PRÁVA A POVINNOSTI KONKURZNÍHO VĚŘITELEMnoho věřitelů se vzdává možnosti aktivně jednat v situaci, kdy je na majetek jejich dlužníka prohlášen konkurz. Důvodem je jak zdlouhavost konkurzního řízení, tak i nepřehledná právní úprava po mnoha novelách zákona.
PRÁVA A POVINNOSTI KONKURZNÍHO VĚŘITELE Mnoho věřitelů se vzdává možnosti aktivně jednat v situaci, kdy je na majetek jejich dlužníka prohlášen konkurz. Důvodem je jak zdlouhavost konkurzního řízení, tak i nepřehledná právní úprava po mnoha novelách zákona. Poslanci se už několik měsíců přou o podobu novely zákona o konkurzu a vyrovnání. Spory jsou například o to, kdo by měl jmenovat konkurzního správce. Cíl ale má většina zákonodárců stejný: zjednodušit, zrychlit, a tím i zlevnit konkurzní řízení. Novela by měla mimo jiné omezit rozsáhlé pravomoci správce konkurzní podstaty, zabránit možnostem korupce, výrazně posílit pozici věřitelského výboru a zajistit aktivnější účast věřitelů na konkurzu. Přestože je konečná podoba novely zatím velkou neznámou, věřitelé už nyní mohou využívat řadu možností. Podívejme se tedy ve stručnosti, co nabízí současná právní úprava. BEZ SLOŽITÉHO DOKAZOVÁNÍ
Základním právem věřitele je nepochybně možnost podat návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. Tímto úkonem se konkurzní řízení zahajuje. Právo podat návrh však nemá jakýkoliv dlužník. Může tak učinit jen ten, který soudu doloží, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a dále uvede okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku. V návrhu není věřitel nucen složitě prokazovat existenci své pohledávky, například výpověďmi svědků. Existenci pohledávky stačí osvědčit věrohodnými dokumenty (smlouvou, dodacím listem, písemnou upomínkou, vystavenými daňovými doklady a podobně). Stejně tak věřitel nemusí prokazovat úpadek dlužníka. Pouze uvede okolnosti, které úpadek osvědčují. V praxi musí splnit dvě podmínky:
1) Doložit existenci splatné pohledávky, která po delší dobu není uhrazena.
2) Označit dalšího věřitele dlužníka. O úpadek totiž jde pouze tehdy, existují-li minimálně dva věřitelé se splatnou pohledávkou za dlužníkem.
Věřitel, který navrhl prohlášení konkurzu, musí na výzvu soudu zaplatit zálohu na náklady konkurzu až do částky 50 tisíc korun, a to i opakovaně. Výše zálohy tedy závisí na rozhodnutí soudu. Tato skutečnost může být významná pro rozhodnutí věřitele, jaký postup vůči svému dlužníkovi při domáhání se svého nároku zvolí, tj. zda podá návrh na prohlášení konkurzu či uplatní nárok žalobou u soudu. Nelze však podávání návrhu na prohlášení konkurzu svévolně zneužívat? Nikoliv. Bude-li návrh zamítnut z důvodu, že úpadek nebyl navrhovatelem (věřitelem) osvědčen, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, kterou mu způsobil tím, že dlužník nemohl do doby rozhodnutí soudu nakládat svým majetkem.
PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY Co musí věřitelé udělat, chtějí-li pohledávku v konečné fázi konkurzního řízení uspokojit z výtěžku konkurzní podstaty (tj. aby pohledávka -nebo její část - byla zaplacena z majetku dlužníka)? Musí svou pohledávku přihlásit u soudu, a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o prohlášení konkurzu. V den jejího přihlášení u soudu se zastavuje běh promlčecí lhůty. Pozor: Pohledávku je třeba do konkurzního řízení přihlásit u soudu i v případě, zeje ohledně ní vedeno soudní řízení, nebo když již dokonce bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí. Častým opomenutím je také mylné přesvědčení, že samotný navrhovatel konkurzu již pak nemusí své pohledávky samostatně přihlašovat. Snadno se však může stát, že se věřitel o prohlášení konkurzu včas nedozví. Například proto, že v účetnictví dlužníka není jeho pohledávka vůbec vedena a věřitel tak není mezi adresáty soudního oznámení. Jak tedy postupovat v případě, že promešká lhůtu pro přihlášení pohledávek? l nadále lze pohledávku u soudu přihlásit, a to nejpozději dva měsíce ode dne, kdy bylo konáno první takzvané přezkumné jednání. PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ
Po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek dochází k takzvanému přezkumnému jednání. Správce konkurzní podstaty a konkurzní věřitelé zde tedy „přezkoumávají“ přihlášené pohledávky. Jde o zásadní jednání: Pouze „zjištěné pohledávky“ (tj. ty, které nepopřel ani správce, ani ostatní věřitelé) budou na konci celého řízení poměrně uspokojeny z majetku tvořícího konkurzní podstatu. Obě strany mohou popírat pravost a výši jednotlivých pohledávek ostatních konkurzních věřitelů. Mohou vznést námitku i proti jejich pořadí -tedy že pohledávka má být zařazena do jiné třídy s pozdějším právem na uspokojení z majetku úpadce. Popření pohledávky však ještě automaticky nezpůsobuje, že by nemohla být v budoucnu z výtěžku konkurzní podstaty poměrně uspokojena. Je-li popřena nevykonatelná pohledávka konkurzního věřitele, může se tento věřitel domáhat určení svého práva žalobou u soudu. V případě popření vykonatelné pohledávky uplatňuje její popření u soudu subjekt, který pohledávku při přezkumném jednání popřel. Při přezkumném jednání mohou konkurzní věřitelé využít příležitosti omezit rozsah přihlášených pohledávek ostatních věřitelů, a tím tedy zvýšit svůj podíl na konečném výtěžku z majetku konkurzní podstaty. Aby účast konkurzního věřitele na přezkumném jednání nebyla zbytečná, je vhodné se před jeho začátkem nahlédnutím do konkurzního spisu seznámit s veškerými přihlášenými pohledávkami a učinit si tak představu o tom, jaké pohledávky ostatních věřitelů se případně jeví jako nedůodné, nejasné, účelové a podobně. Pokud by tedy věřitel zůstal při přezkoumávání pohledávek ostatních věřitelů pasivní, mohlo by to značně snížit konečnou výši peněz, které získá zpět. Ale pozor - i opačný extrém je škodlivý: Jestliže věřitel plošně a „bez rozmyslu“ popře všechny pohledávky ostatních věřitelů, bude to pro něj značně finančně náročné, protože o těchto pohledávkách pak budou vedena soudní řízení s povinností úhrady nákladů řízení v případě neúspěchu ve věci.
SPRÁVCE KONKURZNÍ PODSTATY
Další práva konkurzních věřitelů se vztahují k osobě správce konkurzní podstaty. Na něj - mimo jiné - okamžikem prohlášení konkurzu přechází z dlužníka právo nakládat s majetkem konkurzní podstaty. Pokud konkurzní věřitelé nejsou spokojeni s činností správce (například proto, zeje bez závažného důvodu v konkurzním řízení nečinný), mohou učinit soudu návrh, aby byl zproštěn své funkce. Takový návrh může soud odmítnout jen tehdy, pakliže má o změně osoby správce závažné a důvodné pochybnosti. Avšak pokud návrh na zproštění funkce správce podá jen jediný konkurzní věřitel, má soud právo kdykoliv ho zamítnout.
SCHŮZE VĚŘITELŮ A VĚŘITELSKÝ VÝBOR
Takzvanou schůzi konkurzních věřitelů svolává soud, je-li toho potřeba pro zjištění stanovisek věřitelů potřebných pro další vedení konkurzu. Počet hlasů každého věřitele, který se účastní schůze, se počítá podle výše jeho pohledávky.
Věřitelé na schůzi mají mimo jiné právo zvolit věřitelský výbor. Má nejméně tři a nejvýše devět členů. Výbor se volí vždy, jestliže počet konkurzních věřitelů přesáhne padesát, v opačném případě to není povinné.
Mezi hlavní činnosti věřitelského výboru patří:
* dohled na činnost správce konkurzní podstaty,
* průběžné schvalování výše a správnosti hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty.
Výbor má zejména tato pr
