Zemní plyn i ropu uměli lidé využít už ve starověku. Pojem nafta je perského původu a vznikl ze slova "nafata", což označovalo "prosakující kapalinu".
Nejstarší písemná zmínka o těžbě ropy ve spojení s asfaltem, který se využíval jako pojivo při stavbách, se objevuje už ve starozákonní knize Genesis. O konkrétnějším využití ropy a zároveň i zemního plynu se zmiňují zprávy o hlubinných vrtech ve starověké Číně v provincii Sečuán 200 let př. n. l. Zemní plyn zde byl využíván jako palivo pro kotle, v nichž byla odpařováním ze solanky získávána sůl. V období feudalizmu se kromě Asie, kde bylo navázáno na již existující tradici těžby, nově objevují i zmínky o ropě a asfaltu ve střední Evropě, a to v Dolním Sasku, Bavorsku, Tyrolsku a v Karpatech. Případné objevy a pokusy o vědeckou práci s ropou a asfaltem však byly náhodnou záležitostí. O záměrných průzkumech záznamy nejsou. Skutečný rozmach těžby ropy a zemního plynu v Evropě začal až ve druhé polovině 19. století. Zde můžeme v pravém slova smyslu hovořit o počátku moderní éry těžby ropy. V roce 1853 se stala tzv. „tmavá ropa“ oficiálním vývozním zbožím Rakouska. Ve stejném roce se petrolejem, který se podařilo magistru farmacie I. Lukaszewiczovi destilovat z ropy, svítilo ve všeobecné nemocnici ve Lvově. Těžba ropy a rozvoj naftového podnikání v Rakousku podnítily zájem o průzkum sousedních geologicky příbuzných území, jako je Slovensko či Maďarsko. Historie naftového odvětví na Moravě začíná v roce 1899. První oficiální vrt na Moravě, který se uskutečnil 27. března 1900 a nazýval se „Helena“, realizoval Julius May v Bohuslavicích nad Vláří. V tomto roce byl rovněž proveden i druhý hlubinný vrt na Moravě, který dal základ pozdějšímu rozvoji naftového podnikání v této oblasti. Byl realizován v blízkosti statku Nesyt u Hodonína geologem E. Tietzem. Výsledkem jeho průzkumů bylo prohlášení hodonínské oblasti za vědecky zajímavou, avšak z pohledu finančních nákladů a jejich návratnosti za velmi pochybnou. Díky tomuto prohlášení byla tato oblast až do roku 1917 opuštěna. Až objev ropy u Gbel (slovenské městečko nedaleko moravsko-slovenského pomezí) vedl k opětovnému obnovení cíleného průzkumu na Moravě. Nejvýznamnější naftařskou společností, která se prosadila mezi státními organizacemi, byla Moravská těžařská společnost. Ta v roce 1919 začala vrtat na pozemcích statku Nesyt. Do roku 1925 zde bylo uskutečněno 12 vrtů. V období od března 1939 až do osvobození republiky v roce 1945 byl posílen vliv centrálních správních orgánů a ropa se stala strategickou surovinou. Nejvlivnější a největší společností, která podnikala v naftovém průmyslu na území Čech a Moravy, byla společnost DEA (Deutsche Erdöl A.G.). Jen na Hodonínsku měla DEA 1002 vrty. Po osvobození Československa v roce 1945 vyvstal zájem moravských naftařů o vytvoření jednotného podniku. Dne 1. ledna 1946 byly oficiálně zřízeny Československé naftové závody (ČNZ) se sídlem v Hodoníně. Jednotlivé závody byly např. v Hodoníně, Vacenovicích, Žatčanech, Velkých Bílovicích, Břeclavi nebo v Lužicích. Celkově bylo v ČNZ v roce 1948 zaměstnáno 1858 pracovníků. Závody existovaly do roku 1960, poté na jejich místě vznikly Moravské naftové doly sdružené pod koncernem NPP Bratislava společně se závodem Nafta Gbely. Moravské naftové doly se zabývaly geologickým průzkumem a Nafta Gbely těžbou. Po roce 1989 došlo k osamostatnění obou společností. K 1. dubnu 1990 vznikl samostatný podnik - státní podnik Moravské naftové doly. Od května roku 1992 je společnost zapsána v obchodním rejstříku jako akciová společnost Moravské naftové doly. Na základě studie o rozvoji akciové společnosti Moravské naftové doly byly v roce 1998 vyčleněny servisní činnosti firmy do dvou 100% dceřiných společností, MND Strojírenská a.s. a MND STAVOTRANS a.s. MND Strojírenská, která se od svého vzniku zaměřila na strojírenské a servisní činnosti v oblasti ropného a plynárenského průmyslu, byla v průběhu roku 1999 rozšířena o divizi vrtného kontraktora a obchodní jméno společnosti bylo změněno na MND SERVISNÍ a.s. Vytvoření divize vrtného kontraktora nasměrovalo činnost společnosti především na hloubení vrtů na ropu a zemní plyn, vrtů pro podzemní zásobníky plynu a rovněž vystrojování a opravy vrtů a těžebních sond. Od roku 1999 je společnost MND SERVISNÍ řádným členem mezinárodní asociace vrtních kontraktorů - IADC. Když byla v roce 2001 z MND SERVISNÍ převedena strojírenská výroba a některé servisní a opravárenské činnosti na sesterskou MND STAVOTRANS, stala se MND SERVISNÍ největším, vysoce specializovaným vrtným kontraktorem v České republice, který navíc poskytuje služby v oblasti karotážního měření a cementace vrtů. V roce 2001 byl MND SERVISNÍ vydán společností TÜV Management Service GmbH Mnichov Certifikát jakosti dle DIN EN ISO 9001, který byl při recertifikaci v roce 2002 úspěšně obhájen.
