Výrobní závody Zentivy v Česku jsou na prodej. Majiteli se nedaří najít kupce
Farmaceutický gigant Sanofi se chce zbavit české Zentivy, respektive jejích tuzemských výrobních závodů. Zentiva se sice na svých webových stránkách chlubí, že je třetí největší a rychle rostoucí generickou firmou v Evropě. Jak to ale vypadá dle posledního vývoje, tohle se má brzo změnit, tedy pokud se majiteli Zentivy – nadnárodní korporaci Sanofi – podaří naplnit jeho plány. Sanofi v reakci na dotazy týdeníku Euro uvedla, že se nechystá prodat závod v Dolních Měcholupech, ale připustila, že fabrika prochází změnami.
„Sanofi rozhodně neuvažuje o prodeji výrobního závodu Zentivy v České republice. Výrobní závod v Dolních Měcholupech naopak prochází intenzivním procesem specializace své produkce, a to zejména na generické léky ve formě tablet a sterilních substancí a na hormonální léčiva. Farmaceutický průmysl se hodně mění a zejména v Evropě pociťujeme konstantní pokles v míře výdajů, které jednotlivé státy vynakládají na léky, cenová eroze je zde skutečně velmi výrazná. To samozřejmě zvyšuje tlak na náklady farmaceutických firem a jejich rostoucí specializaci. Náš výrobní závod v Dolních Měcholupech není v tomto ohledu výjimkou, a právě proto zde dochází k výše zmíněné specializaci jeho produkce,“ uvedl mluvčí Sanofi Filip Hrubý.
Prodám a odeberu
Podle informací týdeníku Euro společnost Sanofi letos na jaře oslovila několik desítek významných investičních skupin, firem z oboru a fondů s dotazem, zda by neměly zájem odkoupit její výrobní závody v Česku. „Podívali jsme se na jejich nabídku a hned ji zamítli, pro nás je to obchod, u kterého absolutně nevychází ekonomika. Z výroby generických léků se v Evropě stává málo výdělečná záležitost, výrobní marže kvůli velké konkurenci z Asie v posledních letech dramaticky klesají,“ upozornil jeden z oslovených zájemců. Ten současně naznačil, že pokud bude chtít Sanofi továrnu v Česku skutečně prodat, bude muset výrazně slevit ze svých cenových požadavků.
Týdeník Euro hovořil i se zástupci dalších oslovených firem. Všichni reagovali v zásadě stejně: nabídku Sanofi na odkoupení tuzemské výrobní kapacity Zentivy vyhodnotili jako málo atraktivní a relativně rizikovou.
Ke koupi je nepřesvědčila ani nabídka francouzského farmaceutického giganta, že dodá ke kupní smlouvě dovětek, ve kterém se jako prodávající zaváže objednávat po dobu tří až pěti let stejný objem generik v prodané továrně, jako když byla Sanofi jejím vlastníkem.
Dle informací týdeníku Euro firma možného kupce stále hledá.
Jeho vleklé hledání se už projevilo přímo v pražském výrobním závodě. Podle zdroje ze Zentivy tam loni na podzim propustili zhruba pětinu zaměstnanců. Výroba generik by podle jednoho ze scénářů měla být přesunuta kvůli nižším nákladům do závodu v Turecku a v Praze by mělo zůstat pouze vývojové centrum.
Slovenský model
Podobný model, jak se zbavit výrobních kapacit, společnost Sanofi vyzkoušela již na Slovensku. Svoji továrnu ve slovenském Hlohovci prodala v roce 2012 investiční skupině Wood & Company. Současně s tím se zavázala, že si v Hlohovci bude do roku 2017 (tedy pět let od prodeje) objednávat výrobu svých léků. Přitom si ale „stáhla“ většinu svých ochranných známek a jedinou, kterou v Hlohovci nechala, byl „recept“ na výrobu krému Indulona. Samotná produkce stále populárního přípravku, kterým lze namazat vše od bot až po obličej, ale fabriku se 750 zaměstnanci nespasí.
Již v roce 2013 klesly hlohovecké firmě meziročně tržby z 200 na 53 milionů eur, zisk ze 70 milionů na šest. Hlavním důvodem poklesu byla skutečnost, že v tržbách a zisku již nejsou obchodní marže majitele receptu (v tomto případě Sanofi). Jinak řečeno, vyjadřují výkonnost samotné výroby. A jak tvrdí lidé z branže, ta není nikterak závratná. Také z těchto údajů je vidět, že pokud chce Sanofi skutečně najít pro svůj výrobní závod v Česku kupce, nemůže počítat s vysokou prodejní cenou.
