Svět se momentálně potýká s globálním nedostatkem mědi. Ta přitom platí za důležitý ukazatel ekonomického zdraví, neboť se běžně začleňuje do nejrůznějších oblastí – své využití nachází třeba jako součást elektrických zařízení či průmyslových strojů. Nedostatek načervenalého kovu by tak podle odborníků mohl být indikátorem toho, že se negativní dopady inflace zintenzivňují.
„Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030,“ cituje zpravodajská televize CNBC Robina Griffina, viceprezidenta společnosti pro kovy a těžbu Wood Mackenzie. Ten zhoršující se dostupnost kovu přičítá vyšší poptávce v energetických odvětvích zabývajících se odklonem od fosilních paliv a současně i pokračujícím nepokojům v Peru. „Kdykoli dojde k politickým nepokojům, má to celou řadu dopadů. A tím zřejmým je možnost uzavření těžebních lokalit,“ říká.
Zmíněná jihoamerická země, jež se na celosvětových dodávkách mědi podílí zhruba z 10 procent, se zmítá v protestech od prosincového sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla. Těžbu kovu tam nyní vlivem nepokojů pozastavila třeba společnost Glencore s provozem v dole Antapaccay. Učinila tak poté, co demonstranti vyrabovali a zapálili její prostory.
Elektrifikace a znovuotevření Číny
Se sníženou produkcí se potýká i největší světový dodavatel mědi Chile, které se na celosvětové nabídce podílí 27 procenty. Loni v listopadu se každopádně tento objem o sedm procent snížil, přičemž v podobném duchu by se podle bankovní společnosti Goldman Sachs měl chilský vývoz vyvíjet i v následujících dvou letech. I tak se ovšem najdou tací, kteří nastalou situaci vidí přeci jen v o něco lepším světle.
„Je typické, že dochází k přerušení těžby, a nemyslím si, že bychom byli nutně svědky něčeho neobvyklého,“ uvádí Timna Tannersová, výkonná ředitelka společnosti Wolfe Research, která předpovídá, že v roce 2023 by mělo přibýt hned několik nových dolů.
Měď je aktuálně na trhu k dostání za cenu přibližně čtyř dolarů za libru (0,45 kg). Zdroj: Trading Economics
Situaci kolem mědi pak podle některých komplikuje i zvýšená poptávka. Ta momentálně přichází díky znovuotevírání Číny, růstu automobilového odvětví a snaze jednotlivých států přeorientovat se na obnovitelné zdroje. „Znovuotevření Číny má na cenu mědi zásadní vliv, protože zlepšuje výhled poptávky. Tento krok bude tlačit ceny mědi ještě výš kvůli nedostatku nabídky, to vše se bude dít na pozadí přechodu na čistou energii, který ztěžuje těžbu,“ komentuje tržní analytička společnosti CMC Markets Tina Tengová.
Ostatně, už v prosinci, kdy Peking oznámil plány na zrušení svých protiepidemických opatření, ceny komodit výrazně vzrostly. Podle Tengové by se do roku 2025 mohly dokonce zdvojnásobit. Tannersová naopak míní, že obrovský nárůst spotřeby neočekává ani po znovuotevření druhé největší ekonomiky světa. Větším zásahem by podle ní mohl být rozšiřující se fenomén elektrifikace. „Elektromobily se nerozjedou dříve, než se vytvoří nabíjecí infrastruktura, přičemž elektrifikace je na měď skutečně náročná.“
Potřebu rozšíření nabíjecích stanic pro automobily koneckonců potvrzuje také Mezinárodní energetická agentura. Podle té se prodej elektromobilů v roce 2021 více než zdvojnásobil, a celkový počet elektromobilů na světě se tak momentálně pohybuje kolem 16,5 milionu kusů.
