Vláda schválila NÚZSS, hejtmani a starostové s ním však nesouhlasí
Po řadě nezdarů první vyhraná bitva. Ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase minulý týden podpořila vláda, když schválila jeho projekt na vytvoření superúřadu, který má zastřešovat výplaty všech systémů sociálních dávek. Teď musí šéf sociálních věcí přesvědčit ještě veřejnost, především představitele samospráv, kteří revoluční myšlenku odmítají. Nečase však tlačí i čas. Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu (NÚZSS) má fungovat již za rok a čtvrt, ale projekt je dosud jen ve stadiu věcného záměru zákona. Ministr však o reálnosti termínu nepochybuje. „Po zkušenostech se zákonem o pomoci v hmotné nouzi, který byl přijat 14. března 2006 a nabyl účinnosti od počátku roku 2007, a to bez řádného technického zabezpečení celého systému, se stavíme k datu 1. ledna 2009 poněkud skepticky. Příprava řádného fungování úřadu bude dle našeho názoru vyžadovat mnohem delší časové období,“ zdůrazňuje vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.
Padni, komu padni.
Právě hejtmani uštědřili Nečasovi největší ťafku. Bezmála jednohlasé odmítnutí krajských hlav (pro se vyslovil jen představitel Ústeckého kraje Jiří Šulc - viz Anketu) je o to pikantnější, že téměř všichni jsou ministrovými stranickými kolegy. Hejtmani totiž nepovažují zřízení NÚZSS za užitečné a tvrdí, že v reformě veřejné správy jde o krok zpět. „Jakkoli lze snahu po sjednocení roztříštěnosti orgánů s působností v dané oblasti pochopit, nelze předmětnému návrhu vyslovit podporu. Jedním z proklamovaných cílů reformy veřejné správy, jejímž dílčím krokem byl i vznik krajů, je decentralizace veřejné správy. Přenášení výkonu veřejné správy na nižší úrovně, zejména na územní samosprávné celky, má za cíl snižování nákladů na výkon předmětné činnosti. Regionální orgány jsou schopné vzhledem ke znalosti místních podmínek a potřeb vykonávat danou činnost lépe a efektivněji než centralizované státní orgány. Navrhovaná právní úprava jde zcela proti cílům reformy veřejné správy. Představuje současně zásadní zásah do smíšeného modelu systému územní veřejné správy v České republice, aniž by byl jednak součástí nějakého jejího obecnějšího a dlouhodobého konceptu, jednak se zástupci samospráv předtím konzultován. Pouhé konstatování přetíženosti spojeného modelu výkonu veřejné správy není podle našeho názoru adekvátním argumentem pro krok, který jde zcela proti dosavadnímu vývoji,“ vyjádřil jednoznačné stanovisko předseda Asociace krajů a zároveň hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský v dopise adresovaném ministru práce a sociálních věcí.
Nulová diskuse.
K návrhu se pozitivně nestaví ani většina ředitelů úřadů práce, kterým se zase nelíbí další rozšiřování agendy a především navrhovaná ztráta samostatnosti (EURO 30/2007). A největším překvapením pro Nečase byla negativní reakce mnoha starostů. Právě obcím, které si nejednou nahlas stěžovaly, že musejí za stát vykonávat funkce a ještě na to doplácejí, měl superúřad vyjít vstříc tím, že výplatu sociálních dávek sejme z jejich beder. „Zatím jsme se vyslovili proti zřízení úřadu, ale ještě o tom chceme s ministrem Nečasem jednat,“ říká výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Důvody uvádí podobné jako Asociace krajů.
Ačkoli ministr práce zdůrazňuje, že se debatám s představiteli samospráv nebrání, prozatím jich moc nevedl. A přesvědčit hejtmany bude zapeklitým oříškem. „Věřím, že nově navrhovaný úřad vůbec nevznikne. A my se tak budeme moci s ministrem o této věci napřed bavit a v první řadě si rozdělit role mezi stát, kraje a obce,“ zdůrazňuje hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.
V podtextu odmítání úřadu municipálními politiky je především obava z toho, aby odebrání kompetencí v sociální oblasti nebylo jen prvním článkem v delším řetězci. „Nevíme, zda se nebude podobný proces týkat i dalších resortů státní správy, nebo jestli zůstane pouze u sociální oblasti,“ zdůrazňuje hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. Nečas však uklidňuje, že rozhodně nikdo převod dalších agend neplánuje.
Nejasné náklady, plánované úspory.
