České firmy u hranic s Bavorskem mají problém s tím, že potenciální pracovníci odcházejí do Německa. Kromě toho, že si vydělají v průměru třikrát více, pobírají ještě přídavky na děti. Každý pracovník v Německu, který platí odvody na sociální zabezpečení, má nárok i na výplatu přídavků na děti. Na každé to je 194 eur, což odpovídá necelým pěti tisícům korun.
České firmy jakožto zaměstnavatelé nemohou konkurovat těm německým. Kromě toho, že si lidé v Německu průměrně vydělají třikrát více než v České republice, mají také nárok na výplatu přídavků na děti (tzv. kindergeld), pokud odvádějí ze svého platu sociální odvody. Na první dvě děti to je pro každé 194 eur (4966 korun). Na třetí 200 eur (5120 korun).
I v případě, že by byly platy v obou zemích na srovnatelné úrovni, stejně budou lidé z příhraničí dojíždět za prací do Německa právě kvůli přídavkům na děti, stěžovala si poslankyně Evropského parlamentu zvolená za hnutí ANO Martina Dlabajová. Na další sociální přídavky mají nárok matky samoživitelky a rodiny s nízkými příjmy. Němečtí zaměstnavatelé nabízejí i další benefity v místě pracoviště, napsal server Euractiv.
Úředníci německých úřadů práce pravidelně organizují náborové akce v Plzeňském kraji. Informují o pracovních podmínkách v Německu s cílem získat pracovníky pro německý pracovní trh. Na tyto praktiky si stěžuje šéfka obchodní komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová, protože na druhé straně hranice podobné akce českých úřadů neprobíhají.
Podle ní se jedná o neférovou hru. Firmy v kraji trpí tím, že pracovní síly odcházejí zejména do Bavorska. Do ČR naopak přicházejí Němci hlavně na vyšší manažerské pozice.
| Dětské přídavky vyplácené občanům třetích zemí EU v Německu | |
|---|---|
| Země | Počet dětí, jež pobírají podporu |
| Polsko | 102 939 |
| Chorvatsko | 17 427 |
| Rumunsko | 16 925 |
| ČR | 16 421 |
| Francie | 15 784 |
| Maďarsko | 9550 |
| Bulharsko | 6089 |
| Nizozemí | 5422 |
| Slovensko | 4304 |
| Itálie | 3881 |
Zdroj: Bundesagentur für Arbeit
Výplata sociálních dávek českým pracovníkům není ojedinělým případem v rámci EU. Od roku 2008 se počet pracovníků, kteří pracují v jiné zemi, než zemi původu, zdvojnásobil. Dosáhl výše 17 milionů.
Nyní má každý pracovník, který odvádí sociální platby v daném státě, nárok na výplatu sociálních dávek, i když v této zemi nemá trvalé bydliště. Pokud je to v Německu, musí s ním úřady jednat jako s Němcem.
Evropská komise připouští reformu tohoto systému, nicméně konkrétní návrh změn není vypracován. Dlabajová tvrdí, že je třeba vyřešit zejména výplatu podpory v nezaměstnanosti a zmíněné přídavky pro děti. Například v Belgii pracuje řada lidí z Rumunska, kteří pobírají peníze na děti, jež ale žijí v Rumunsku, kde jsou životní náklady podstatně nižší.
Německý úřad práce zveřejnil statistiku za rok 2017, ze které vyplývá, že peníze na děti zahraničních pracovníků směřují nejvíce do Polska. Česko je na čtvrtém místě. Celkem se jednalo o 343 milionů eur (8,8 miliardy korun), jež byly vyplaceny na účty v zahraničí. Od roku 2010 se tato částka zvýšila desetkrát.
Dále čtěte:
Otevřete hranice a přijměte více zájemců z Ukrajiny, vyzval vládu Dlouhý
Čekání na robota. Průmysl Česko živí a bude živit dál. Otázkou je, jak
Jak nám ta unie pěkně roste
Dohnat a předehnat: Česko by mohlo být za čtyři roky bohatší než Itálie
