Moravskoslezskému regionu by ke světlé budoucnosti měli pomoci investoři a lepší znalost jazyků
Co dělá pražský ekonom v pátek odpoledne?
Dívá se z Petřína, jestli se z ostravských komínů kouří a v pondělí bude co jíst. I takové vtipy byly součástí špičkování mezi Ostravany a Pražany při probírání současnosti a budoucnosti Moravskoslezského kraje na konferenci Euro Regional. Debata mezi čtyřmi ministry v demisi, podnikateli a představiteli samosprávy pořádaná týdeníkem Euro se uskutečnila ve Vítkovickém zámku za podpory partnerů AutoCont CZ, EY Česká republika, Microsoft a Česká spořitelna. Během diskuse, která se leckdy stáčela nečekanými směry, se nejvíce hovořilo o plánech společnosti OKD na uzavření Dolu Paskov a z toho vyplývajících sociálně-ekonomických následcích.
OD PASKOVA DÁL
„Vadí mi, že v podzemí je 20 až 40 milionů tun uhlí, které by mohly přinést 100 miliard korun obratu, a dalo se těžit dalších 40 let.
Než stát povolí ložisko odepsat, budeme chtít vidět, jestli se tam opravdu těžit nedá. Zavírat se nebude jen kvůli tomu, že dva roky neprosperuje,“ uvedl ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Případných sociálních bouří se však debatéři neobávali. V kraji, kde je přes milion práceschopného obyvatelstva, se situace 3500 lidí z uzavřeného dolu dá vyřešit lokálně s pomocí silného investora.
Podle Peciny je třeba znovu nastavit pobídky, které přilákají velké firmy podobně jako kdysi automobilku Hyundai, bez níž by údajně v kraji byla o dvě procenta vyšší nezaměstnanost. Pomoci by prý měly také státní investiční projekty, jako je vodní koridor Dunaj–Odra– –Labe. Ten by umožnil podnikům typu Vítkovice rozšířit výrobu o sortiment, který dnes nemá jak dopravovat. Region by měl profitovat i z toho, že firmy budou moci lépe rozvíjet celý řetězec výroby – v případě dolů a Vítkovic od těžby přes zpracování až po produkci a prodej hotových výrobků – když na tom samy zapracují. „Problémy kraje jsou komplexní a zkoumáme je. U investorů záleží na tom, jaké jim připravíme podmínky. Sice je tu hodně průmyslových zón, ale málokterá se hodí pro velkého investora. Zhruba do týdne bychom ale měli mít připraveny nějaké návrhy,“ dodal k situaci ministr průmyslu v demisi Jiří Cienciala.
Kromě podpory velkých podniků by se stát měl ve své snaze pomoci více rozkročit.
Například při zvyšování zaměstnanosti mimo jiné s úpravou zakázek pro lesy, čištění vodních toků a efektivně zaměstnávat místní spíše než zahraniční firmy. „V kraji by se nemělo zapomínat ani na zemědělství a související výrobu potravin, a to především těch regionálních. Není možné, abychom byli závislí na dovozu vepřového nebo drůbežího masa. Tyto trendy bychom měli zachytit a věnovat se jim při nastavení čerpání evropských dotací na příštích sedm let, kde je pro ČR 260 miliard korun,“ přidal ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman.
IMAGE NAD ZLATO
„Vadí mi negativní mediální reakce, která v lidech vyvolává pocit, že Ostrava je díra, do níž nemá smysl ani jezdit. V podstatě technický problém se musí oddělit od vnímání regionu. Ostrava, a nejen ona, začíná žít,“ předestřel další místní problém Jan Světlík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Vítkovice. Jeho slova mimo jiné potvrdilo i to, že vítkovická multifunkční aula Gong, vzniklá rekonstrukcí plynojemu podle architekta Josefa Pleskota, získala den před diskusí ocenění Stavba roku 2013.
Pokud se úspěšné projekty daří a do rozvíjející se Ostravy a celého Moravskoslezského regionu se stěhují firmy, mohou jejich zaměstnanci narazit na další problém – že nerozumějí. „Když zaměstnáváme zahraniční odborníky, máme pak v Ostravě praktické problémy. Naši lidé narážejí na anglickou negramotnost – nedomluví se v taxíku ani při nákupech. Ve skandinávských zemích je to přesně naopak. Tajemství jejich dobré angličtiny prý spočívá v tom, že i v televizi sledují nedabované filmy. To by Česku hodně pomohlo,“ navrhl Ivo Kupský, ředitel firmy Tieto Czech.
Podobné řešení ale podle ministra kultury v demisi Jiřího Balvína naráží na odpor herecké asociace a i podle ostatních diskutérů je angličtina otázkou pro školství, které by se jí mělo věnovat od mateřské až po vysokou školu. Dosáhnout úrovně Skandinávie nám prý bude nějakou dobu trvat. A hned asi nedocílíme řešení problémů, které Česko podle Ciencialy brzdí obecně: kultura národa, firemní kultura, korupce a alibismus.
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
