Jedenadvacetiletý Staněk se do budování vlastních firem pořádně obul ještě jako školou povinný. Jeho byznysové aktivity se však nezastavily u bot, jako společník figuruje ve firmách Bagind a Wuders, které vyrábějí stylové batohy, respektive designový nábytek. Václav jde tak možná nevědomky ve šlépějích Phila Knighta, zakladatele Nike, jenž ve své biografii prohlásil: „Like it or not, life is a game.“ Ostatně, jak Václav přiznává, na počátku jeho byznysu byla právě touha prodávat tenisky světoznámých značek. „Brzy mi došlo, že bych chtěl mít raději vlastní produkt, a ne jenom přeprodávat boty dovezené z Asie, které se tu navíc distribuují s velkou marží,“ vysvětluje. Jak to všechno stíhá?
NOČNÍ SOVA Z VALAŠSKA
„Snažím se naučit vstávat kolem osmé hodiny, chodíval jsem spát až kolem třetí čtvrté hodiny ráno,“ přiznává mladý podnikatel.
„A snídaně? To není zrovna moje denní rutina,“ dodává. Václavovi zjistili jako vrcholovému sportovci diabetes a spíše než konzervativnímu jídelníčku věří ketonové dietě. „Všichni se přejídáme sacharidy, já jsem je ze svého jídelníčku raději úplně vyloučil,“ říká.
ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA?
Václav Staněk brázdí celou republiku.
Pravidelně se pohybuje mezi Brnem, Prahou a Zlínem, respektive Fryštákem, kde trvale žije. Zhruba jednou měsíčně zavítá i do Hodonína, kde sídlí rodinná firma Wuders, v níž je společníkem. V hlavním městě tvoří náplň jeho času především schůzky, v obuvnické metropoli dohlíží na výrobu Vasek a do Brna jezdí na Newton College, kterou dálkově studuje. „Strašně mě zklamala úroveň Masarykovy univerzity, kam jsem chodil dříve.
Přístup některých vysokoškolských pedagogů je takový, že přijdou, přečtou nahlas prezentaci, kterou máme tři týdny k dispozici, a jedou domů,“ vysvětluje s tím, že na soukromé univerzitě je to mnohem lepší. „Rád bych v budoucnosti pomohl vzdělávací systém zlepšit tak, aby skutečně vychovával talenty a lidi, kteří se nebojí učit se nové věci a říkat vlastní názory,“ prozrazuje svou vizi.
CO MÁ SPOLEČNÉHO SPORT A BYZNYS?
„Mám vlastní,posilovnu‘. Minimálně čtyřikrát týdně si udělám sto kliků a cvičím také s vlastní vahou,“ popisuje Václav Staněk způsob, jakým se udržuje v kondici. Jako bývalý vytrvalostní běžec vidí v byznysu paralelu. „V atletice jsme měli vždy pevně stanovený cíl, kterým bylo například mistrovství republiky. Zároveň jsme přesně věděli, kdy máme volno a kdy máme odpočívat,“ říká s tím, že v byznysu je to podobné. „Umět rozpoznat dobu, kdy je potřeba zabrat, je stejně důležité, jako určit čas, kdy si můžete dovolit trochu zvolnit.“
NA PŮL CESTY MEZI DIGITÁLEM A PAPÍREM
Václav Staněk je zástupce generace, která už vyrůstala s Facebookem, iPhony a internetem v mobilu. Přesto přiznává, že nezanevřel na papír. „Vždycky s sebou vozím v batohu aspoň patnáct papírů, na které si v průběhu dne zapisuji všechny nápady i marketingové strategie,“ říká.
„Denní harmonogram mi pak určuje Google kalendář.“ Podobně to má s papírovými knihami. Cestu ke čtečce si zatím nenašel. „Možná i proto, že si do knih rád čmárám a zapisuji poznámky. Neumím číst pasivně, hltám každé slovo,“ upřesňuje svou oblibu printu. Přiznává, že vůbec nejraději čte jako inspiraci biografie podnikatelů, například tu Steva Jobse od Waltera Isaacsona. Momentálně pak Vaškovi leží na nočním stolku kniha o příběhu online tržiště Alibaba.
V soustředění se na četbu i na práci mu pak pomáhá, že čas od času úplně smaže z telefonu aplikace Facebooku a Instagramu.
„Neprokrastinuji, makám,“ říká s úsměvem.
FANDA MLUVENÉHO SLOVA
Auto si koupil Václav teprve letos a přiznává, že kvůli efektivitě často preferuje jízdu vlakem. „V autě se musíte soustředit na řízení, ve vlakovém kupé se dá v pohodě pracovat. A navíc jsem student, takže šetřím i na jízdném.“ Ať už cestuje Staněk jakkoliv, obvykle mu cestu doplňuje poslech podcastů. „Jsem vycvičený na to je poslouchat ve zdvojnásobené rychlosti,“ prozrazuje neobvyklou metodu poslechu.
Jeho nejoblíbenějším autorem podcastů je osobitý americký podnikatel s běloruskými kořeny Gary Vaynerchuk.
JAK SE POZNÁ ÚSPĚŠNÝ DEN?
„Na konci každého dne se cítím dobře, když vím, že jsem se někam posunul. Když se mi současně podaří najít čas na čtení knih, meditaci, podnikání i zapisování si inspirativních myšlenek, můžu usnout s klidem,“ uzavírá Staněk. Za předpokladu, že je v rovnováze duše, tělo i mysl může myslet na další byznysové aktivity. Phil Knight by z něj měl radost. ¶
Na konci každého dne se cítím dobře, když vím, že jsem se někam posunul.
O autorovi| Vladan Vaněk @kendrick_vladan
