Je čtvrtek 7. dubna – Věci veřejné se drolí, vyzvaly rebely, aby opustili Sněmovnu. ODS pokud možno mlží, sama totiž neví, jak se ke štěpení véčkařů postavit. Hraje se o podobu vlády.
Foto: Jan Zátorský / MF Dnes / Profimedia.cz
Ale ono to ani jinak s kabinetem premiéra Petra Nečase dopadnout nemohlo. Vláda, a je úplně jedno, že s nejsilnějším mandátem v historii Česka, jen prostě zapomněla zatáhnout za výhybku. Ta těžkotonážní lokálka, která vyjížděla se 118 pasažéry na palubě, se jednoduše vydala na trasu po rozvrzaných, vetchých a zasmrádlých kolejích, po nichž brázdil čtyři roky Topolánkův vlak a před ním další a další stroje. Po kolejích, které vedou krajinou neprůhledného kšeftování a neprůhledného způsobu vládnutí, kde už pomalu nerozeznáte, co je ještě politika a co už onen byznys a kde občas bývají převodovou pákou média. Alespoň v případě mocenských či ekonomických bojů těch či oněch skupin.
Jedna kauza za druhou
Zrekapitulujme si však události, jimiž postupně Nečasova mašina projela. Pomineme-li otázku státního tajemníka pro EU, poprvé se motor zakuckal, když vláda řešila povodňovou daň. O 100 korun měsíčně se letos snížila sleva na dani pro financování škod po záplavách. Navzdory předvolebním slibům se tak zvýšily daně, za což se premiér voličům omluvil. Okolo tohoto opatření si Nečas s faktickým šéfem TOP 09 Miroslavem Kalouskem vyměnili přes média několik ostrých invektiv na téma dodržování koaličních dohod. Oproti pozdějším roztržkám to však byl čajíček.
Vztahy v koalici narušila pak poprvé loni v září kauza okolo agentury ABL, již nyní vlastní bratr ministra dopravy a neformálního lídra Věcí veřejných Víta Bárty. Podle Mladé fronty Dnes před čtyřmi lety ABL sledovala politiky ODS z Prahy 11. Bárta se už loni Nečasovi zaručil slovem, že agentura politiky nesledovala, což se podle Nečase nakonec ukázalo jako nepravdivé. Bárta se za to premiérovi omluvil. Ten omluvu přijal a případ považuje za uzavřený. Části občanských demokratů se však v této souvislosti nelíbí, že Věci veřejné ovládají vnitro.
Koalice poté řešila aféru okolo přípravy podezřelé zakázky na nákup minometů pro armádu. Kalousek při obhajobě exministra obrany a svého tehdejšího náměstka Martina Bartáka obvinil ministra obrany Alexandra Vondru (ODS), že ještě v době působení v kabinetu Mirka Topolánka lobboval ve prospěch nákupu obrněných transportérů Pandur. V listopadu se pak objevilo obvinění, že Barták chtěl začátkem roku 2008 peníze v souvislosti s armádní zakázkou na vozidla Tatra. Rozhovor s Bartákem popsal mimo jiné bývalý americký velvyslanec v Česku a předseda dozorčí rady Tatry William Cabaniss. Toto obvinění stále vyšetřuje policie.
Koncem loňského listopadu ministr vnitra Radek John vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k odchodu, neboť nebyl spokojen s jeho prací. Nečas tehdy Johnovi vytkl, že ho o této výzvě předem neinformoval. Martinů poté zůstal ve funkci, ale situace okolo něj se vyhrotila v souvislosti s údajnou korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí. Na řešení sporu, ve kterém proti sobě stály ODS a Věci veřejné, se nakonec vládní strany dohodly na schůzce s prezidentem Václavem Klausem. Martinů po ní oznámil, že ve funkci skončí k závěru loňského roku. Nečasovi se poté nelíbil ani výběr nového policejního prezidenta a kritizoval komisi jmenovanou Johnem. V zákulisí se říká, že Nečas jen plnil přání svého poradce a dodnes vlivného zákulisního hráče – exministra vnitra Ivana Langera. Část ODS doteď nemůže Nečasovi zapomenout, že nakonec véčkům ustoupil. Podle mnohých občanských demokratů se v takovém případě do souboje vůbec neměl pouštět.
