Co je důležité pro snížení nezaměstnanosti?
- hospodářský růst 52,3 %
- snížení sociální podpory 28,7 %
- výměna vlády 17,1 %
- nevím, nemám názor 1,9 %
Úsměvné vystoupení ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana v diskusním televizním programu, kdy rozjařeně národ informoval, že nezaměstnanost klesne do konce tohoto roku na sedm procent, nabídlo Manažerskému barometru otázku pravidelné ankety. Naštěstí manažeři mají v této otázce jasno a více než 52 procent dotazovaných odpovědělo, že vysoké nezaměstnanosti zabrání jen hospodářský růst. První respondent upozornil na to, že při řešení této složité situace má svůj podíl každý z nás: „Pro snížení nezaměstnanosti je bezpodmínečně nutné, aby alespoň část lidí přijala odpovědnost sama za sebe. Nikoliv stát, ale oni sami se o sebe musejí postarat. Dokud bude jednodušší čekat s nataženou rukou na drobky toho, co vláda sedře z těch, kteří jsou ještě pořád ochotni vytvářet hodnoty (a bůh žehnej jejich trpělivosti), pak se situace nezlepší. Už mnohokrát jsem si říkal, proč vlastně vláda rozdává podporu v nezaměstnanosti jen tak… Máme rozbité silnice (na jejichž opravu nám údajně chybí bilion korun), děravé chodníky, zanedbané městské parky, rozpadající se historické památky, státní úřady s okopanými interiéry z dob rakouského mocnářství, bytový fond ve vlastnictví státu v dezolátním stavu a tak dále). Co kdyby podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek (nemám na mysli podporu pro ty, kterým zdravotní nebo psychický stav objektivně brání, aby se o sebe postarali sami) bylo odpracování - řekněme - 120 hodin měsíčně na veřejně prospěšných pracích. Záměrně říkám jen 120, aby zbylo dostatek času na rekvalifikační kursy. Ta aritmetika je velmi jednoduchá. Máme 530 tisíc nezaměstnaných, což dává 63,6 milionu pracovních hodin měsíčně neboli 763,2 milionu pracovních hodin ročně. No sakra. Pokud bychom na zušlechtění té naší zemičky vynaložili přes 750 milionů pracovních hodin ročně, tak za dva tři roky k nám budou jezdit slintat i Švýcaři. Ale pravda, jenom pracovní síla nestačí. Ještě by byl potřeba materiál. Tak fajn. Tak si odtrhněme od huby něco, co opravdu, ale opravdu nepotřebujeme. Když si spočítáme, kolik se prošustrovalo nebo rozkradlo v totálně zkorumpované státní správě za posledních deset let… ale i kdyby člověk vzal jen ty nejkřiklavější případy, tak za to nakoupí asfaltu, cementu, cihel a vápna na desítky let.“
Jiný odpovídající se zase domnívá, že podíl vlády je neoddiskutovatelný: „Důležité pro snížení nezaměstnanosti je především vytvoření tolika nových pracovních míst, která by nejen nahradila ta zanikající, ale postupně zaměstnala alespoň čtyři až pět procent osob dosud evidovaných na úřadech práce. Hlavní úloha v tom patří vládě. Jednak vytvořením podmínek pro střední a malé podnikání tak, aby mohlo k nárůstu nových pracovních míst dojít, a současně aktualizací podmínek pro zahraniční i tuzemské investory v tomto směru. Dále je třeba nastartovat systém státních zakázek a veřejných prací (jako tomu bylo za první republiky v době velké hospodářské krize), který také přinesl nová pracovní místa. V tomto smyslu mají své nezastupitelné místo krajské a obecní samosprávné orgány. Vládě, které již druhé funkční období neustále roste nezaměstnanost, ale ona se domnívá, že je sám o sobě vyřeší virtuální hospodářský růst nebo reforma veřejných financí (viz neskutečně blekotající ministr Urban v poslední nedělní Sedmičce), aniž by sama podnikla v tomto směru jí příslušející kroky, zcela jistě občané ve volbách vystaví odpovídající vysvědčení.“
Tento hlas by byl přece jen pro změnu vládnoucí garnitury:„Domnívám se, že jsme v období růstu ekonomiky, ale vláda se chová v mnoha ohledech, jako bychom byli v období recese a spotřebou vlády a zvýšením zadlužení povzbuzovali růst. Naproti tomu mnohá opatření reformy veřejných financí doprovázených finanční a legislativní zátěží ekonomických subjektů budou v budoucnu růst spíše zpomalovat. Zpomalování podle mě nezabrání ani „kosmetika“ v oblasti daně z příjmu právnických osob, jestliže většina okolních ekonomik se v této oblasti chová daleko razantněji. Připočteme-li dirigismus stranických sekretariátů (pro než se vláda stala nástrojem), který musí být „vyvažován“ ústupky různým loby v Poslanecké sněmovně, je obraz naší dnešní situace docela tristní. Myslím, že razantní změna vlády (a nejen vlády) je více než žádoucí.“
Poslední ohlas se zabývá ožehavou otázkou cestování za prací: „Jednoznačně zde platí, že štědré sociální dávky společně s relativní snadností přivydělávat si bez rizika jejich ztráty zapříčiňují vysokou míru nezaměstnanosti. Malá flexibilita trhu práce pro zaměstnavatele a malá mobilita lidí při stěhování za prací (způsobená i díky snaze udržet si regulované nájemné nebo nemožnosti si dovolit neregulované) míru nezaměstnanosti dále zhoršují.“
Odpovídalo 105 manažerů
