Odložení privatizace stálo stát miliardu
Když vláda koncem minulého měsíce oznámila, že konečně schválila prodej CHZ Sokolov, oddechli si zejména lidé v chemičce. Podnik se sotva drží nad vodou a bez silného investora nepřežije. Nového majitele hledá už sedm let.
Podmínky prodeje se upřesní v nejbližší době a prodej by se měl uskutečnit do konce roku. Dosavadní vlastník, tedy stát, ovšem spláče nad výdělkem. Americká firma Eastman Chemical sice znamená pro Sokolov záchranu, stát však kvůli fatální chybě minulé politické reprezentace a stále oddalované privatizaci přišel nejméně o miliardu korun. Za sokolovský podnik nyní dostane ani ne polovinu toho, co mohl inkasovat už na začátku devadesátých let.
Americká firma Eastman Chemical má nyní za CHZ Sokolov zaplatit celkem 1,27 miliardy korun. Tedy v přepočtu necelých 38 milionů dolarů. S prvním zájemcem, kterým byl americký koncern Dow Chemical, se v roce 1992 jednalo o téměř sto milionech dolarů a závazku na dalších 150 milionů investovaných do podniku. Takový byl požadavek vlády, přestože Američané začali po podrobném auditu couvat a požadovali snížení navrhované ceny. Podle informací týdeníku EURO byli tehdy ochotni vyjednávat o tom, že by zaplatili osmdesát až devadesát milionů dolarů. Klausova vláda ovšem jakékoli další jednání o ceně odmítla.
Sedm hubených let.
Po odchodu Dow Chemical se sice objevili i jiní zájemci, výsledek byl ovšem nulový. Krátce byl ve hře koncern Union Carbide (který se nyní dohodl s Dow Chemical na fúzi, po níž spolu vytvoří v oboru chemie druhou nejsilnější firmu na světě), po něm se už žádný další vážný zájemce neobjevil. Mezitím se prohlubovaly i problémy CHZ Sokolov, se ztrátou firma hospodaří prakticky nepřetržitě už od roku 1994 (EURO 23/1999). Proto vláda koncem roku 1997 rozhodla, že chemičku zařadí do domácí petrochemické skupiny Unipetrol. Ten celkem logicky odmítl převzít podnik i s jeho minulými dluhy. Vedení chemičky se nicméně nevzdalo a zhruba v polovině minulého roku přivedlo dalšího zájemce. Avšak i s firmou Eastman Chemical už státní úředníci jednají víc než rok.
Pět minut po dvanácté.
Podle nového privatizačního rozhodnutí o prodeji 74,73 procenta akcií CHZ Sokolov firmě Eastman Chemical se sokolovská chemička skutečně částečně oddluží. Zaplatí to ovšem investor, který uhradí 1,12 miliardy korun Konsolidační bance. Za akcie dostane stát pouhých 150 milionů korun.
Jakkoli se zdá tato částka malá, z výsledků firmy i jejího postavení na trhu je zřejmé, že není čas na hrdinství. Firma se potřebuje vzpamatovat z dluhů a zajistit si další odbyt. Dosud je sice v akrylátech a výrobě kyseliny akrylové ve střední Evropě jedničkou, ale už v příštích měsících se objeví silná konkurence. Ve východním Německu zahájí provoz nový závod na výrobu kyseliny akrylové. Buduje ho kdysi odmítnutý Dow Chemical, který v Bo¨hlenu (nedaleko Lipska, zhruba 130 kilometrů od Sokolova) proinvestoval 200 milionů dolarů. S otevřením závodu s kapacitou 80 tisíc tun ročně počítá do konce letošního roku.
CHZ Sokolov jsou zatím v celoevropském měřítku akrylátové chemie čtvrtým největším výrobcem a má kapacitu 50 tisíc tun. „Pro firmu je nyní nejdůležitější to, že jí může nový investor zajistit prodej výrobků, uvádí analytik ČSOB Zdeněk Šafka.
