním byl účinně zdaněn. Hlavním argumentem byla skutečnost, že se tento VIP klub významně podílí na produkci skleníkových plynů. A to přibližně stejnou měrou jako nejchudší třetina lidstva.
Ach, ty cesty tryskáčem
Podle analýzy britské organizace Oxfam, bojující za odstranění chudoby ve světě, vyprodukovalo vloni 12 nejbohatších lidí světa 17 milionů tun oxidu uhličitého. Zatěžující je v tomto ohledu hlavně časté létání soukromými tryskáči či používání luxusních jachet. Pro srovnání, jedná se o zhruba stejné množství skleníkových plynů, jaké v běžném životě za stejnou dobu vyprodukuje celkem 2,1 milionu průměrných domácností.
„Jsou chvíle, kdy musíte být odvážní a dělat věci, o kterých jste přesvědčeni, že jsou správné,“ uvedl deník The Guardian s odkazem na Cuerpa. Podle něj volební výsledky v posledních letech ukázaly, že občané požadují větší přerozdělení bohatství, což je signál, na který by vlády měly reagovat.
Jen během covidu zdvojnásobilo své bohatství hned pět nejbohatších mužů světa. K dalšímu nárůstu jejich jmění vedlo i nedávné znovuzvolení Donalda Trumpa. Desítce nejmovitějších dolarových miliardářů vzrostl za jediný den majetek o 63,5 miliardy korun, tedy o bezmála 1,5 bilionu korun.
Měli by být nejbohatší lidé světa zdaněni speciální "uhlíkovou" daní?
Nejvíce si polepšil veřejný podporovatel Trumpa Elon Musk, který zbohatl o více než desetinu na 290,3 miliardy dolarů (asi 6,87 bilionu korun). Další desítky miliard pak na „své“ konto přidal v následujících dnech, takže jeho současné jmění činí dle agentury Bloomberg v době psaní tohoto článku (úterý dopoledne – pozn. red.) závratných 326 miliard dolarů, tedy v přepočtu nějakých 7,81 bilionu korun.
Nižší daně než učitelé
Ekonom Daniel Zucman, který je autorem návrhu zmíněné daně, ve své studii upozorňuje, že v současné době odpovídá efektivní daňová sazba miliardářů pouze 0,3 procenta, což představuje jen zlomek toho, co odvádí lidé z běžných profesí. „Superbohatí by neměli platit nižší daně než učitelé nebo hasiči. To prostě není v pořádku,“ řekl v červnu Zucman deníku Financial Times.
Zucmanův plán vychází z minimální 15procentní daně pro nadnárodní společnosti, která byla letos přijata ve více než 50 zemích. Aby se k této myšlence přihlásily všechny země, dle zastánců však nutné není. I kdyby některé státy návrh nepřijaly, miliardáři by mohli čelit výstupním daním při pokusech přesunout majetek do daňových rájů.
Během červencového zasedání ministři financí všech zemí G20 vyjádřili závazek zajistit efektivní zdanění superbohatých. Na nadcházejícím summitu G20 v Brazílii tak budou lídři nejbohatších zemí světa pravděpodobně vyzváni k tomu, aby tento závazek potvrdili. Cuerpo plánuje návrh předložit i na summitu OSN o financování rozvoje, který se uskuteční příští léto v Seville.
Očekává se, že zdanění miliardářů bude v příštím roce v rámci klimatického summitu prosazovat i Brazílie. Návrh na dvouprocentní daň, jež by měla každoročně přinést celkem 250 miliard dolarů, už navíc podpořilo také nejen Německo, ale i Francie a Jižní Afrika. Zmíněné země uvedly, že tyto peníze budou zapotřebí na pomoc klimaticky zranitelným zemím. Využití prý najdou i v podpoře zelených investic.
