NECHCI SLEVU ZADARMO

Bankovní   úvěry

Ačkoliv centrální banka již před rokem přistoupila ke zmírňování své měnové politiky a její klíčová repo sazba je dnes na poloviční hodnotě než loni ve stejnou dobu, u řady úvěrů jsou úroky dnes vyšší než v době, kdy byly poskytnuty. Snižo vání sazeb ČNB tak není zázračnou cestou k oživení ekonomiky, protože nových úvěrů je pomálu a již existující jsou stále drahé.

Na to, aby úrok úvěru klesl alespoň na úroveň, kterou měl před třemi čtyřmi roky, je u některých bank zapotřebí ještě pár procent. Přitom v blízké budoucnosti zřejmě již nelze od České národní banky čekat tak razantní pokles sazeb. Zmírňování re strikce měnové politiky centrální banky u středně a dlouhodobých již poskytnutých úvěrů nemá podobu výrazně levnějších peněz. Jsme spíše svědky postupného návratu k těm podmínkám, s nimiž začalo čerpání úvěru. Navíc zdaleka není jasn é, zda jich bude do konce splatnosti úvěru vůbec dosaženo. Především pro drobný a střední podnikatelský stav, na který se banky podle vlastních slov dnes zaměřují především, je nadále úvěr drahou záležitostí. Na zlevňování peněz tak vydělává pouze omezené množství vysoce kvalitních klientů, jejichž sazby j iž dříve nebyly nijak vysoké. Současně je patrné, že banky svojí úrokovou politikou sice reagují na snižování repo sazby ČNB, ovšem s odstupem několika procentních bodů.

Zdánlivý paradox

Ponechme stranou úvěry úročené fixní sazbou, která se nemění po celou dobu trvání úvěru. Klienti, kteří podepisovali takové smlouvy, věděli, do čeho jdou. Rozhodující pro vysvětlení zdánlivého paradoxu u pohyblivého úročení dnes a před pár lety je hledisko času. Úvěry poskytnuté na podnikatelské záměry nejsou roční, ale většinou čtyřleté až šestileté. A právě proto všichni ti, kteří získali úvěr za pohyblivou sazbu odvozenou od základní (bazické, referenční a jiné) sazby té které banky a splácí jej již třetím či čtvrtým rokem, platí nyní na úrocích více než v době, kdy jej splácet začali. Základní sazba Komerční banky činila po celý rok 1995 9,7 procenta, přičemž k 12. březnu letošního roku dosahuje 13,5 procenta, tedy o necelá čtyři procenta více. Přesně o tato procenta tedy platí více ten, jehož úrok je sestaven jako pevně daná odchylka od základní sazby banky. Tato základní sazba je platná pro obchody uzavřené do 24. července 1995. Od tohoto data totiž používá Komerční banka takzvanou referenční sazbu, kterou odvozuje od sazeb českého mezibankovního trhu depozit. Mění se tedy při každé změně na trhu, výše odc hylky je neměnná. Ti klienti, kteří získali úvěr, jehož úrok je již konstruován podle této nové sazby, mají oproti těm předešlým nyní výhodu zhruba 3,9 procenta, o něž platí na úrocích méně. Od středy 17. března totiž činí výše této sazby 9,6 procen ta, zatímco výše staré základní sazby 13,5 procenta. I to je daň, kterou platí ti, kteří si vzali úvěr dříve.

Jako jeden muž

Ovšem téměř stejně jsou na tom klienti Investiční a Poštovní banky. I u ní platí dřívější takzvaná základní sazba pro všechny úvěrové obchody uzavřené do posledního prosince roku 1994, kdy byla stanovena na 14,5 procenta. U úvěrů posk ytnutých později je úrok odvozován od takzvané bazické sazby, která činila například v březnu 1995 10,7 procenta a k 19. březnu letošního roku je to téměř o čtyři procentní body více, tedy 14,4 procenta. I u této banky tedy klien ti platí nyní vyšší úrok než v roce 1995. Přitom i IPB udržuje starou základní sazbu po celou dobu vyšší než novou bazickou. Česká spořitelna se při uzavírání úvěrových obchodů řídí po celou dobu pouze základní sazbou. Konkrétní výši úroku sestavuje rovněž jako odchylku od této základní sazby, takže výše úroku se mění dnem změny základní sazby. Tuto sazbu sestavuje banka s přihlédnutím k diskontní sazbě, což je nejnižší sazba mezibankovního trhu, a vývoji podmínek na tomto trhu. Od 1. února 1999 stanovila spořitelna tuto sazbu na výši 10,8 procenta, pro srovnání loni v lednu byla na sedmnácti procentech a v roce 1995 v březnu na jedenácti procentech. Klienti tohoto peněžního ústavu, jejichž úroky se odvíjejí od základní sazby, se tak letos zhruba mohli dostat na úroveň roku 1995. Dokonce o trochu lépe na tom mohou být klienti Čs. obchodní banky, jejíž sazba prime rate (pro nejlepší klienty) činila v březnu 1995 10,1 procenta a letos v březnu 8,75 procenta. Tato banka ovšem mění svoje sazby průběžně a neodvíjí je od žádné základní sazby, ale od situace na trhu.

