Nedívej se do sluníčka!

Elektřinu ze solárních elektráren nepotřebujeme, ale zaplatíme za ni stovky miliard

Víte, v čem jsou stejné sluneční elektrárny a pražská opencard? Zaprvé ani jedno nepotřebujeme – cestující v Praze nijak neobtěžovaly papírové tramvajenky, stejně jako žárovky svítily bez reptání na proud z klasických elektráren. Zadruhé obojí se ukázalo být extrémně drahé pro veřejné rozpočty, respektive pro nás všechny, a extrémně výnosné pro poskytovatele těchto nepotřebných služeb. A zatřetí v obou případech politici už tak dlouho odkládají řešení problému, že se daňový poplatník jen velmi těžko brání přesvědčení, že zřejmě jsou tichými společníky v těchto lukrativních byznysech. Mezi slunečními elektrárnami a opencard je však jeden zásadní rozdíl. Pražský projekt zatím stál necelou miliardu korun, což se nám zdá hodně. Na dotacích na výkup proudu ze slunečních elektráren však zaplatíme řádově tisíckrát tolik. Pět set miliard až tři biliony korun inkasují podle zákona na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny majitelé fotovoltaických elektráren. Zaplatíme to všichni v ceně proudu. A ještě jedno srovnávání: výše všech veřejných dluhů České republiky je 1,3 bilionu korun.

Šest slunečních Temelínů Data o připravovaných slunečních elektrárnách v České republice, která minulý týden zveřejnil provozovatel přenosových soustav ČEPS, jsou ještě horší než alarmující čísla, jež před měsícem poskytoval Energetický regulační úřad (ERÚ) poslancům, když je přesvědčoval o nutnosti okamžité změny zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Distribuční a přenosové společnosti schválily podle generálního ředitele ČEPS Petra Zemana celkem již téměř 6000 MW slunečních a větrných elektráren, z čehož více než 80 procent připadá na solární.
Ještě více projektů je přitom zatím nerozhodnutých. Jen ve fotovoltaice bylo podáno téměř 20 tisíc žádostí o připojení zdrojů o celkovém výkonu 12 700 MW. Dojde-li skutečně k výstavbě a připojení do sítě jen jedné třetiny z těchto žádostí, bude výrobcům sluneční elektřiny za dvacet let zákonem garantovaného výkupu zaplaceno dle výpočtů ERÚ tisíc miliard korun. Tuto sumu pak zaplatí všichni koneční zákazníci odebírající elektřinu v České republice, neboť se jim rozpočítá do tarifu. „Neznám nikoho ve svém okolí, kdo by neinvestoval do fotovoltaiky. Patří nyní k dobrému tónu mít aspoň jednu megawattu sluneční elektrárny,“ uvedl nejmenovaný manažer energetické společnosti. Potvrzují to i developeři, kteří chtějí instalovat fotovoltaické panely na každou střechu (viz článek na straně ??).

