Kapitola 190
Zalez do boudy! * Petr „Evian“ Žaluda * Otázka pro Schwarze * Abteilung na generálovi * Spin-doktor z J&T * Pavoučí policie * Novinář gentleman
Zalez do boudy!
Když je Topol zalezlej, preference jdou nahoru, když vyleze, preference jdou dolů. Tak si po vypuknutí Toskánské aféry posteskl týdeníku EURO jeden z nejmenovaných, vysoce postavených politiků ODS. A dodal, že kvůli tomu se jim ani nechce moc jezdit na stranické mítinky do regionů.
Veřejně kvůli Toskánské aféře jako první z vysokých činitelů ODS Mirku Topolánkovi pořádně vyčinil – jinak vždy klidný a odměřený - místopředseda strany Petr Nečas. Řekl, že voličům ODS vadí slabá sociální inteligence předsedy Topolánka i to, že okolnosti v médiích propírané dovolené v Itálii nehodlá vysvětlovat. „Svůj názor jsem předsedovi sdělil velmi jasně a zřetelně. Ne zcela jej akceptoval, abych to řekl diplomaticky,“ prohlásil místopředseda ODS v rozhovoru pro Hospodářské noviny. V překladu do nediplomatického jazyka to znamená, že ho Topolánek jednoduše poslal někam…
Nečas patří mezi kultivované a důvěryhodné vrcholné politiky ODS, kteří na volebním programu tvrdě a obětavě pracují. K čemu však je promyšlený a přitažlivý program, pokud jej z médií vygumují skandály předsedy strany a jeho nejlepšího přítele? Stavět je těžké, bořit lehké. Nečas staví, Topolánek boří. Jde to dohromady? Jak situaci vyřešit, aby ODS ve volbách dokázala ČSSD porazit?
Ledaže by Topolánek v předvolebním čase zalezl a nechal vylézt Nečase. Ideální kombinace pro vítězství ODS ve volbách! Jenže Nečas je málo odvážný. Vzpomeňme, jak se v roce 1997 ani neodvážil vzít nabízené křeslo ministra vnitra po rezignujícím Janu Rumlovi. Že by na místopředsedu ODS přece jen něco měli? Proto je pravděpodobnější, že zaleze Nečas. Z tohoto mráčku tedy nezaprší.
Petr „Evian“ Žaluda
Lidové noviny otiskly interwiev s generálním ředitelem Českých drah Petrem Žaludou. Konec rozhovoru byl z hlediska sociologického nejzajímavější a byla by škoda, kdyby si jej nepřečetli i čtenáři týdeníku EURO.
LN: Proč tady pijeme vodu Evian?
Žaluda: Protože to je nejlevnější voda. Víte, kolik stojí ta lahev?
LN: Ne.
Žaluda: Asi dvanáct korun.
LN: To neexistuje levnější voda?
Žaluda: Dobrá voda stojí asi dvacet. My to bereme od nějakého odběratele a je to nejlevnější voda, kterou dokážeme koupit. U nás na marketingu totiž dělá holka, která předtím pracovala pro firmu dovážející všechny francouzské nápoje. A ona se dostala na sklad a je to nejlevnější voda, kterou dokážeme koupit. Počkejte, já to zjistím. (Odchází za sekretářkou.) Tak ne, tak ta půllitrovka stojí čtrnáct korun. Prostě když koupíte Dobrou vodu, tak je to buď stejné, nebo dražší. Dobrá voda určitě.
LN: (Do hovoru vstupuje fotograf.) Ale Dobrá voda stojí v krámě dvanáct korun litr a půl.
Žaluda: Jo? To není možné.
LN: Vy jste asi nikdy nekupoval vodu.
Žaluda: My doma pijeme vodu z vodovodu. Ještě nějaké další otázky?
Otázka pro Schwarze
V aférách, jako je vila v Toskánsku či konto ve Švýcarsku, se čím dál jasněji otvírá otázka odpovědnosti zpravodajských služeb. Expremiér Mirek Topolánek prohlásil, že jsou jednoznačné důkazy, že Karel Randák používá i lidi činné v aktivní službě v rozvědce, kterou dříve řídil. „Je to prokázáno,“ dodal předseda ODS. Nicméně důkazy tento chlap s kulama z nějakého důvodu nechce předložit…
Několik dnů poté Ivo Schwarz, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), jemuž před ním šéfoval Randák, okamžitě svolal tiskovou konferenci, na které prohlásil, že rezignuje na funkci, pokud se prokáže podíl agentů civilní rozvědky na rozpoutání takzvané Toskánské aféry.