Páteří Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu má být síť 77 úřadů práce, pod něž spadá veškerá agenda týkající se zaměstnanosti a státní sociální podpory (kromě Prahy, kde sociální podporu dosud vyřizují úředníci samosprávy). Do působnosti nového aparátu navíc přejdou z obcí činnosti týkající se pomoci v hmotné nouzi, péče o zdravotně postižené, příspěvků na péči a sociálněprávní ochrany dětí. Superúřad se šestnácti tisíci zaměstnanci bude řídit ústřední ředitelství s pravděpodobným sídlem v Praze a bude spadat pod gesci ministra práce. Úřady práce budou součástí celku, čímž ztratí svoji samostatnost, a z jejich působnosti bude vyňata lékařská posudková služba.
„Dnes existuje 77 samostatných úřadů, a tím pádem je nelze dobře ovlivňovat a řídit. Chceme podobný model jako u finančních úřadů, řízených přímo ministerstvem financí prostřednictvím finančního ředitelství, který nikdo nezpochybňuje. Tím, že nový úřad bude zastřešovat i systém hmotné nouze a péči o postižené, bude jednotně vytvořená struktura pracovat efektivněji,“ zdůrazňuje ministr práce. Dodává, že stát letos na sociální dávky a politiku zaměstnanosti vyčlenil 90 miliard korun, ale nejenže nemá nad hospodařením s těmito prostředky kontrolu, ale ani jejich výplatu nemůže řídit.
Ministerstvo vyčíslilo, že v prvním roce činnosti si zřízení úřadu vyžádá přes čtyři miliardy korun ze státního rozpočtu. Zhruba polovinu této částky už dnes stát obcím posílá a zbylé výdaje dorovnávají veřejné rozpočty. Další náklady, jež však resort práce a sociálních věcí dosud přesně nevyčíslil, si vyžádají investice do nových pracovišť a do jednotného informačního systému. Ministerstvo doufá, že část těchto peněz by mohla plynout z evropských fondů.
Nečas kalkuluje, že propojení dávkových systémů přinese nejen úspory v režii, ale především se tím ušetří na výplatách dávek, což by ročně mohlo vynést pět až osm miliard korun. „Chceme zjednodušit výplatu dávek na principu negativní daně, a na to musí být jen jeden nositel. Když tedy někdo odmítá NÚZSS, nechce zjednodušit dávkový systém,“ prohlašuje ministr Nečas.
Hejtmani však o úsporách až tak přesvědčeni nejsou. „Věcný záměr zákona neobsahuje finanční a personální analýzu, na jejímž základě by bylo možné konstatovat, že zřízení NÚZSS přinese ve střednědobém výhledu úspory. Domnívám se, že vyšší efektivity ve vyplácení dávek lze dosáhnout lepšími sociálními zákony, případně zavedením terénní sociální práce, než zřízením nového úřadu,“ namítá například Libor Lukáš.
A to ještě ministerstvo neuvažuje o dalších výdajích souvisejících s provozem detašovaných pracovišť, například se správou hardwaru a softwaru, posíláním pošty a podobně.
Uběhaný invalida.
Odmítavá stanoviska krajských politiků vznikají dle Nečase především z neznalosti problematiky. „Teď je systém vyřizování dávek velmi složitý a hejtmani jej neznají, a proto jsou proti zřízení NÚZSS. Současný stav je krajně neohleduplný k lidem a komplikovaný,“ zdůrazňuje ministr. A také svá slova ilustruje na příkladu nezaměstnaného invalidy: „Takový člověk si dnes podporu v nezaměstnanosti vyřizuje na úřadu práce a příspěvek na bydlení také tam. Doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí však na pověřeném obecním úřadu a příspěvek na péči na úřadu obce s rozšířenou působností. Nárok na dávky posuzuje lékařská posudková služba, která sídlí na úřadech práce, ale správní řízení je zase v kompetenci obce s rozšířenou působností.“
Nečas tak předpokládá, že nový úřad bude, řečeno počítačovou hantýrkou, uživatelsky příjemnější. S tím ovšem hlavy krajů opět polemizují. „Občanovi se výkon státní správy místně nepřiblíží, protože bude muset cestovat do okresního centra a zároveň i na oddělenou posudkovou komisi, za bezúročnými půjčkami na obec. Systém se nezjednoduší. Pro občana bude stejně obtížně dostupný. Navíc na příslušném obecním úřadu bude i tak řešit další požadavky - odpady, řidičský průkaz a podobně. Obec je přirozeným místem pro řešení záležitostí občana, ne neosobním státním úřadem,“ upozorňuje náměstek hejtmana Královehradeckého kraje Miloslav Plass, který zodpovídá za sociální oblast.