Stamiliardy pro majitele solárních elektráren V uplynulých týdnech byli politici opakovaně upozorňováni nejen Energetickým regulačním úřadem, ale i státní společností ČEPS či polostátní ČEZ, že je třeba zásadním způsobem reagovat. Okamžitě je třeba nejen zastavit připojování nových větrných a slunečních zdrojů do sítě, ale také novelizovat zákon o podpoře obnovitelných zdrojů elektřiny.
Většina politiků zatím byla k tomuto volání hluchá. V Parlamentu leží novela zákona, jež by měla umožnit ERÚ na tuto situaci reagovat (snížit výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren o více než dosud zákonem povolených pět procent ročně). Poslanci se však k jejímu projednání stále nedostali. Může samozřejmě jít o důsledek zablokování sněmovny v rámci předvolebního boje, ale někteří odborníci se domnívají, že prodlevy mají jiný důvod. A sice že ve všech parlamentních stranách jsou politici, kteří jsou do byznysu se solárními elektrárnami osobně zainteresováni.
„Současný stav je neudržitelný. Investorům fotovoltaických elektráren zaručuje nepřiměřené zisky, které jsou hrazeny konečnými spotřebiteli elektřiny. Tento stav zavádí výraznou diskriminaci ostatních zdrojů výroby elektřiny a v neposlední řadě způsobují nekonkurenceschopnost našich podnikatelů vůči zahraniční konkurenci. Z toho vyplývá, že pokud nebude přijata vládní novela zákona o obnovitelných zdrojích elektřiny (OZE), další vývoj rozvoje fotovoltaiky nutně přinese výrazné zvýšení inflace díky výrazným meziročním nárůstům celkové platby konečných spotřebitelů za elektřinu. A dále velcí spotřebitelé (podniky) mohou mít v globální konkurenci existenční problémy a řada nadnárodních korporací bude uvažovat o odstěhování své výroby z ČR. Část obyvatelstva se kvůli rozvoji fotovoltaiky a nárůstu cen elektřiny může dostat do skupiny ohrožené chudobou,“ uvedl ERÚ v podkladech, jež předal koncem ledna poslancům.
V roce 2009 byla výše příspěvku na výkup elektřiny z OZE, kterou platili koneční zákazníci, pět haléřů z každé spotřebované kilowatthodiny. V letošním roce stoupne tato platba na více než trojnásobek – na 0,17 Kč za 1 kWh. Pokud by byla do výpočtu příspěvku započtena i očekávaná kapacita OZE připojovaná v letošním roce, činil by 0,27 Kč za 1 kWh.
Domácnost s roční spotřebou 2500 kWh zaplatila v roce 2009 na podporu zelené elektřiny 130 korun. Letos to bude 415 korun a pro rok 2011 ERÚ předpokládá 1275 Kč. Domácnost, jež využívá elektřinu i k topení a k přípravě teplé vody (spotřeba 15 000 kWh), zaplatí v příštím roce příspěvek pro majitele slunečních elektráren a dalších OZE 7650 Kč.
Ještě varovněji vypadá přepočet do relativních čísel očekávaného zdražení proudu. V roce 2012 dojde při současné výši podpory ke zvýšení ceny silové elektřiny o 28 procent a v roce 2016 o 51 procent. Pokud by byla schválená vládní novela zákona o podpoře OZE, budou zmíněné nárůsty poloviční.