Za šestnáct, za dvacet

„Naše banky reagují na situaci na trhu a respektují vývoj sazeb centrální banky, sdělil týdeníku EURO finanční ředitel textilní společnosti Nová Mosilana v Brně Kamil Bursík. „Máme dlouhodobý úvěr z počátku roku 1998, a to za fixní s azbu ve výši třináct procent, uvedl finanční ředitel Jihočeské plynárenské Jan Boško. „Zdroje získáváme i vlastními směnkami, jejichž úrok odvíjíme od sazby PRIBOR. Nyní uvažujeme o tom, že bychom si vzali dlouhodobý investiční úvěr, a to za sazbu kolem 9,5 procenta. To je poměrně slušná sazba, ovšem my jsme pro banku solidní partner s dobrým ratingem, dodal. Střední podnikatelský stav ovšem již tak optimistický není. Ostatně banky k němu přistupují ostražitěji, protože jde o více rizikový byznys. Například kolínská firma Poline získala u Investiční a Poštovní banky v listopadu 1995 úvěr ve výši 13,5 milionu korun na nákup zemědělské techniky. Z 85 procent byl zaručen fondem PGRLF, vinkulací pojistného na nakoupené stroje a vinkulovaným vkladem ve výši 2,4 milionu korun. Výše úroku byla stanovena na 5,3 procenta nad bazick ou sazbu, tedy tehdy zhruba šestnáct procent. V současné době platí firma díky vyšší bazické sazbě úrok kolem 20 procent. Přitom vinkulovaný vklad jí banka úročila například v roce 1996 11,3procentní sazbou a nyní 7,9procentní sazbou. Úvěr je splatný v září příštího roku. Pro zajímavost: za správu účtu platí firma bance měsíčně 3200 korun, přičemž výpis z účtu si nechává posílat pouze jednou za čtvrt roku. Pražská firma Mac Toys si od Komerční banky půjčila v roce 1995 revolvingový roční úvěr ve výši zhruba dvaceti milionů korun za úrok 1,9 procenta nad referenční sazbu, tedy mírně nad třinácti procenty. Zhruba před rokem banka podle slov majitele fi rmy změnila způsob scooringu a oblast velkoobchodní činnosti, v níž firma podniká, přesunula z první takzvané bílé skupiny do čtvrté takzvané černé. Díky tomu stanovila výši odchylky od základní sazby ve výši 4,8 procenta nad referenční sazbu a letos na podzim ji zvýšila na 6,2 procenta. Nyní tedy platí za úvěr firma úrok zhruba kolem necelých šestnácti procent ročně. Jak je vidět, i přes celkové snižování sazeb trhu banky stále více započítávají do úvěru pro podnikatelský stav míru rizika, kterou na základě svých minulých zkušeností stanovují dost vysoko. Proto zejména u této části naší ekonomiky nelze pří liš hovořit o tom, že s poklesem sazeb centrální banky klesá i úročení jejich úvěrů. O tom, že úvěry před třemi čtyřmi lety byly úročeny nižší sazbou než nyní, svědčí i statistická čísla. V průměru za celý bankovní sektor je totiž úroková sazba u celkového stavu úvěrů nižší než u nových úvěrů. Celkový stav úvěrů je o vlivněn právě výhodnějšími úrokovými podmínkami v letech 1995 či 1994. Z druhé strany je na grafu patrné, že úroky u nových úvěrů během roku poměrně slušně klesaly. Je ovšem otázkou, jak mnoho banky nové úvěry poskytují, protože současný š patný stav ekonomiky a nezprivatizovaný bankovní sektor plodí stav zvaný kredit crunch, tedy silnou nechuť bank dávat nové úvěry. Podle údajů ČNB objem úvěrů velkých bank loni dokonce meziročně klesl o 15,5 miliardy korun.

