Menu Zavřít

Nechceme tu hampejz

27. 3. 2003
Autor: Euro.cz

SANOPZ II

PRAHA (bor) - Bývalý ústav pro komunistické prominenty je opět k mání. Záměr prodat areál známý jako SANOPZ II vyhlásí radnice Prahy 5 oficiálně na začátku dubna. Budoucí majitel získá novější objekt zubního střediska, zchátralé sanatorium z první republiky a především pozemky o rozloze více než čtyř tisíc metrů čtverečních v rezidenční čtvrti v Praze 5 Na Cihlářce. Odhadní cena komplexu se podle mluvčího Prahy 5 Víta Drbala pohybuje kolem 65 milionů korun. Loni se do výběrového řízení přihlásil jediný zájemce s nabídkou 42 milionů, jemuž i přes podporu městské části odmítli areál prodat zastupitelé města Prahy. „Zastupitelé tenkrát podlehli lobbování lékařů, kteří tu jsou v relativně levném pronájmu a o ordinace se jim stará obec,“ řekl týdeníku EURO Drbal. Soudí, že lékaři by měli zájem pouze o budovy s ordinacemi, na to ale radnice nepřistoupí. Nabyvatel koupí komplex s věcným břemenem. Doktoři tu mají právo zůstat v pronájmu deset let.
O zájemci, jak tvrdí Drbal, nebude rozhodovat pouze nabídnutá cena. Radnice má prý zájem, aby tu vzniklo zdravotnické zařízení. Tomuto účelu jsou ostatně v územním plánu lukrativní pozemky vyhrazeny. „My bychom změnu nepodpořili, nechceme tu žádný hampejz,“ říká Drbal.
V ulici Na Cihlářce se začal roku 1921 stavět ústav Františka Bakuleho „pro výchovu životem a prací“, který měl sloužit tělesně postiženým lidem. Přestože finančně pomohl i prezident Masaryk, stavba v témže roce uvázla. V roce 1927 inicioval poslanec Vojta Beneš pomocnou sbírku na dokončení. Vznikl Pomocný sbor pro dostavění Bakulova výchovného ústavu. Akce se zúčastnili Max Brod, E. F. Burian, Josef Čapek, Viktor Dyk a další. Dělníci pak stavbu zdarma dokončili. Kolaudovalo se však až v červenci 1932. V roce 1933 Bakule nabídl svůj ústav Zemskému ústavu pro léčbu a výchovu mrzáků, tedy ústavu Jedličkovu. Obytnou vilu v roce 1940 koupili individuální zájemci, od nichž ji v roce 1963 získal stát. Od února 1955 byla státním sanatoriem pro komunistické prominenty. Po revoluci pak připadla Městské části Praha 5.

  • Našli jste v článku chybu?