Šéf strany se po volbách pokouší posílit svůj vliv
Jeho pozornost se zatím upínala k volbám. Nejprve sněmovním a s nimi souvisejícím sestavováním vlády, následně komunálním a senátním. Petr Nečas se ale bude muset po uplynulém víkendu začít otáčet i uvnitř ODS, aby se nestal pouhým ceremoniářem občanských demokratů. Boj o vlastní integritu a vnitrostranický vliv přitom Nečas rozhodně nehodlá podcenit, jak tvrdí zdroje týdeníku EURO. „Jsou tu tendence postavit kolem Petra Nečase jakousi neviditelnou zeď, oslabit jeho předsednickou roli. Je to plíživý souboj o to, jak získat vliv k prosazování svých plánů,“ sdělil pod podmínkou anonymity týdeníku EURO Nečasův blízký spolupracovník. Po komunálních volbách sice výrazně oslabily vlivné regionální skupiny uvnitř ODS – jihočeská, severočeská, středočeská i pražská – jejich touha ovlivňovat chod strany však přetrvává. Nečas si teď proto pokusí vybudovat zázemí, aby stranu řídil skutečně sám, nezávisle na působení donedávna mocných organizací. „Musí se soustředit na vytvoření svých struktur, které nikdy neměl. Intenzivně si to uvědomuje a snaží se s tím vypořádat,“ dodává zdroj týdeníku EURO. Pokud by se Nečasovi povedlo pozici upevnit a získat mnohem větší vliv v krajích, například na sestavování kandidátek, posílil by i při prosazování zásadních rozhodnutí v rámci koalice.
Kdo vstoupí do ringu
Pomineme-li snahu regionálních sdružení živenou takzvanými kmotry, jak je trefně pojmenovala média, konkrétním logickým Nečasovým sparingpartnerem je například šéf poslanců Petr Tluchoř. Ten po nástupu Nečase do čela strany přišel o vliv, který si vydobyl za éry předsednictví Mirka Topolánka. Zkušený a neúnavný „objížděč“ regionů se pokoušel obnovit pozici ve straně některými personálními nominacemi. Při boji o místopředsednická křesla forsíroval pražského Davida Vodrážku, europoslance Středočecha Milana Cabrnocha nebo náměstka hejtmana Jihočeského kraje Martina Kubu. Při volbě šéfa sněmovního rozpočtového výboru zase tlačil kupředu dalšího Jihočecha Martina Doktora. Tluchořovým úzkým spolupracovníkem je navíc někdejší náměstek ministra zdravotnictví a taktéž obratný lobbista Marek Šnajdr. A v pozadí skupinky stojí Tluchořův tchán, další vlivný Středočech Luděk Rubáš. Dalším potenciálním Nečasovým spoluhráčem je ministr obrany, další velmi zkušený lobbista Alexandr Vondra. Ten se sice veřejně vymezuje vůči zmiňovaným kmotrům, nicméně informace o jeho kontaktech s mediálně „provařenými“ Severočechy Patrikem Oulickým či Alexandrem Novákem (potažmo s Vladimírem Schmalczem z ČEZ), kteří mu vydatně pomáhají se vstupem do nejvyšších pater, v politických kuloárech kolují stále častěji. O budování pozice leccos nasvědčuje také Vondrova účast na nedávném golfovém turnaji v Čeladné, kde se to zákulisními hráči v čele s moravskoslezským „loutkářem“ Danešem Zátorským jen hemžilo. V záloze má Nečas dalšího možného adepta usilujícího o vliv ve straně – ministra životního prostředí a místopředsedu ODS Pavla Drobila. Tento zatím loajální – podle informací zevnitř ODS – Nečasův kolega má v ruce efektivní nástroj v podobě stranických odborných komisí, které dodávají podklady pro závažná politická rozhodnutí. Mimochodem v Čeladné byl také. Nezapomínejme ani na Prahu. Přestože se zdá, že pražská ODS prošla jakousi očistou, na magistrát a radnice se vrátili vyjma Radovana Šteinera skoro všichni velcí hráči, kteří o sobě dají v dohledné době zcela určitě vědět. A ani aktivity dalších „loutkářů“ Romana Janouška a Tomáše Hrdličky nezašly na úbytě.
