Kokedama v překladu znamená poetické spojení mechová koule. A přesně tak taky vypadá. Z hebkého útvaru, který visí na provázku ze stropu, vyrůstá rostlina. Prosperuje, ačkoli nemá květináč a vznáší se klidně i několik metrů nad půdou. Netradiční způsob pěstování pokojových rostlin pochází z Japonska, stejně jako základní surovina pro jejich výrobu.
Tou je jíl ketosutchi, který se dále míchá s různými surovinami, dokud se z něj nedá vymodelovat kulatý útvar. Výsledná hmota se pak obalí mechem, aby získala příjemný vzhled a upevní se do síťky, v níž pak visí ve vzduchu. Velikost, tvar a přesný postup se samozřejmě musí upravit podle druhu rostliny, která bude do mechu zasazena.
„Svoji první kokedamu na niti jsem dostala na konci roku 2010 od svého muže jako dárek z Amsterdamu. Vypadala jako stromek baobabu na planetě Malého prince. Ač jsem milovnice všeho, co roste a kvete, nikdy předtím jsem nic podobného neviděla,“ vypráví o svém uvedení do světa japonských způsobů Lenka Hrubá, zakladatelka unikátního květinářství Zahrada na niti. Vzduch se tam téměř zelená, jak v něm plují na nitkách zavěšené pokojovky, bonsaje a keříky. Květiny, pro něž není vhodné pěstování v kokedamě, jako jsou tilandsie a orchideje, umísťuje Hrubá do aerárií – skleněných nádob s trochou substrátu, které udržují vlhkost.
Lenka Hrubá vystudovala zahradní architekturu, ale vždy jí bylo bližší pěstování rostlin než floristika a aranžování. Potom jí dárek od manžela bez nadsázky změnil život. Kokedamy ji fascinovaly, a tak si začala na internetu hledat informace. Překládala články z japonštiny a podle nich vyrobila doma své první mechové koule. Posléze svým nadšením nakazila i okolí, a její neobyčejné květináče najednou vzbudily takový zájem, že v roce 2012 otevírala na Praze 1 Zahradu na niti.
Růžové brýle
„Přiznávám, že moje podnikání začalo s velkými růžovými brýlemi, protože jsem toho o podnikání moc nevěděla a vrhla jsem se do něj po hlavě. Měla jsem ale velké štěstí, protože jsem začínala v oboru, který byl v Česku úplně nový,“ vypráví Hrubá. Objevila a zaplnila díru na trhu. Brzy přidala do sortimentu ke kokedamám zmíněná aerária, která si sama navrhla a nechává je zakázkově vyrábět v české sklárně. Nyní dále rozšiřuje nabídku o praktické dekorační předměty, které u nás nejsou jinde k sehnání, a snaží se udržet originalitu jejich provedení.
„Pro mě byl asi největší oříšek marketing, protože o tomto oboru jsem na rozdíl od pěstování rostlin nevěděla vůbec nic,“ přiznává Lenka. Trvalo jí relativně dlouho, než přišla na to, jak o sobě dát lidem vědět. Potom se potýkala s kopírováním, když začaly vznikat další projekty, jejichž autoři nestydatě kradli původní designy.
Zahrada na niti ale brzy oslaví deset let provozu a má už svou stálou klientelu. K tomu stále přicházejí noví zákazníci. Rozvoji podnikání pomáhá i současná módní vlna „urban jungle“, kdy lidé začali ve velkém pěstovat doma pokojovky. „Už na začátku jsem se rozhodla, že nechci ze Zahrady na niti vytvořit řetězec prodejen či nějaké podnikatelské impérium. Zahrada na niti splnila můj sen dělat kreativní práci, která mě baví a zároveň uživí mě i pár mých spolupracovníků,“ shrnuje Hrubá.
Rostlinný mazlíček do vzduchu
Největší popularitě z prodávaného zboží se těší jednoznačně původní kokedamy. Někteří zákazníci se s nimi dokonce vracejí po letech a nechávají si je opravit a zvětšit jejich baly, protože rostlina už z původní koule vyrůstá. Kromě nich se aktuálně hodně prodávají zelené řasokoule. Také pochází z Japonska a lidé si je pořizují do akvárií jako rostlinné mazlíčky místo rybiček. Mnoho zájemců též prý navštěvuje happening pravidelně pořádaný v květinářství. Akce se jmenuje Rostlinná štafeta, existuje už čtyři roky a spočívá ve vzájemné výměně přebytečných řízků rostlin.
Kromě květin jsou v obchodě k nalezení šperky a plakáty s tematikou pokojovek. Některé vznikají ze spoluprací s designéry, jako třeba monsteří náušnice od Ema Mamisu nebo drhané závěsy a květináče od Visim. Další produkty, například rostlinná terária a aerária, si autorka navrhuje sama, aby přesně zapadaly do konceptu. „Snažím se být vizuálně spíš minimalistická, nemám ráda přeplácané a nepřirozené tvary. Svoje návrhy konzultuji se sklářem a společně zjišťujeme možnosti výroby,“ vypráví. Jejím posledním skleněným designem bylo aerárium na řasokouli - jednoduchá průhledná kapka, v níž visí chlupatá rostlina.
Celé je to o osobním přístupu
Lenka Hrubá svou práci považuje za umění a sebe samu za kurátorku autorského projektu. Při výběru nových produktů ji inspiruje cestování a objevování nových možností. Tak to bylo i s kokedamami, které jako jedna z prvních představila Čechům. Tato technika původní vychází z japonského způsobu pěstování bonsají. Tradičně se tam vyráběly kokedamy stojící na misce či tácku, až na počátku 20. století se začaly zavěšovat do prostoru. Ale ještě nedávno byla jejich přítomnost kdekoli mimo asijské ostrovy spíše raritou.
V Japonsku se do mechových koulí většinou usazují právě bonsaje a venkovní rostliny, Hrubá však v Zahradě na niti využívá běžné pokojovky, které nejsou náročné na pěstování, aby je udržel naživu opravdu každý. „Teoreticky lze kokedamu vyrobit z jakékoliv rostliny, pokud se jí přizpůsobí složení substrátu a pak samozřejmě následná péče,“ říká Lenka a dodává, že potřeby rostliny při tvorbě vždy zohledňuje, aby kokedama při správné péči vydržela léta. Výsledná koule má pak většinou průměr okolo 12 centimetrů váží do 1,5 kila. Největší kokedamy, které se v Zahradě na niti vyrábí, mají průměr až 25 centimetrů a mohou po nasáknutí vážit kolem pěti kilogramů.
A na vlně stejného konceptu bude květinářství pravděpodobně pokračovat i dál. „Mým cílem je i nadále dělat práci, která mě bude bavit a naplňovat a do které mohu promítat svoji kreativitu v tomto poměrně různorodém oboru. Nerada bych se stala jen manažerkou lidí,“ říká Lenka Hrubá. „Zahrada na niti je o osobním přístupu, se svými zákazníky buduji vztah, snažím se jim i poskytovat informace a rady o pěstování prostřednictvím svého blogu či ukazovat novinky a aktuální trendy,“ uzavírá.