Dusno na životním prostředí
Koncem loňského roku vypukla kauza údajné korupce na ministerstvu životního prostředí, které vedl místopředseda ODS Pavel Drobil. Podle šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka na něj poradce ministra Martin Knetig naléhal, aby manipuloval výběrovými řízeními. Knetig to zdůvodňoval tím, že je nutné získat peníze na financování ODS a další Drobilovy politické kariéry. Nečas se Drobila zastal, ten ale stejně nakonec musel podat demisi. Kauza vyhrotila vztahy mezi ODS a VV. Opoziční ČSSD vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a VV váhaly s podporou Nečasova kabinetu. Po schůzce s prezidentem však všechny vládní strany hlasovaly proti návrhu ČSSD.
Vnitrokoaliční dohady provázejí také vznik důchodové reformy. Poté, co vláda přišla s návrhem, který počítal se zvýšením daně z přidané hodnoty na 20 procent, začaly se ozývat kritické hlasy především z řad VV. Bárta se přidal k nesouhlasnému postoji prezidenta Václava Klause a vláda nakonec své představy o úpravě DPH pozměnila.
Následovala kauza s firmou ProMoPro. Jde v ní o údajně předraženou státní zakázku na audiovizuální a další služby, která byla bez výběrového řízení uzavřena v souvislosti s českým předsednictvím EU. Vicepremiérem pro evropskou problematiku byl v té době nynější ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Začátkem letošního roku podalo ministerstvo financí kvůli této zakázce trestní oznámení. Celá kauza proti sobě postavila především ODS a TOP 09. Kalousek v této souvislosti mluví o „nestandardní zlodějně“, Nečas zase Kalouska obvinil, že vyšetřování případu „hrubým způsobem“ ovlivňuje. Tou dobou paralelně probíhaly aférky ministra školství Josefa Dobeše. Kromě dat z e-mailů úředníků unikly na veřejnost také informace o mimořádných stotisícových odměnách Dobešových podřízených. Ministr navíc údajně psal za svou podřízenou Janu Machálkovou seminární práci.
Tah na branku
Následovaly „drobnosti“ typu, jako že vojenští policisté vtrhli do ČT a odnesli si dokumenty. Vše vyvrcholilo tím, že na sebe v posledních dnech začal soustředit pozornost poslanec (a do minulého týdne i výkonný místopředseda VV) Jaroslav Škárka. Tvrdí, že dostával peníze od ministra dopravy Bárty za loajalitu straně. Stejně jako Kristýna Kočí a někteří další. Klub rebely vyloučil a Stanislav Huml odešel sám. V ODS se začínají objevovat hlasy, požadující odchod VV z vlády v případě, že se Škárkova obvinění potvrdí.
Věci veřejné stejně jako předtím zelení slibovali moderní pendolino, místo toho se svezli se starou gardou, která má na starosti jediné: nevyřízené účty z minulosti. A je to škoda. Lidé typu Víta Bárty mající na rozdíl od Lišků či Bursíků tah na branku u mnoha lidí vzbuzovali opětnou naději v politiku. A ne malou. Mohli Česku skutečně prospět. Elán, kapacitu, strategii, možnosti i finanční zdroje na to mají. Škoda, že VV nezůstaly rok dva v opozici. Aktéři jejich afér jsou oproti kmotrům ODS a prohnilým stranickým strukturám sociální demokracie de facto neposkvrněni.
Vzpomeňme na partu kolem bývalého premiéra Mirka Topolánka a jeho věrného souputníka Marka Dalíka. Nebylo třeba jen slavné Toskánsko podstatně horší zprávou o fungování politiky a byznysu? Tehdy expremiér a předseda nejsilnější pravicové strany, stejně jako třeba vlivný ekonomický hráč ČSSD Milan Urban, trávili dovolenou s kapitány českého průmyslu. Na rozdíl od současné kauzy se nejspíš nikdy nedozvíme, co konkrétně se tam tehdy upeklo. Jisté však je, že se neřešily statisíce, ba ani miliony, ale miliardy korun. Mimochodem dodnes není jasné, kdo tehdy výlet politiků a lobbistů platil. A to je přitom jen střípek.
Bárta si stavěl vzdušné zámky, měl velké ekonomické i mocenské ambice. Chtěl naprosto ovládat tým a důvěřovat mu, řídit stranu jako firmu s vědomím, že nelze oddělovat politickou a ekonomickou moc. Nelze mu přitom upřít, že začal na dopravě tvrdě šlapat na paty kmotrům kolem ODS a ČSSD, kteří zajisté nynější rozkol u Věcí veřejných uvítají.