Opačný přesun.
Po přechodnou dobu dvou let sice převádění zaměstnanci zůstanou na svých dosavadních pracovištích na obecních úřadech, ale časem se koncentrují do nových sídel. Přestože má většina úřadů práce několik poboček (v průměru tři), nedosahuje hustoty sítě obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů, jichž je celkem 388. Jak upozorňuje vicehejtman Línek, například na Pardubicku by se měl počet kontaktních míst snížit z dnešních 52 na čtyři, rozšířené o současných dvanáct poboček úřadů práce.
„Výhrady máme zejména k tomu, že proti všem proklamacím by se kontaktní místa pro občany vzdálila. Tuto zásadní nevýhodu nemůže vyvážit ani myšlenka všech dávek pod jednou střechou. Pracovníci obcí mají také lepší znalost místních poměrů a skutečných potřeb občanů,“ vysvětluje šéf Středočeského kraje Petr Bendl.
Někteří z hejtmanů proto navrhují opačný postup. Když už chce ministr Nečas investovat peníze, měl by je spíše předat obcím než novému úřadu. A ty by naopak měly spravovat i další agendy, například v oblasti zaměstnanosti. „Jsme toho názoru, že kdyby se vynaložené finanční prostředky použily v rámci současného systému, zejména na technické a personální vylepšení situace na odborech sociálních věcí obcí a krajů, mělo by to pozitivnější efekt, a to za menších rizik, než jaká se skrývají za vybudováním zcela nového systému,“ dodává Roman Línek.
Anketa Podporujete zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (NÚZSS)?
Roman Línek (KDU-ČSL), vicehejtman Pardubického kraje
Pardubický kraj nevyslovil podporu plánovanému zřízení úřadu. Takové řešení je v rozporu s decentralizací veřejné správy a znamená návrat do doby existence okresních úřadů. Kladnou stránku spatřujeme pouze ve sjednocení dávek státní sociální podpory a sociální péče do kompetence jednoho subjektu. Zřízením úřadu naopak nastane odebrání řady kompetencí obcím a krajům, čímž se přetrhne sedm let budovaná spolupráce a komunikace mezi obcemi a krajem.
Pavel Bém (ODS), primátor hlavního města Prahy
Budu podporovat každý rozumný návrh, který uleví Praze od dotování státní správy. Stav, kdy vykonáváme sociální agendu za stát, je nesmyslný a neudržitelný. Stát dnes hradí odhadem čtvrtinu nákladů v této oblasti, například mzdy zaměstnanců a provozní výdaje. Zbylé tři čtvrtiny nákladů platí města a obce, které tuto agendu za stát vykonávají. Přesto je realitou, že ODS ve svém politickém programu slibovala zjednodušení a zlevnění státní správy, a nikoli pravý opak. Slibovali jsme úřady rušit, a nikoli je vytvářet. Jsem tedy z návrhu rozpačitý.
Miloš Vystrčil (ODS), hejtman kraje Vysočina
V roce 2000 jsme se v České republice rozhodovali o podobě veřejné správy a zvolili jsme model, kdy státní správu vykonávají pro stát obce a kraje. Tento model již sedm let s vynaložením nemalého úsilí a prostředků budujeme a najednou je zde návrh na jeho opuštění v jedné poměrně významné oblasti. Děje se tak, přestože tomuto návrhu nepředcházelo žádné koncepční rozhodnutí o změně systému výkonu veřejné správy. Nevíme tedy, zda se nebude podobný proces týkat i dalších resortů státní správy, nebo jestli zůstane pouze u sociální oblasti.
Vzhledem k tomu, že záměr mění systém poskytování sociálních dávek pouze kompetenčně, a nikoli věcně, nelze očekávat ani jeho zjednodušení pro občany, ani zamezení jeho zneužívání, když nebude podstatně rozsáhlejší reforma.
Takto předložený záměr z uvedených důvodů skutečně podporovat nemohu, ačkoli může být pro obce výhodný v tom, že je zbaví jedné z náročných povinností, na které vydávají značné náklady bez dostatečné kompenzace ze strany státu.
Petr Bendl (ODS), hejtman Středočeského kraje
Nepodporuji. Takto zásadní změna by výrazně narušila celý sociální systém. Měla-li být provedena, pak v období transformace veřejné správy. V současné době by přinesla zpřetrhání již fungujícího systému, který se po zrušení okresních úřadů podařilo velmi pracným způsobem nastavit tak, aby se působnost státu, krajů, obcí i neziskového sektoru nekřížila, ale doplňovala.
