Vláda se na svém středečním zasedání po dlouhých debatách dohodla na podobě daňové reformy, Mediafaxu to uvedl zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Stravenky již nebudou daňově zvýhodněné, ale ministři se na druhou stranu shodli na zavedení daňového bonusu, který má být spravedlivou náhradou.
Foto: Profimedia.cz
Paušál nahrazující stravenky bude ve výši 3000 korun ročně, což je 250 korun měsíčně. Je to výše, kterou navrhoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten se i v pondělním vydání Profitu vyjádřil v tom smyslu, že výhodným stravenkám odzvonilo. “Daňový bonus bude mít stejný princip jako u slevy na dítě. Když bude mít člověk nulovou daňovou povinnost, dostane finanční náhradu ve formě negativní daně, tedy ve formě příspěvku,“ upřesnil Mediafaxu nejmenovaný zdroj.
Toto opatření by podle něj mělo být spravedlivou náhradou pro všechny dotčené. Další novinkou by mělo být zrušení 15procentního danění takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje kromě platu i pojistné odvody. Zaměstnanci by se místo toho měli vrátit k placení daně z hrubého příjmu, tedy systému platnému do roku 2008. Sazba daně z příjmu bude 19 procent.
Odvody zaměstnavatele na veřejné pojištění jeho pracovníků a státní politiku zaměstnanosti nahradí jednotná daň z úhrnu mezd, která z nich bude složená. Na důchodové pojištění má jít, stejně jako dosud, 21,5 procenta hrubé mzdy, na veřejné zdravotní pojištění sedm procent a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 procenta.
U úrazového pojištění materiál počítá se dvěma variantami. První navrhuje jednotnou sazbu 0,4 procenta pro všechny. U druhé je podíl rozlišný, a to podle náročnosti jednotlivých povolání od 0,2 procenta u programátorů a bankéřů až do 3,58 procenta u horníků.
Novinkou je to, že správu odvodu budou vykonávat finanční úřady, které peníze prostřednictvím jednotného inkasního místa přerozdělí jednotlivým příjemcům pojištění. Zaměstnavatelům skončí účtování s pojišťovnami. Navíc pro ně bude existovat strop, díky kterému budou moci tento odvod ročně počítat jen z 48násobku průměrného měsíčního příjmu průměrného počtu svých zaměstnanců.
Schválená podoba daňové reformy respektuje dohodu zachování logiky změn, kterou v úterý uzavřel ministr Kalousek se svým vládním kolegou, šéfem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem (ODS). Daňové zvýhodnění tak budou dál požívat investiční pobídky, potvrdil agentuře Mediafax přímo z jednání sám Kocourek.
Změny na daních nepotěší lidi, kteří využívají odpočty úroků z úvěrů na vlastní bydlení. Zatímco dosud si zájemci, kteří měli úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku, mohli odečíst od základu daně ročně až 300 tisíc korun za zaplacené úroky, nově se tato částka sníží na 80 tisíc
Na středečním jednání autora předlohy ministra financí nahradil jeho 1. náměstek Ladislav Minčič, který se na přípravách podílel významnou měrou. Nová pravidla čekají podle balíkuzákonů také hazard. Provozovatelé loterií by státu měli odvést 20 procent rozdílu mezi penězi získanými od sázkařů a vyplacenými výhrami. Původní návrh počítal s rozdílnou výší odvodu u loterií (50 procent), hracích automatů (20 procent) a kurzových sázek a her v kasinu (10 procent).
Novinka má ukončit praxi, kdy můžou loterijní firmy odvádět peníze na veřejně prospěšné účely, které ale mnohdy končí v neprůhledných sdruženích. Kromě nového odvodu by měli provozovatelé hazardu platit i standardní daň z příjmu právnických osob.
Skončí také zdanění dividend, zisky akcionářů budou od původní 15procentní daňové povinnosti osvobozené. Většina nových pravidel by měla začít platit od 1. ledna 2013, nová loterijní daň už od roku 2012.
