VALUTOVÁ HOREČKA PŮSOBÍ TAM, KDE PŘESTALO PLATIT DOSAVADNÍ MYŠLENÍ Dávno předtím, než ve Federálním shromáždění vzplála a byla dokonána restituční bitva, jejíž výsledek rozšířil řady majitelů realit, pulzoval kolem nemovitostí horečnatý tep. Všichni jejich majitelé jsou vesměs zachváceni podnikavou činorodostí.
**VALUTOVÁ HOREČKA PŮSOBÍ TAM, KDE PŘESTALO PLATIT DOSAVADNÍ MYŠLENÍ
Dávno předtím, než ve Federálním shromáždění vzplála a byla dokonána restituční bitva, jejíž výsledek rozšířil řady majitelů realit, pulzoval kolem nemovitostí horečnatý tep. Všichni jejich majitelé jsou vesměs zachváceni podnikavou činorodostí. Jde doslova o horečku, kterou lze směle nazvat horečkou valutovou.
V jistý den Profit prošel inzerci víc jak dvou třetin československých deníků a periodik specializovaných na inzerci, konkrétně rubriku s názvem Nemovitostí - nabídky, z nichž v pouhých 37 případech nepožadovali inzerenti úhradu v německých markách či amerických dolarech. Jednomu jsme se namátkou telefonicky ozvali. Zde je zestručnělý přepis rozhovoru:
Profit: Píšete, že jde o chatu v tiché krajině
Inzerent: Ano, i když, no, víte leží naše stavení ve známé chatařské oblasti. Ale my to máme o samotě, ve stráni. Je to poměrně velké, 2000 metrů čtverečních parcela.
Profit: Těžko říkat o samotě, pokud je to v chatařské oblasti dvacet kilometrů za Prahou. No, nevím. Za valuty. Musel bych to vidět.
Inzerent: Abyste třeba zbytečně nejezdil. Není tam zavedená elektřina a pro vodu si chodíme asi tak pět minut cesty.
Profit: Kolik za to požadujete?
Inzerent: No, já nevím.
Profit: Musíte přece mít nějakou představu o tom co prodáváte?!
Inzerent: Myslím, že tak 10 tisíc marek.
Profit: Nechám si to projít hlavou. Ještě mi povězte, jak je ta chata velká.
Inzerent: V podstatě je to srub na přespání.
Vzrušení z toho, že lze cokoliv pronajmout nebo prodat za tvrdý peníz, je mocné. Každé vzrušení je však obvykle šálivé, jelikož při něm obvykle absentuje rozumná úvaha o možnostech a kalkulaci kupujícího. Některé inzeráty, jak jsme vysledovali při listování novinami staršího data, se opakují. Majitel trvá na svých požadavcích, střízliví aspiranti koupě se od nich odvracejí, vyčkávají. V jiných případech na otištěném inzerátu nestačí zaschnout ani tiskařská čerň a nemovitost mění majitele, navíc po patřičných soubojích mezi zájemci. Nemusí jít zrovna o koupi a ani za valuty. Stačí, když má kdosi interes o pronájem bytu 4 + 1 na pražské Malé Straně za 20 tisíc měsíčně. Kdo by tam chtěl bydlet a nemá na to v této konkurenci peníze, může jen spílat. Hlasitě i potichu. Na zákonitostech volného trhu tím nic nezmění.
Čím vším se obchod s realitami řídí? Má své taje a zákonitosti? Bezesporu. Ztrácet při něm nechce nikdo.
Jaroslav Šturma, Profit č. 11/1991