Firma Eastman Chemical se netají tím, že se chce dostat na východní trhy, které se nyní dynamicky rozvíjejí. Na dotaz týdeníku EURO upřesnila, že se chystá v Sokolově zavést výrobky, které prohloubí následné zpracování kyseliny akrylové. „Chceme se soustředit na užší výrobkové portfolio, hlavně na výrobu nátěrových hmot, barev a pryskyřic, uvedl mluvčí evropské pobočky firmy Manuel Linnig. Společnost Eastman může podle něj v Sokolově využít svých zkušeností a zavést výrobu speciálních, ve vodě rozpustných akrylátů, potřebuje k tomu však místní výrobní základnu.
Prodej se ztrátou. Eastman Chemical sice zaplatí dluh vůči Konsolidační bance, a sníží tak nynější úvěrové zatížení firmy na polovinu, stále však není jasné, zda a jak se bude podílet i na odstranění starých ekologických škod. Ty se v podniku odhadují na 300 milionů, čeká se však na upřesnění této částky při novém auditu. Ten by měl být hotov do konce září a vládě ho má předložit ministerstvo životního prostředí.
Ekologické dluhy z minula sice často hradí Fond národního majetku, pokud však akcie CHZ Sokolov prodá za dohodnutých 150 milionů korun, bude muset ještě dalších 150 milionů hradit ze své hubené pokladny. Mluvčí ministra financí Libor Vacek potvrdil, že se v případě Eastman Chemical o této věci stále jedná. „Je tam možnost, že by se investor na úhradě těchto závazků částečně podílel, řekl Vacek. Je však velmi pravděpodobné, že větší část bude muset hradit stát.
Firma Eastman Chemical se zatím odmítá k těmto dluhům vyjádřit. „Dokud probíhají jednání, nechceme ani tento bod smlouvy nijak komentovat, uvedl Linnig.
Nejmodernější, ale zadlužené.
Chemické závody v Sokolově patří v domácí chemii mezi nejmodernější podniky. Výstavbu nové linky na výrobu kyseliny akrylové za 3,5 miliardy korun dokončily začátkem devadesátých let, investice do navazujících výrob však pokračovaly prakticky až do loňského roku. Letos je firma omezila kvůli vysokému zadlužení a téměř třísetmilionovým splátkám úvěrů.
Zadlužení firmy dosáhlo koncem minulého roku 3,2 miliardy korun. Při tomto zatížení byla firma schopná splácet dodavatelský úvěr ve výši 2,6 miliardy korun, který měla od japonské firmy Mitsubishi na výstavbu linky. Se splátkami sice končí začátkem příštího roku, ale mezitím narůstal dluh u Konsolidační banky, protože na jeho úhradu už nezbývaly prostředky. Původních 900 milionů korun se tak postupně zvýšilo na nynější 1,12 miliardy korun, které má zaplatit nový investor.
Pátý rok ve ztrátě.
Stejně jako předchozí roky, tak i letošní skončí pro CHZ Sokolov ztrátou, podle plánu to má být celkem 96,4 milionu korun. Za první pololetí vykázala chemička propad ve výši 27,3 milionu korun. Ten je sice ve srovnání s původním plánem poloviční (58,3 milionu Kč), oproti minulému roku, kdy propad dosáhl v prvním pololetí 5,8 milionu korun, je to však další zhoršení.
Souhrnnou ztrátou, která již od roku 1994 dosáhla 563,8 milionu korun, se bude zabývat i příští valná hromada. Podle informací z CHZ Sokolov ji chce majoritní vlastník, tedy Fond národního majetku, vypořádat snížením základního jmění. Po navrhované přeměně nominální hodnoty akcií z nynějších 1000 korun za kus na 690 korun a podobnou úpravou stotisícikorunových akcií (na nominál 69 tisíc korun) klesne základní jmění z nynějších 1,815 miliardy korun na 1,252 miliardy.
Nižší než vloni byly v prvním pololetí letošního roku rovněž tržby, 1,25 miliardy korun oproti 1,54 miliardy. Důvodem je podle vedení firmy pokles cen na světových trzích. CHZ Sokolov, které vedle kyseliny akrylové a jejích esterů vyrábějí dezinfekční prostředky a dále žáruvzdorné a brusné materiály, nyní vyvážejí zhruba 80 procent produkce, a to hlavně do Německa, Itálie a dalších západoevropských zemí.