Jan Zahradník (ODS), hejtman Jihočeského kraje
S návrhem na zřízení tohoto úřadu nesouhlasím. Myslím, že v systému krajské správy by byl tento úřad nadbytečný a nesystémový. Znamenal by mimo jiné nárůst počtu úředníků ve státní správě.
Petr Skokan (ODS), hejtman Libereckého kraje
Zřízení NÚZSS nepovažuji za prioritu. Navíc navrhované územní uspořádání zcela odporuje reformě veřejné správy, protože se svým uspořádáním vrací opět k okresům, což není rozumné ani praktické řešení. Domnívám se, že je zcela zbytečné vytvářet v naší zemi další úřad, jehož zřízení je zatím odhadováno na několik miliard korun.
Libor Lukáš (ODS), hejtman Zlínského kraje Především mi chybí debata na toto důležité téma. Jejím cílem by mělo být rozdělení rolí mezi stát, kraje a obce. Jsem totiž přesvědčen o tom, že samosprávy jsou připraveny sehrát daleko větší roli, a to zejména v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Celá tato aktivita mi připadá jako návrat k okresním úřadům. Pokud jde o faktické výhrady, záměr zákona o zřízení NÚZSS odmítám jako celek, není totiž argumentačně dostatečně podložený. Jedním z hlavních nedostatků záměru je to, že neobsahuje dostatečnou kvalifikovanou finanční rozvahu, která je v současné době klíčová. Navíc dosavadní činnost krajských úřadů v dané oblasti má být přenesena na ústřední ředitelství se sídlem v Praze a není zatím řešeno, kde mají vzniknout jednotlivá ředitelství a detašovaná pracoviště. Proto se jeví celý záměr spíše jako centralistický a neřešící dostupnost občanů k veřejným službám. V době, kdy se stabilizovala síť úřadů veřejné správy vytvořená v rámci reformy, působí návrh na vznik samostatného sociálního úřadu zmatečně, zvlášť když část sociálního zabezpečení zůstává na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), případně na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Vznikem úřadu by nastalo další roztříštění řešení sociální problematiky mezi orgány státní správy a územně samosprávné celky. Vzniklý NÚZSS by byl náročný nejen z hlediska ekonomického, ale i řízení.
Jiří Šulc (ODS), hejtman Ústeckého kraje
Vzhledem k tomu, že jsem hejtmanem Ústeckého kraje, kde je nezaměstnanost vyšší než celorepublikový průměr, a proto je zde mnoho příjemců sociálních dávek, není mi sociální oblast pochopitelně lhostejná. Jsem si vědom toho, že vyplácení sociálních dávek potřebuje zefektivnit - je nutné zabránit jejich zneužívání a neúčelnému vynakládání. Jak jsem si přečetl v záměru na zřízení tohoto úřadu, jedním z důvodů pro jeho zřízení je zamezení duplicity poskytování sociálních dávek. Zabránit tomu, aby se dávky od úřadu práce a obcí nedublovaly, je chvalitebné za předpokladu, že obě původní instituce budou tímto novým úřadem beze zbytku nahrazeny.
Petr Zimmermann (ODS), hejtman Plzeňského kraje
Ne. Navíc sám název může vzbuzovat historické reminiscence a jde o další centralizaci, která není nutná.
Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje Je to pro mne velmi diskutabilní projekt. V této chvíli se spíše stavím proti jeho zřízení. Jeho kladem je určitě přesun všech operací souvisejících s výplatami sociálních dávek do jednoho místa. Výhrady mám proti tomu, že vznikne jeden veliký státní úřad, který bude potřebovat zaměstnance a budovy. Jeho vznikem se zároveň zruší systém, který před několika lety pracně vznikal. Byl bych spíše pro zjednodušení systému podpor než pro vznik nových institucí. Vše však bude záviset na diskusi s ministrem Nečasem.
Miloslav Plass (ODS), náměstek hejtmana Královehradeckého kraje
Královéhradecký kraj vznik tohoto úřadu nepodporuje a má k celému záměru řadu připomínek. Považuje jej za zpětný krok k centralizaci správy. Je paradoxní, že podobný návrh byl již jednou předložen Špidlovým ministerstvem práce v roce 2001, v době rušení okresních úřadů a stanovování kompetencí krajům. Možnost vytvářet detašovaná pracoviště národního úřadu podporuje ideu návratu ke starým časům, kde vedle okresních úřadů fungovala i detašovaná pracoviště ministerstva práce a sociálních věcí. Otázkou tedy zůstává, proč vůbec reforma veřejné správy proběhla. Z tohoto pohledu je návrh v rozporu s reformou veřejné správy.