Chcete drahou a nestabilní elektřinu? V zákoně o OZE je ale ukryt ještě jeden vážný problém. Distribuční a přenosové společnosti mají podle tohoto zákona povinnost elektřinu z OZE vykupovat, ale chybí jim licence k jejímu prodeji. Co však mají s dodanou elektřinou dělat? Podle původní ideje zákonodárců ji měly využít ke krytí ztrát v elektrárenských soustavách. Jenže ta činí pouhé jedno procent v případě sítí velmi vysokého napětí společnosti ČEPS a šest až sedm procent v případě distribučních společností. Z OZE ale půjde do sítě řádově větší množství proudu, než může být využito na krytí ztrát.
Situace je tudíž dramatická nejen z hlediska enormního zdražení elektřiny v příštích letech, které podpora slunečních elektráren přinese, ale také kvůli velkým problémům s řiditelností elektrárenské sítě. Minimální verzí legislativní změny tedy je, aby zákon buď umožnil povinným výkupcům i možnost tu vykoupenou elektřinu prodávat, anebo určil jednoho obchodníka, jenž se bude pokoušet tuto nežádanou energii nějak využít a zpeněžit. Rozumnější (i když bohužel zcela nereálnou alternativou) by byl návrat do přirozeného stavu, kdy výrobce vyrábí jen tolik elektřiny, o kolik mají zájem jeho zákazníci. Elektřina prostě není zásuvka a na sklad se vyrábět nedá. „Skladovat“ elektřinu jde zatím jen velmi omezeně, například v rámci přečerpávacích vodních elektráren. Proto nelze vyrábět více elektřiny, než se jí spotřebuje. Když je v letních měsících zatížení naší soustavy, tedy celková spotřeba, ve výši kolem 6000 MW, není možné, aby se ke stávajícím zdrojům, které tuto spotřebu zcela kryjí, přidalo ještě 2000 až 6000 MW slunečních a větrných zdrojů.
Jenže podle zákona má elektřina z OZE přednost, a tak ČEPS musí nejprve vypínat tradiční zdroje, jakými jsou například uhelné elektrárny. Ale na druhou stranu jsou větrné a sluneční elektrárny tak nespolehlivými zdroji (dokud neporučíme větru, dešti a slunci), že jich z hlediska bezpečného řízení soustavy v energetickém mixu nemůže být libovolně mnoho. Jaká je kritická hranice celkové ještě akceptovatelné kapacity větrných a slunečních zdrojů, nelze podle ředitele ČEPS Petra Zemana přesně říci. „Dokáži si představit, že při jejich celkovém výkonu 1000 MW by mohly jet neustále. Pokud bude do sítě připojeno 3000 MW slunečních a větrných elektráren, pojedou na polovinu možné provozní doby,“ odpověděl Zeman.
Výkonný ředitel dispečerského řízení společnosti ČEZ Miroslav Vrba dodává, že k častému doporučení ekologů, aby byl v případě velké výroby ve fotovoltaických elektrárnách odstaven blok jaderné elektrárny, je třeba přidat ještě jednu otázku: Mámě preferovat zdroj, který každého z nás stojí více než dvanáct korun za jednu kilowatthodinu, když to samé množství té samé elektřiny vyrobí Temelín za dvanáct haléřů?

Jak zabránit blackoutům Distribuční společnosti podle předsedy ERÚ Josefa Fiřta budou muset připojit do sítě ty zdroje, kterým k tomu daly příslib. Kromě změny legislativy leží tedy řešení kritické situace s OZE na provozovateli přenosových soustav. „ČEPS je podle zákona odpovědný za zajištění bezpečnosti české přenosové soustavy a když je ohrožena, pak musí jednat tak, aby předcházel stavu nouze. Kvůli tomu může i vypínat obnovitelné zdroje elektřiny,“ vysvětluje Fiřt.
Podle generálního ředitele ČEPS Petra Zemana se přesně to chystá provozovatel přenosových soustav dělat. „Budu o tom informovat i asociace výrobců fotovoltaických elektráren, aby vzali tento fakt do úvahy, když se budou rozhodovat, zda elektrárnu skutečně postaví,“ říká Zeman. S množstvím postavených slunečních elektráren totiž logicky bude klesat doba, po kterou v daném roce mohou být v provozu, a tím bude klesat i návratnost investic v českém solárním ráji.

*
BOX1
Dramatický růst slunečních elektráren Připojené do sítě k 31. 10. 2009 130 MW (tj. 1/15 JE Temelín) Připojené do sítě k 19. 1. 2010 470 MW (tj. 1/4 JE Temelín)
Očekávaný instalovaný výkon k 31. 12. 2010 2020 MW (tj. 1 JE Temelín)
Projekty schválené k připojení 4800 MW (tj. 2 JE Temelín)
Celkem podané žádosti k připojení 12 700 MW (tj. 6 JE Temelín)
Pramen: ERÚ, ČEPS BOX2
Jakou částkou budeme dotovat sluneční elektrárny (výše příspěvku dle zákona o podpoře OZE za dobu 20 let při průměrné době 1000 hodin ročního využití)
Instalovaný výkon* Výše příspěvku
2000 MW* 500 miliard Kč
6000 MW* 1500 miliard Kč
12 700 MW* 3100 miliard Kč
Pramen: ERÚ, ČEPS BOX3
Zdražení elektřiny kvůli podpoře slunečních elektráren**
(odhad, v procentech)
2012* 2016
Domácnosti* +19* +34 Podniky* +28* +51
Pramen: ERÚ, ČEPS