Škoda že na tiskovku nepřišel zástupce šéfredaktora Lidových novin Jaroslav Plesl, který zpovídal i šéfa Českých drah Žaludu. Jak se ukázalo, Plesl se ptá velmi dobře. Kdyby tam byl, mohl Schwarzovi položit otázku, kterou si klade i týdeník EURO: „Pokud už vaše služba má sbírat informace v zahraničí, nemyslíte si, že je chyba, že vaši lidé v Monte Argentariu nedělali svou práci? Neměl byste spíš kvůli tomu rezignovat už hned teď?“
Abteilung na generálovi
Bývalý generál rozvědky Karel Randák tvrdí, že Topolánek a jeho lidé v uplynulých letech po něm šli, nechávali ho sledovat a odposlouchávat telefon. Randák dokonce tvrdí, že má důkazy. Jenže je orgánům činném v trestním řízení dodnes nepředložil.
Je opravdu možné, že si někdo Randákovo počínání vykládá jako útok na demokracii a ve zpravodajské službě si v souladu s heslem Republiku si rozvracet nenecháme! vyšívá celý abteilung na bývalém šéfovi rozvědky? Že by lidé v Praze ve Stodůlkách byli přesvědčení, že někteří politici a podnikatelé provádějí společný byznys natolik dobře, že je musejí zpravodajsky pokrýt? Že by naše tajné služby nevěděly, že odkrývat korupci není opce, ale jejich povinnost? To není možné!
Spin-doktor z J&T
Bývalý novinář Martin Maňák, toho času ve službách finanční skupiny J&T, se v úctyhodném rozsahu více než šestnácti tisíc znaků - je toho hodně - pokusil vyvrátit četná obvinění, která dopadají na hlavu jeho zaměstnavatele. Materiál má název Mýty a skutečnosti o „zneužívání“ hospodářské soutěže a politických vazeb v energetickém sektoru ČR a snaží se různá tvrzení o skupině J&T, která se v médiích objevila po vypuknutí Toskánské aféry, spinovat do pozitivní polohy. (Kdo má čas, si může celý text přečíst na webové adrese euro.cz.)
Jeden zkušený investiční bankéř, který dlouhá léta působil v USA a ve Velké Británii, pro týdeník EURO text okomentoval: „I will not waste my time reading these PR spins on something that police should look into.“ Proto je otázkou, zda byl materiál skutečně určen české veřejnosti. Už jeho samotný rozsah totiž garantuje, že deníky – přestože je léto a v novinách více místa - z něj těžko otisknou více než desetinu. Co když byl text skrytě adresován orgánům činným v trestním řízení? Substance je tam víc než dost!
Pavoučí policie
Ve Štětí zaútočil jedovatý pavouk na muže na dětském hřišti. Strážníci městské policie prostor hřiště pečlivě prozkoumali a pavouka chytili. Další pavouci zjištěni nebyli. Město proti nim bude bojovat vyvěšením výstražných cedulek, posekáním trávy a posílením hlídek městské policie.
Na rozdíl od pokusu o blamáž v posledním dvojčísle týdeníku EURO, v níž byly výroky Chance Gardenera (ekonomického poradce nejmenovaného amerického prezidenta) ocitovány z knihy Jerzyho Kosińského Byl jsem při tom, tento příběh není ani pokusem o blamáž, ani apokryfním skečem montypythonovského střihu, ale realitou – byť se tomu rozum brání. Jediným vysvětlením by bylo, kdyby tento francouzsky mluvící pavouk při výslechu na městské policii přiznal vazby na al-Káidu.
Novinář gentleman
Jsou věci, které se prostě nedělají. Jeden britský bulvární plátek v podstatě podvodně získal korespondenci princezny Diany, kterou bývalá komorná ukradla v Buckinghamském paláci a nabízela ji ke koupi za podíl na zisku ze zveřejnění. Novináři ji škaredě podvedli. Zaplatili jí zálohu – a mediálně netknuté Dianiny dopisy vrátili královské rodině, protože šlo o zcizený privátní majetek.
Novináři se od šmíráků liší zejména tím, že jsou věci, které prostě nedělají. Příkladem šmíráka je jeden ubožák, vystupující pod pseudonymem, který zatahoval do křečovitých a zcela nevtipných předvolebních karikatur těhotnou manželku jednoho neoblíbeného politika. To je ekonaft. Nehledě na to, že jde ze strany prodejného pisálka o zcela jasné politické angažmá.
Přímo spolupachateli se stávají novináři, kteří se „investigativně“ angažují bez špetky fantazie, rutiny a odpovědnosti. Nechávají se využívat (pro své ambice) nebo zneužívat (pro svou naivitu) nikoli při odhalování, ale vlastně při páchání trestné činnosti - někdy i policisty. Jiní novináři, ochotní za pořádný „otvírák“ upsat duši ďáblu, dokonce trestnou činnost buď markýrují, nebo dokonce generují.
To je úpadek řemesla, jehož hloubku ani Miloš Zeman nedocenil. Škoda že nenašel dost pochopení pro „staré dobré konzervativní novináře“, kteří se odmítají honit za jepičími senzacemi a snaží se dělat dobře své řemeslo. Pro všechny ty, kteří dokážou ocenit starou dobrou muzikantskou anekdotu, že „džentlmen je člověk, který umí hrát na trombon – ale nehraje“.
