Kontroverzní korutanský hejtman chce svůj model vládnutí rozšířit na celou zemi
Pravicový populista Jörg Haider se vrací do vrcholné politiky. Haiderův návrat oznámil první srpnový víkend dosavadní předseda Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) Peter Westenthaler s tím, že by Haider měl převzít zodpovědnost za stranu, kterou založil, a také by se měl stát jejím kandidátem na kancléře. To vše zřejmě bez dohody s Haiderem, který ale reagoval rychle. Připustil návrat do čela strany, jejíž vedení současného korutanského hejtmana v pozici staronového šéfa již 8. srpna jednohlasně schválilo. Nyní ještě musí Haidera v této funkci schválit 30. srpna na mimořádném sjezdu členové BZÖ.
Haider minulý čtvrtek potvrdil, že se stane hlavním kandidátem BZÖ v zářijových volbách, nechce však usilovazt o parlamentní křeslo. Během předvolební kampaně (parlamentní volby se v Rakousku uskuteční 28. září – pozn. red.) prý bude aktivní v celé zemi a bude bojovat v předních pozicích. Haider agentuře APA potvrdil, že chce podalpské republice nabídnout svůj „korutanský model“. „Nastavím pánům zrcadlo, jak se dělá politika,“ dodal Haider s tím, že jeho cílem je vítězství v Korutanech a několik mandátů v dalších rakouských spolkových zemích. „Celkově bychom měli získat více hlasů než posledně,“ doplnil Haider.
HEJTMANOVO DILEMA
Před Haiderem stojí nelehký úkol – BZÖ v parlamentních volbách v roce 2006 s 4,1 procenty hlasů jen těsně překročila čtyřprocentní hranici pro vstup do rakouského parlamentu. Její současné preference se pohybují právě kolem čtyř procent a nikdy nepřesáhly pět procent. Přitom dobrou pozici má BZÖ pouze v Haiderových Korutanech, naopak při letošních zemských volbách v Dolních Rakousích získala jen 0,7 procenta a v Tyrolsku vůbec nenastoupila. Navíc od roku 1999, kdy Haider v čele ultrapravicových Svobodných (FPÖ) dokázal získat 27 procent hlasů, se situace na politické mapě Rakouska změnila. Haider již nemá na extrémní názory monopol. Například preference FPÖ, kterou Haider po roztržce v roce 2005 opustil, se blíží dvaceti procentům. Konkurentem BZÖ může být i politická formace lidoveckého odpadlíka Fritze Dinkhausera, jež v tyrolských zemských volbách obdržela 20 procent hlasů a dle průzkumů může v podzimních volbách získat až šest procent hlasů. Bez šance překročit čtyřprocentní hranici není ani Liberální fórum, které se v devadesátých letech od FPÖ odštěpilo.
Složitá situace BZÖ vysvětluje, proč Haider váhal s převzetím pozice hlavního kandidáta. V Korutanech má totiž funkci zemského hejtmana téměř jistou. Proto prohlásil, že nechce do parlamentu. Obyvatelům Korutan prý totiž slíbil, že v čele této spolkové země zůstane i po zemských volbách v roce 2009. „Do Vídně půjdu jedině tehdy, stanu-li se kancléřem,“ nechal se slyšet.
A jak vypadá onen Haiderův korutanský model? O tom se mohla veřejnost nedávno přesvědčit, když kontroverzní hejtman nechal z Korutan odsunout skupinu čečenských azylantů se zdůvodněním, že jde o zločince. Stalo se tak i přesto, že se rakouská ministryně vnitra Maria Fekterová snažila tomuto policejnímu zásahu zabránit a označila jej za protiprávní. Dále Haider odepírá korutanským Slovincům menšinová práva obsažená v rakouské ústavě a zákonem zakázal stavbu mešit s minarety. Nicméně Haiderův model myslí i na ekonomiku a snaží se bojovat s růstem cen pohonných hmot. V Korutanech tak vyrostly zemské benzinové pumpy nabízející levnější benzin. Počátkem července zase požadoval zavedení regulace cen pohonných hmot a zároveň vyzval k bojkotu čerpacích stanic ÖMV, což má vyvolat pokles cen benzinu.
KŘIVÉ SVĚDECTVÍ
Pikantní na celé situaci je, že Haiderovi k politickému návratu pomohla hospodská rvačka. V říjnu 2006 oslavovalo vedení BZÖ volební úspěch a došlo k potyčce mezi bodyguardem BZÖ a funkcionářem FPÖ. Osobnímu strážci přispěchal na pomoc šéf strany Westenthaler. „Nikoho jsem nenapadl,“ tvrdil, avšak svědci to vyvrátili, a soud mu za křivou výpověď vyměřil devět měsíců podmíněně.
Zda se Haiderovi podaří vylepšit volební šance BZÖ, zůstává otázkou. Rakouská média se domnívají, že kartami zamíchat může. Například týdeník Profil věří, že by mohl svému uskupení pomoct až k sedmi procentům hlasů. Je-li prognóza Profilu správná, zjistíme zřejmě až po uzavření volebních místností v září.
