Menu Zavřít

Nečas: Z kandidatury rozhodně necouvnu

2. 12. 2002
Autor: Euro.cz

Pravicových voličů je dost, ale jednoduchými slogany je nezískáme Místopředseda ODS Petr Nečas ohlásil kandidaturu na post předsedy strany zatím jako poslední. Zároveň se však o něm hovoří jako o nejpravděpodobnějším vítězi kongresového klání. Proč jste tak dlouho váhal s přijetím kandidatury na post předsedy ODS?

Pravicových voličů je dost, ale jednoduchými slogany je nezískáme

Místopředseda ODS Petr Nečas ohlásil kandidaturu na post předsedy strany zatím jako poslední. Zároveň se však o něm hovoří jako o nejpravděpodobnějším vítězi kongresového klání.

Proč jste tak dlouho váhal s přijetím kandidatury na post předsedy ODS?

Důvody byly ryze osobní a souvisely s tím, že jsme v rodině čekali čtvrté dítě. Manželka měla rizikové těhotenství a já jsem musel čekat, až se nám miminko narodí a manželka bude v pořádku. Poté jsem mohl uvažovat o svých dalších krocích a v této souvislosti jsem se rozhodl kandidovat na předsedu ODS.

Nemůže se tedy stát, že z osobních či jiných důvodů zaváháte jako při vaší nominaci na ministra vnitra v roce 1997?

Je myslím každému jasné, že kdybych něco podobného udělal podruhé, je to konec mé politické kariéry. I proto jsem tak dlouho váhal, tak dlouho zvažoval, zda se do boje o post předsedy ODS nakonec vrhnu.

Máte jednoznačnou podporu Václava Klause. Nemohou to ale delegáti kongresu vnímat, jako že jste „protekční dítě“?

Já bych to upřesnil. Pan předseda Klaus řekl, koho vidí jako ideologicky vyprofilované osobnosti. Ani na okamžik neřekl, koho by viděl nejraději jako předsedu strany. ODS není skutečně nějaký monolit, a o jejím předsedovi budou rozhodovat delegáti kongresu. A ti budou rozhodovat především na základě mých kvalit, mých názorů, toho, co mám za sebou a jak jsem působil ve svých dosavadních pozicích. Budu je muset přesvědčit i svou představou o budoucnosti ODS, a ne tím, zda mám či nemám něčí sympatie.

Jste vnímán jako představitel konzervativního křídla v ODS. Hodláte nějakým způsobem spolupracovat i s liberály ve straně?

Chce-li být ODS tou skutečně silnou pravicovou stranou ve smyslu oné otevřené „vollkspartei“, tedy lidovou stranou, musí se opírat o oba sloupy pravicové ideologie - tedy jak o liberální, tak konzervativní hodnoty, které tyto ideologie zrcadlí. Oba konstitutivní proudy ve straně musejí proto spolu úzce spolupracovat. Konzervativci i liberálové se v ODS v řadě věcí, jak v ekonomických tématech, tak v dalších pohledech na společnost, shodují. Rozdíly pochopitelně ale také existují, už jenom proto, že neexistují na světě dva lidé, kteří by měli zcela identické názory. Takový svět by byl také nakonec docela nudný. Záleží ovšem na míře důležitosti, jíž každý člověk všechny celospolečenské problémy posuzuje. Jsou proto dílčí věci, počínaje eutanazií, přes registrované partnerství a konče například drogami, kdy se naše pohledy rozcházejí. Nejsou to však určující problémy, tedy takové, které by vylučovaly oboustrannou spolupráci v rámci jedné politické strany. Rozhodně nechceme vytvářet nějakou umělou názorovou jednotu. Naopak si myslím, že rozdílné názory v dílčích záležitostech mohou přispět k tříbení pohledů a k větší přitažlivosti pro veřejnost.

Neobáváte se toho, že by se ODS na různých pohledech na některá témata mohla rozdělit?

Nemyslím si, že by se na tom mohla ODS kdykoli v budoucnu štípnout. V e věcech, ve kterých víme, že jsou pohledy rozdílné, máme v podstatě volné hlasování a každý hájíme svůj názor ze svých pozic. Dokonce bych se nebál říci, že takováto diferenciace nejenomže straně neškodí, ale dokonce jí sluší.

ODS bývá, ať již právem či neprávem, obviňována z toho, že se zaměřuje pouze na ekonomická témata. Hodláte v tomto něco změnit?

Myslím, že to neplatí obecně. Například v bezpečnostní a branné problematice má ODS velice zřetelný a propracovaný program, její hlas je slyšen v celé společnosti a respektován na politické scéně. Není rovněž pravda, že bychom neměli svá stanoviska ke všem závažným politickým tématům. Na druhou stranu uznávám, že jsme se příliš soustředili pouze na ekonomickou oblast, na jednoduché slogany typu „nízké daně, stabilní státní rozpočty“. T o jsou pilíře, je třeba je stále mít a pracovat na nich, ale k samotné popularizaci našich myšlenek nestačí. My musíme také lidem zcela konkrétně odpovídat na otázku, jak chceme, aby se změnila kvalita jejich života, jak chceme zajistit kvalitní a dostupné veřejné služby, fungující infrastrukturu. Lidé prostě čekají na naše recepty, které by jim daly odpověď na otázku, jak se vyřeší řada jejich každodenních problémů. Například každý občan v této zemi je buď rodič nebo prarodič - čeká tedy, jak hodláme řešit aktuální problémy ve školství. A takových dennodenních problémů je nekonečně mnoho, a my musíme znát na každý z nich řešení. Řešení, které by bylo zároveň plně kompatibilní s naším obecně politickým programem a odpovídalo našim ideovým východiskům. Nemůžeme proto již nadále vystačit s obecnými slogany, ale musíme mít rozpracované koncepce na všechny oblasti společenského života.

