Pokud se kteréhokoliv Čecha zeptáte na nejznámější pražské kavárny, určitě vám nejprve odpoví Slavii a hned po ní Malostranskou kavárnu. Již více než před sto dvaceti lety byla oblíbeným místem pražské smetánky a intelektuálů, mezi nimiž nechyběla Ema Destinnová, Jan Zrzavý nebo Jan Neruda. Paradoxem je, že tomuto podniku, který se dnes jmenuje Malostranská kavárna Square, šéfuje čtyřicetiletý Nor Nils Jebens.
„Ještě když budovu, v níž se Malostranská kavárna nachází, vlastnil bývalý majitel, chodil jsem tam často v neděli na kávu a přečíst si noviny. Vždycky se mi moc líbilo místo a budova,“ říká Jebens. Jenže majitel chtěl prodat celý dům. Teprve v roce 1999 se Jenbensovi podařilo prostory si pronajmout a na vlastní náklady rekonstruovat. Interiéry v duchu barokního minimalismu navrhla architektka Bára Škorpilová. Nová kavárna, jejíž vzhled ocení mladí lidé, je dvaapůlkrát větší než původní. Do té chodili především lidé z procházky na kávu a zákusek. Dnes je vyhledávaným místem díky kulinářským specialitám.
Šance pro byznys.
I když se může zdát, že cesta norského podnikatele z Osla do Prahy musela být složitá, Jebens tvrdí pravý opak. „Bylo to velmi jednoduché. Ve Vídni jsme studoval MBA a poté jsem tam začal pracovat pro Casino Austria. V roce 1993 mě společnost vyslala do Prahy,“ říká. A už v hlavním českém městě zůstal. Důvodem nebyl jen jeho obdiv k Praze. „Zdálo se mi, že celý sektor služeb byl tehdy v Česku na velmi nízké úrovni. Viděl jsem v tom šanci,“ vysvětluje. „Před deseti lety tu nebyly dobré restaurace, dobré reklamní agentury… Nebylo složité začít podnikat.“
I když nikdy předtím žádnou restauraci neprovozoval, vybral si jako svůj byznys právě tento obor. „Proč řídím restaurace a nepracuji například v reklamní agentuře nebo v nějaké finanční instituci, je věc náhody,“ domnívá se Nils Jebens. Kromě zmíněné Malostranské kavárny Square vede restauraci Kampa Park, před rekonstrukcí provozoval Slovanský dům, se společníkem založil restaurace Segafredo, Barock, Pravda, Aqua. V roce 2000 otevřel v Bratislavě restaurant a bar La Monde a začátkem prosince chystá slavnostní otevření restaurace Cihelna v prostorách Hergetovy cihelny na Kampě.
Nejdůležitější je lokalita.
Všechny jeho podniky mají jedno společné – nacházejí se v historickém centru města. To je jedna z charakteristik Jebensovy podnikatelské strategie. „Myslím, že propagace restaurací je velmi složitá věc. Většina peněz utracených za reklamu je v podstatě vyhozená. Nejlepší reklamou je mít restauraci v dobré lokalitě. Proto radši platím vysoké nájemné, než abych měl podnik na méně prestižní adrese a utrácel peníze za marketing,“ vysvětluje.
Během necelých deseti let strávených v Praze se Jebens zařadil mezi nejúspěšnější provozovatele restaurací. Další rozšíření své činnosti ale neplánuje. „Je to tak akorát, co mohu stihnout. Jinak bych musel změnit strukturu společnosti, přivést nové partnery. Změnilo by se i řízení, bylo by to něco na způsob vedení McDonald´s,“ dodává. Výhodou prý je, že restaurace jsou blízko sebe, takže může ve všech poobědvat.
Pracovat a nekrást.
Spolupráci s Čechy si Jebens pochvaluje. „Ze začátku byl problém vysvětlit lidem, co znamená pracovat ve službách nebo co si já pod tím představuji. Přišel jsem o hodně peněz, neměl jsem žádný manuál, jak kontrolovat své zaměstnance a finance. Dnes už je to jednoduché. Důležité je najít lidi, kteří chtějí pracovat a nechtějí krást, což je v restauracích věčný problém,“ tvrdí norský podnikatel. „Když sám pracujete tvrdě, pozná to i personál a pracuje stejně,“ soudí.
Pokud se Nilse Jebense zeptáte, co mu dělá při podnikání v Česku největší problém, s úsměvem odpoví, že dnes je nejtěžší vyrovnat se s povodněmi. Ty zcela zničily restauraci Kampa Park a ještě nezprovozněnou Cihelnu. Znovuotevření zničeného Kampa Parku plánuje před summitem NATO a premiéra Cihelny by měla proběhnout o čtrnáct dní později. Hlavní problém při podnikání je však pro Nora dokázat se stále motivovat a starat se o detaily, aby měl jistotu, že všechno je v pořádku. „Když děláte stejnou věc sedm osm let, někdy ztrácíte na týden nebo na dva motivaci,“ říká Jebens.
Jeho cílem je, aby v restauracích vše dobře ladilo. „Když jsem si vybíral místa pro své restaurace, vždy jsem si dobře prohlédl budovy. Každá má svůj charakter. Potom jsem se snažil, aby se vše k sobě hodilo, od interiéru, jídelního a nápojového lístku až po personál za barem.
Po Norsku se zaměstnanému Jebensovi v Praze nestýská. „Domů je to letadlem jen hodina a půl. Pokaždé, když se tam chci podívat, sednu a letím.“
