Šéf poradenské firmy Arthur D. Little radí neškrtat firemní náklady bez rozmyslu
EURO: Před několika lety jste založil Klub finančních ředitelů, který dnes má více než 130 členů. Jak reagujete v klubu na současnou hospodářskou situaci? BRABEC: Právě diskuse na makroekonomická témata se zástupci ČNB, analytiky a ekonomy předních bank slouží finančním ředitelům k lepší orientaci v dnešní turbulentní době. Pozitivní ohlas měla debata o zavedení eura a o vývoji kurzu české koruny vůči euru včetně jeho dopadu na exportní firmy. Také jsme měli zajímavou debatu na téma řízení rizik, kde zástupci bank a developerů spekulovali o tom, kdy se krize dotkne dna, ale také o různých opatřeních. Mojí snahou je najít především pozitivní příklady „jak na krizi“ – a ty prezentovat jako cestu do budoucnosti. Omílání problémů developerů, automobilového průmyslu či českého skla mi připadá jako přilévání oleje do ohně a rozšiřování pesimismu.
EURO: Jakou roli má finanční ředitel v době potíží?
BRABEC: Musí více než jindy uchopit pevně otěže peněžních toků do svých rukou. Je stále obtížné získat zdroje financování nebo obnovit zdroje původní. Peníze jsou stále dražší – i přes pokles úrokových sazeb – a plýtvání zdroji může být pro firmy smrtelné. S prohlubující se krizí roste platební neschopnost firem, a proto management pohledávek a závazků společně s aktivním přístupem k řízení rizik budou klíčové pro přežití řady firem.
Tradičním opatřením v době krizí bývá snižování nákladů. Většinou se jedná o plošné opatření bez rozmyslu – vedené snahou snížit počet pracovníků, ořezat výdaje na marketing, reklamu či poradenství. Velmi populární je zákaz odběru tisku, kávy a dalších „významných“ položek. Zde by měl hrát finanční ředitel důležitou roli jako partner v diskusi, který dokáže každý krok vyhodnotit formou takzvaného business-case nejenom z okamžitého pohledu, ale především z pohledu dlouhodobého. Měl by pozorně zkoumat investice a vybrat společně s odborníky na strategii jen takové, které pomohou krizi nejen přežít, ale současně získat konkurenční výhodu. Proto doporučuji jen slepě neškrtat investice.
EURO: Jaké jsou v době recese priority finančních ředitelů? BRABEC: Finanční ředitelé očekávají uvolnění na finančních trzích, bedlivě sledují vývoj makroekonomických ukazatelů a další prognózy, stejně jako opatření vlády. Řada z nich směřuje právě do oblasti účetní a daňové. Proto je třeba klást důraz na změnu interních postupů, aby pozitivně zamýšlené změny nebyly pro firmy pravým opakem v podobě postihů z finančních úřadů. Pozornost by měla být věnována i čerpání různých fondů na podporu krize, vědět, kdy a kam se obrátit a mít v „šuplíku“ projekty pro čerpání takových fondů.
EURO: Média jsou zaplněna řádky negativních zpráv o současné situaci. Máte pro byznys i jiné zprávy? Ne pouze ty špatné?
BRABEC: Krize bude mít očistný charakter. Přežijí ti, kteří se již v minulosti věnovali zdraví firmy, investovali do rozvojových programů a do inovací. Přežijí ti, kteří se včas vypořádají s nadbytečnými kapacitami, naleznou alternativy svého výrobního programu. Dobrými příklady mohou být například firma Petrof, která mění orientaci od hudebních nástrojů k vysoce kvalitnímu nábytku, či podnik Okula, jenž vedle tradiční výroby brýlí zkouší štěstí v oblasti klimatizací.
Současně by bylo třeba také více riskovat a investovat do budoucna. Úkolem finančního ředitele pak je nastavit limity pro taková rizika. Ruku v ruce musí jít také marketing, bez něhož to nejde. Totální omezení investic tímto směrem může být krokem zpět. Vždyť současná krize umožňuje šetřit na jiných místech, počínaje energiemi (ceny za komoditu poklesly o 40 až 50 procent oproti minulým obdobím), lepší podmínky vyjednáte i s mobilními operátory (minimálně o třetinu), ceny za přepravu zboží klesly také až o více než třetinu. Na trhu práce jsou dnes k dispozici kvalitní lidé a jejich cena už není vyhnána nesmyslně vysoko. Ve výčtu bychom mohli pokračovat dále a dále.