Poziční hra
Petr Nečas odpovídá na otázky kolem vnitrostranického pnutí diplomaticky a odmítá poukázat na konkrétní rivaly. „Úspěch ODS v řadě měst a obcí doprovázel propad podpory pro některé kandidáty. Případy neúspěchu těchto kandidátů však nemají stejnou váhu. Někde se logicky dostavila únava z toho, že občanští demokraté jsou na radnici již tři nebo čtyři volební období. Někde jsme nenabídli výrazné politické osobnosti, zatímco naši oponenti ano,“ reflektuje Nečas uplynulé dva volební týdny. Ztrátu důvěryhodnosti některých politiků ODS, zapříčiněnou různými neprůhlednými transakcemi a rozhodnutími, však nepopírá. Jak podotýká, někde se ODS pohybuje v politickém terénu z hlediska sociálního a vzdělanostního natolik komplikovaném, že úspěch politiky občanských demokratů je v těchto lokalitách nesmírně obtížný. „Očekávám, že výsledek voleb bude pro ODS v části místních a oblastních sdružení impulzem k sebereflexi. Přesto bude na konečné hodnocení čas až po sestavení obecních a městských rad, kde má ODS velkou šanci na početné zastoupení,“ předpovídá reformátor Nečas. Sečteno, podtrženo. V ODS se v tichosti rozehrává nepříliš viditelná poziční hra o vliv na rozhodování a řízení strany. Petr Nečas si to uvědomuje a snaží se tomu čelit. Jenže je v obklíčení, a pokud si nevybuduje silný tým lidí, kteří mu vytvoří zázemí, zůstane osamělou figurkou bez vlivu, která bude stěží moci činit zásadní rozhodnutí. A naplnit tak slova o očistě ODS.
Zprávy o pokladníkovi
V souvislosti s chystanými kroky Petra Nečase se nějaký čas v politických i byznysových kruzích objevují informace o rostoucím vlivu bývalého ministra vnitra Ivana Langera. Respektive o tom, že by se Langer měl stát jakýmsi neoficiálním pokladníkem strany. Tyto zprávy ale Nečas i Langer striktně popřeli. „Ivan Langer není pokladníkem ODS,“ vzkázal Nečas týdeníku EURO. Langer alespoň připustil, že by se měl po dohodě s Nečasem podílet na popularizaci konzervativní politiky za pomoci nadace a think-tanků. „Má zkušenosti s vedením organizace CEVRO, jejíž fungování se v rámci ODS osvědčilo. Chceme vytvářet kolem ODS think-tanky a také nalézt způsoby a možnosti jejich financování. Naším cílem je generovat sympatizanty pravicové konzervativní politiky a zároveň rozvíjet pravicové konzervativní ideje,“ vysvětluje Petr Nečas. ODS podle něj chce vytvořit model standardního financování těchto činností, jež je ve vyspělých zemích realizováno prostřednictvím nadací a nadačních fondů. „Chceme, aby ODS měla srovnatelný moderní a transparentní systém financování podobných aktivit jako například německá Křesťanskodemokratická unie nebo britští konzervativci. Ivana Langera jsem kvůli tomu, že podobnou instituci dlouho řídí, zná dobře chod ODS a má zkušenosti z vrcholného vedení, požádal o spolupráci, jejímž výsledkem má být návrh podobného modelu,“ pokračuje Nečas. Takové aktivity, jak již bylo zmíněno, se neobejdou bez cíleného získávání finančních prostředků. Proto se také možná vynořila zpráva o „pokladníkovi“, kterou teď Nečas a Langer označují za zcela nepravdivou. „S projektovým záměrem jsem rámcově seznámil předsedu ODS a jsem rád, že ho zaujal a vyslovil mu svoji předběžnou podporu. Přestože se tento záměr může jevit jako velmi ambiciózní, věřím, že moje životní a politická zkušenost, bohatá síť osobních kontaktů a výsledky mé dosavadní práce představují dobrý předpoklad k jeho úspěšnému naplnění,“ dodal Langer.