Neznamená výsledek listopadových voleb nesmyslnost názoru, který zazněl po volbách červnových, že zde pro ODS a pravici obecně není větší prostor?

Hluboce nesouhlasím s tezí, že není možné získat více hlasů, protože tu více pravicových voličů prostě není. To nepovažuji za pravdivé, což ostatně senátní a obecní volby potvrdily. V České republice je více pravicových voličů, než měla ODS, ale my jsme nestáli těmto voličům za to, aby nás volili, a to dokonce aby nás volili jako nejmenší zlo. My o tyto voliče musíme usilovat, musíme je přesvědčit, že stojí za to jít do volební místnosti a vhodit hlas ODS. Musíme usilovat o to, abychom neustrnuli na nějakých dvaceti pěti procentech, ale aby náš výsledek stabilně začínal trojkou. T o je základní předpoklad k tomu, aby v této zemi vládla nesocialistická vláda.

ODS vždy byla proslulá pevností svých zásad. Jak z tohoto pohledu hodnotit změnu názoru na způsob volby prezidenta republiky? Nemůže to vést k rozčarování voličů?

Z průzkumů mezi členskou základnou i sympatizanty ODS se ukázalo, že máte v postatě pravdu. Podobným krokům bychom se měli v budoucnosti vyhnout.

Tak proč jste svůj návrh na přímou volbu prezidenta nestáhli?

Poslední usnesení výkonné rady hovoří o tom, že bereme na vědomí, že bude nejspíše nepřímá volba. Nicméně musíme dopředu nějak reagovat na možnost, že prezident republiky nemusí být v nepřímé volbě zvolen - a co potom? Jestliže v parlamentu proběhnou dvě, tři neúspěšné volby, tak asi nezbyde nic jiného než novelizace Ústavy ČR ve smyslu změny způsobu prezidentské volby na přímou. Já sám jsem patřil k těm politikům, kteří neměli nějaký fundamentální názor na způsob volby. U mně to bylo tak 60 na 40 procent ve prospěch nepřímé volby, ale spíše z důvodů tradice. Za daleko zásadnější otázku jsem vždycky považoval pravomoce prezidenta. V tomto smyslu jsem silným zastáncem snížení rozsahu prezidentských pravomocí. V souvislosti s tématem prezidentských pravomocí považuji způsob volby až za druhořadou otázku.

Budete se v případě vítězství snažit vrátit ODS sympatie některých intelektuálních elit, jak o tom hovořil například Miroslav Macek?

Jsem přesvědčen, že jednoznačně se musíme o tento návrat elit pokusit. ODS by měla fungovat jako jakési krystalizační jádro celé pravice, které by nezahrnovalo pouze úzkou stranu, ale i další pravicové aktivity, vznikající na nejrůznějších úrovních. Nemělo by se jednat pouze o oblast politiky, ale například i o nejrůznější intelektuální aktivity osobností, jež nejso
u přímo členy ODS, ale mají shodné názory a postoje. Osobně jsem nikdy nesdílel tezi, že co intelektuál, to levičák. Ve světě existuje i silná tradice pravicových, ať již liberálních či konzervativních intelektuálů. My musíme tyto lidi získat na svou stranu, protože vytvářejí nezbytné ideové podhoubí pro působení pravicové politiky a pravicové scény obecně. Takovými krystalizačními jádry pravicového myšlení jsou například Liberální instititut, který není spojen s ODS, ale jehož především ekonomické názory jsou hojně publikovány a respektovány, či například Centrum pro ekonomiku a politiku, které je spojeno osobou předsedy s naší stranou, ale stává se stále respektovanějším fórem.

FIN25

Hovořili jsme o otevření se ODS. Měla by zůstat stranou podporovanou především podnikateli, anebo by se měla otevřít i dalším vrstvám voličů?

Je bezvadné, že ODS má takovou podporu mezi podnikateli, ale pouze to nestačí. Považuji naopak za past pro ODS, pokud by se stala stranou, která bude volena spíše lidmi bohatšími, z podnikatelských kruhů, či z větších měst. T o nás dopředu odsuzuje do postavení strany, která získá maximálně okolo dvaceti procent hlasů. My musíme lidi přesvědčit, aby nás volili podle svého souboru hodnot. Pravicové hodnoty se s různou četností objevují v různých sociálních a vzdělanostních vrstvách. Neměli bychom však rezignovat na to, získat maximum voličů i z těch vrstev, které jsou obecně považovány za levicové. I v této části voličského elektorátu je totiž množství občanů, kteří myslí pravicově. Jde jen o to je správně oslovit a získat na svou stranu.

  • Našli jste v článku chybu?