Sanofi získala českou farmaceutickou jedničku zhruba za 40 miliard korun. I kvůli situaci na trhu s generiky je taková cena již nedosažitelná. A tak pravděpodobně posledním, kdo na prodeji akcií Zentivy vydělal větší balík, byl její spoluprivatizátor Jiří Michal a finanční skupiny PPF a J&T.
Má to smysl
Hledání kupce pro Zentivu zapadá do širšího mezinárodního kontextu. Přinejmenším od začátku loňského roku lze vystopovat snahu velkých farmaceutických firem odprodat svoji výrobu generických léků, tedy těch, jejichž patentová ochrana vypršela. Chtějí se plně soustředit na vývoj drahých, ale potenciálně výnosných originálních léčiv. Společnost Sanofi zdaleka není v této snaze osamělá: terén sondují a kupce hledají také američtí giganti jako Pfizer, Merck či Abbott, stejně tak britská AstraZeneca nebo GlaxoSmithKline.
Generika sice ještě představují mnohamiliardový dolarový a eurový byznys a robustní cash flow, ale rentabilita klesá vzhledem k rostoucímu tlaku na ceny nejen na vyspělých, ale i na rozvíjejících se trzích. Tamtéž pár let předtím farmaceutičtí hráči ve velkém nakupovali zavedené výrobce generik typu české Zentivy a neváhali platit vysoké prémie.
Učebnicovým příkladem může být „dobrodružství“ Sanofi v Latinské Americe, kde firma v roce 2009 investovala 660 milionů dolarů do koupě brazilského výrobce generik Medley.
Ovšem stačilo, aby tamní vláda zvedla DPH, management se ukvapil se slevovou politikou a 212 milionů eur zmizelo v nenávratnu, stejně jako řada pracovních míst. „V Brazílii máme pěkný bordel,“ připustil v roce 2013 šéf Sanofi Christopher Viehbacher.
Kupcem výrobních závodů se ovšem tentokrát mají stát buď jiní výrobci generik, motivovaní snahou o růst tržního podílu, nebo firmy z oboru private equity, které si chtějí zahrát konsolidační příběh. Že by se jim ale dvakrát chtělo upevňovat obor, v němž ziskové marže klesají, dodavatelé se handrkují s regulátory, kteří neustále tlačí na pokles cen, nebo se připravují na perspektivu, že zrovna jejich přípravek vypadne z pozitivního lékového seznamu, to se říct nedá.
Přetlak prodávajících a nejisté perspektivy oboru také vysvětlují, proč společnosti Sanofi, ale ani ostatním hráčům nikdo nabídku z ruky zrovna netrhá.
25 největších farmaceutických firem
(podle celkových tržeb za rok 2014 v miliardách USD)
1 Novartis (Německo) 47,1
2 Pfizer (USA) 45,7
3 Hoffmann – La Roche (Švýcarsko) 39,1
4 Sanofi (Francie) 36,4
5 Merck & Co. (USA) 36,1
6 Johnson & Johnson (USA) 32,3
7 GlaxoSmithKline (Británie) 29,6
8 AstraZeneca (Británie/Švédsko) 26,1
9 Gilead Sciences (USA) 24,4
10 Takeda (Japonsko) 20,4
Z čela žebříčku největších výrobců generik dále v první pětadvacítce tohoto
žebříčku figurují Teva (18,4 miliardy USD), Actavis (13,6 miliardy),
Daiichi Sankyo (10,4 miliardy USD). Zdroj: pmlive.com
Historie Zentivy
1857 Lékárnu U Černého orla kupuje Benjamin Fragner.
1930 V Dolních Měcholupech zahájila provoz Továrna Benjamin Fragner.
1944 Jako v jedné z prvních zemí Evropy byl v měcholupské továrně úspěšně izolován penicilin.
1946 Po znárodnění v roce 1946 došlo k oddělení továrny od lékárny; měcholupský podnik se stal součástí Spojených farmaceutických závodů (Spofa).
1998 Vedení Zentivy spolu se skupinou Warburg Pincus Funds získává ve firmě většinový podíl, tím začíná nové období, produkce značkových generik.
2009 Zentivu kupuje francouzská skupina Sanofi.
2015 Sanofi testuje situaci na trhu a nabízí k prodeji své výrobní kapacity v ČR.
O autorovi| Vadim Fojtík Michal Půr Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz • pur@mf.cz • fojtik@mf.cz