Na férovku

Někdo může namítnout, že srovnávat rok 1995 a rok letošní není zcela fér, protože dnes se pohybujeme v jiných podmínkách. Z makroekonomického hlediska je to pravda. Do konce roku 1995 byl kurs koruny téměř pevný, respektive s minimáln í odchylkou od pevného středu. Do té doby si tedy centrální banka hleděla především měnové zásoby a na sazby příliš nesahala. Až v únoru 1996 rozšířila kursové pásmo na plus minus sedm a půl procenta od středu, v půlce roku 1997 pak p ásmo zrušila úplně. Současně rok 1998 byl rokem velkého propadu ekonomiky, který bohužel na banky dopadl velmi intenzivně, takže část svých hlubokých ztrát se zřejmě pokusily přenést do úrokových sazeb. Ze statistických údajů je patrné, že úrokové marže nijak neklesly a pohybují se stále mezi čtyřmi až pěti procenty. Zatímco do sazeb úvěrů banky stále více promítají odhadovanou míru rizika, takže jejich úroveň se tolik nesnižuje, úroky u vkladů klesají velmi adekvátně pohybu sazeb trhu a dnes již není výjimkou úrok nízkého korunového vkladu ve výši pouhých čtyř procent. Všimněme si ale vývoje úvěrových sazeb za poslední rok, což je období zmírňování měnové politiky ČNB. Klíčová čtrnáctidenní repo sazba klesla za tu dobu o více než polovinu na nynějších zhruba 7,5 procenta. Sazba mezibankovního trhu - šestiměsíčního PRIBOR - je na 7,4 procenta, přičemž na počátku minulého roku byla nad šestnácti procenty. Banky tvrdí, že svoje sazby odvozují právě od ceny na mezibankovním trhu. Přitom jejich základní sazby jsou ale několik procent nad touto úrovní. Základní sazba spořitelny činí dnes 10,8 procenta, což je o čtyři procenta méně než na počátku roku 19 98. Referenční sazba KB je nastavena na 9,6 procenta a počátkem roku 1998 to bylo 16,8 procenta, bazická sazba IPB je dnes dokonce na 14,4 procenta, což je o pouhá tři procenta méně než v době těsně před zahájením snižování repo sazby ČNB.

Riziko je dál vysoké

Proč jsou základní sazby bank tolik nad sazbami trhu? „Základní sazba České spořitelny se skutečně odvíjí od ceny peněz na mezibankovním trhu. Ovšem nerovná se jí a nikdy se rovnat nebude, uvedl ředitel divize řízení rizik Pavel Cetkovský. „Základn í či referenční sazby používají banky většinou pro drobné a menší úvěry, což je oblast s vyššími náklady i rizikem. Velké úvěry většinou mají sazbu odvozenu od PRIBOR, dodal. Připustil rovněž, že díky připravovaným personálním změnám bank a poněkud zpomalila proces přizpůsobování základní sazby trhu, ovšem již tento týden by představenstvo mělo jednat o snížení sazby. „Banka si je vědoma toho, že naše bazická sazba je poměrně vysoká. Její úroveň je odvozena od sazby PRIBOR, ovšem jsou v ní promítnuty i ceny našich zdrojů a započítáno úvěrové riziko, které je nadále poměrně vysoké, uvedl mluvčí IPB Jan Rezek. „Vývoj na mezibankovním trhu je jedním z hlavních ukazatelů pro stanovování výše referenční sazby, ale nikoliv jediným. Dalšími kritérii je obchodní politika banky a konkurence ostatních peněžních ústavů, uvedl mluvčí Komerční banky Iv o Polišenský. Radikální uvolňování měnové politiky centrální banky může zmírnit podmínky dobrým klientům, kteří mají úrok vázán na vývoj sazby PRIBOR. Ti je ovšem měli dobré vždycky, neboť banky o jejich přízeň soutěží. Ale střední podnikatelské vrstvě zmírňován í nijak zvlášť nepomůže, protože úvěry pro ni mají v sobě nadále zahrnutou vysokou míru rizika, takže jejich úroky jsou stále poměrně vysoké. O tom, že zmírňování měnové restrikce je hlavním stimulem pro ozdravení naší ekonomiky, tak mohou hovo řit pouze ti, kteří nevědí o čem mluví.