Polské hospodářství rekordně roste a letos má být druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU. Brzdí ji ale nedostatek lidí. Zatímco miliony Poláků pracují v zahraničí, domácí firmy musí lákat posily z Ukrajiny. Napětí na trhu práce zvyšuje tlak na mzdy.
Impozantní je dlouhodobý, stabilní a vysoký růst polského HDP. Hlavní statistický úřad na jaře oznámil, že polská ekonomika si v letošním prvním čtvrtletí udržela vysoké tempo růstu a reálný HDP ve stálých cenách vzrostl meziročně o 4,7 procenta.
To je ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku jen mírný pokles rychlosti růstu o 0,2 procenta. Očekávalo se přitom, že bude zpomalení mnohem výraznější. Evropská komise odhaduje, že polská ekonomika letos bude co do růstu druhou nejrychlejší po Maltě mezi členskými zeměmi.
Roste spotřeba i vývoz
Loni přitom vzrostla polská ekonomika o rekordních 5,1 procenta. Výsledky prvního kvartálu proto zaskočily i největší optimisty. Spotřeba domácností meziročně stoupla o 3,9 procenta a čeká se, že dále poroste i díky rozšíření sociálního programu přídavků na děti 500+ (tři tisíce korun). Stoupají však především investiční výdaje a náklady na pořízení dlouhodobého majetku. Zlepšuje se také zahraniční obchod, který se podílel 0,7 procenta na zvýšení objemu HDP.
Předpokládá se, že investiční růst se podaří zachovat také v dalších měsících s tím, že hlavní podíl na tomto růstu budou mít firmy se zahraničním kapitálem a polostátní firmy. Poroste také domácí spotřeba. Hrozbou budou vnější faktory – globální zpomalení, obchodní války.
Poláci preferují domácí dodavatele
Pro české exportéry je Polsko jedním z klíčových teritorií. Výhodami jsou především velikost trhu, dlouhodobý růst polské ekonomiky, zeměpisná blízkost, a tedy i poměrně dobrá znalost místních podmínek mezi českými subjekty.
Současně jsou zde přítomny i faktory, které vývoz na tento trh komplikují. V první řadě se jedná o dlouhodobou snahu využívat v zemi především vlastní kapacity, a to někdy i za cenu upřednostnění dražších či technologicky horších řešení. Dalším z faktorů je velmi silná konkurence, která výrazně snižuje marže.
Nutno podotknout, že Poláci jsou dlouhodobě velmi zdatnými a tvrdými obchodníky, je tedy namístě vždy věnovat velkou pozornost obsahu kontraktů a nespoléhat se na pozdější domluvy.
Nejsou lidi
Dalším problémem je nízká míra nezaměstnanosti. Nedostatek pracovních sil ohrožuje další rozvoj ekonomiky. Na trhu akutně scházejí pracovníci ve 31 ze 167 dlouhodobě sledovaných profesí. Nedostatek pracovních sil kompenzuje Polsko otevřením trhu pro ekonomickou migraci, a to především z Ukrajiny. Odhaduje se, že v Polsku působí 1,3 milionu ukrajinských pracovníků. Vláda chce nedostatek lidí řešit také podporou návratu polských pracovníků, kteří dnes pracují v zahraničí.
Na konci října minulého roku pracovalo ve své zemi 16,6 milionu Poláků a na úřadech práce bylo zaregistrováno 937 tisíc lidí, nezaměstnaných tedy bylo 5,7 procenta. Meziročně tak klesla nezaměstnanost o více než 12 procent. V krajích na hranici s Českou republikou byla nezaměstnanost nejnižší. Bylo to 4,3 procenta ve Slezském vojvodství (Katovice), pět procent v Dolnoslezském vojvodství (Vratislav) a šest procent v Opolském vojvodství (Opole).
Na trhu práce není zájem jen o ekonomy
Polovina všech nezaměstnaných je bez práce již více než 12 měsíců a často hledají práci pouze formálně. S jejich využitím se tedy nedá počítat. Další pokles nezaměstnanosti, nabídka pracovních míst a vyčerpaný trh práce vedou k růstu platů.
Pracovní obory, které jsou nejvíce vyhledávány, jsou nejen vysoce kvalifikované (lékaři či IT specialisté), ale často se jedná také o nízkokvalifikované a fyzicky náročné práce s dosud nízkými platy (řidiči, krejčí, šičky, stavební dělníci, ošetřovatelky, kuchaři). Paradoxně existuje pouze jedna specializace, o níž není velký zájem a nezaměstnaní mají problémy s nalezením práce ve všech polských krajích – jde o ekonomy.
Autorem je kolektiv pracovníků zastupitelského úřadu ČR ve Varšavě
PDF verze letního dvojčísla magazínu Export a podnikání ke stažení
