Že si v rámci nové éry vesmírné turistiky budou moci výlet ke hvězdám dovolit spíše jen ti majetnější, bylo patrné už delší dobu. Že se jeho cena nakonec vyšplhá až k takto astronomickým výšinám, je však zjištěním poněkud překvapivým.
Společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona se rozhodla uvést do prodeje další balík letenek pro „širokou“ veřejnost. Za jedno místo na palubě svého plavidla VSS Unity si nyní účtuje 450 tisíc dolarů (v přepočtu nějakých 9,65 milionů korun). Tedy téměř dvojnásobek toho, za kolik byly k mání před několika lety u příležitosti prvního „prodejního“ kola - tehdy se Bransonovi a jeho kolegům přihlásilo na 600 potenciálních zájemců, kteří byli ochotni zaplatit v rozmezí od dvou set do dvou set padesátí tisíc dolarů.
Samá „ale“
Letenky budou podle šéfa firmy Michaela Colglaziera nabízeny ve třech základních balíčcích. Mohou si je zakoupit jednotlivci stejně tak jako skupiny osob, kterým bude vyčleněno hned několik míst v šestičlenné kabině nebo rovnou celá vesmírná loď, píše web CNN. Vedle veřejnosti si je pak mohou pořídit také národní agentury za účelem profesionálního výcviku svých vlastních astronautů. V takovém případě musejí každopádně počítat s částkou až 600 tisíc dolarů (12,87 milionů korun) za místo.
Kdo je ochoten tyto ceny akceptovat, může se těšit na „životní zážitek“. Přesně těmito slovy totiž slavný vizionář popsal svou nedávnou cestu do kosmu, respektive do míst, kde začíná, a kterou de facto zahájil nové období komerční vesmírné turistiky. Problémem nicméně je, že než se na člověka dostane, může to ještě nějakou chvíli trvat. A to hned ze dvou hlavních důvodů.
Tím prvním faktorem je skutečnost, že testovací program společnosti Virgin Galactic, která za letošní druhý kvartál vykázala tržby ve výši 571 tisíc dolarů a 56milionovou provozní ztrátu, stále není tak úplně u konce. Jak připomíná web CNBC, v plánu jsou ještě minimálně dva zkušební lety, během nichž se na palubě VSS Unity budou nacházet italští astronauti a další zaměstnanci firmy. Teprve v rámci mise číslo 25 se pak dostane na skutečné turisty – tedy pokud půjde vše, tak jak má.
Mezitím navíc inženýři Virginu naplánovali jakousi technickou přestávku, během níž se chtějí zaměřit na vylepšení svého mateřského nosiče, letounu VMS Eve. Suma sumárum, k zahájení letů s turisty nedojde podle Colglaziera dříve než na podzim příštího roku.
S tímto termínem však mohou počítat jen ti, kdo si své letenky zakoupili právě již v průběhu uplynulé dekády. Nadšenci, kteří se k nákupu odhodlají až nyní, si nejspíš budou muset počkat ještě několik dlouhých let. To proto, že i když společnost v průběhu letošku představila veřejnosti zbrusu nové plavidlo VSS Imagine, jediným spolehlivě otestovaným strojem schopným letu do vesmíru i nadále zůstává zmíněná loď VSS Unity.
Dosáhl vesmíru, nebo ne?
Bransonův nedávný let, během kterého si chtěl britský miliardář splnit dávný sen a stejně tak sám sebe přesvědčit o tom, že technologie jeho společnosti je zcela bezpečná, trval zhruba jednu hodinu. Proudový letoun VMS Eve nejprve vynesl plavidlo do výšky zhruba 15 kilometrů nad zemí, kde došlo k jeho odpoutání. Piloti VSS Unity následně zažehli raketové motory a zamířili s celou posádkou vzhůru ke hvězdám. Cílem byla výška něco kolem 85 kilometrů. A právě v tom tkví jistý háček.
Všeobecně uznávanou metou oddělující zemskou atmosféru a vesmír je takzvaná Kármánova hranice. Ta se nachází ve výšce 100 kilometrů. Jeff Bezos jí o pár dní později na palubě plavidla své vlastní kosmické společnosti Blue Origin dosáhl, Branson a spol. nikoliv. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se ovšem i tak stali astronauty, neboť dle jeho metrik začíná vesmír už na kótě 80 kilometrů.
Na chvíli ve stavu beztíže
Jak britský miliardář prostřednictvím živých záběrů z kabiny VSS Unity dokázal, i tato výška je dostatečná na to, aby se z ní člověku naskytl dech beroucí výhled na naši modrou planetu, a stejně tak mohl spatřit i její zakřivení.
Zážitek navíc umocňuje fakt, že se cestující mohou v daném okamžiku i na chvíli odpoutat ze svých sedadel, aby okusili, jaké to je ve stavu beztíže. Jedinou stinnou stránkou celého výletu ke hvězdám tak snad může být pouze to, že již po několika málo minutách, strávených osm až devět desítek kilometrů nad zemským povrchem, pilot prudce potlačí a zamíří klouzavým letem zpět na místo, odkud stroj zhruba o hodinu dříve odstartoval.
