Maďarský Malév bojuje o přežití všemi prostředky
Evropská komise prověřuje stížnost maďarských nízkonákladových aerolinek Wizz Air na nedovolenou podporu maďarské vlády, jež odkoupila majoritu v národním dopravci Malév. Vláda koupila od ruského vlastníka AirBridge 95 procent akcií Malévu. Ten by jinak musel vyhlásit bankrot. Firma AirBridge zprivatizovala maďarské aerolinky v roce 2007 za pouhých 22 milionů korun plus dluhy, ale ty ji brzy dostaly do finančních problémů, a tak se ji pokusila zachránit ruská státní banka Vněšekonombank. Ta hledala pro Malév jiného partnera, oslovila i Aeroflot, ale ten slíbil jen několik expertů, do majetkové účasti se nepustil. Dával v té době přednost tendru na ČSA. Banka partnera nenašla, dluhy se navyšovaly a Vněšekonombank i po prodeji aerolinek zůstala jejich největším věřitelem. Údajně se jedná až o čtyři miliardy korun.
Dluhy
Jen budapešťskému letišti Ferihegy International Airport, jež prochází masivní inovací, dluží Malév přes 520 milionů korun. Rekonstrukce letiště by mohla být kvůli nedostatku peněz ohrožena, a letiště proto pohrozilo, že pokud Malév nezačne okamžitě splácet, omezí jeho operace na domovské základně.
Od Rusů, kterým došla trpělivost, koupila národního dopravce maďarská vláda. Součástí transakce za 2,3 miliardy korun byla jak změna majetkové struktury, tak i hotovost, kterou Malév nutně potřeboval na svůj další provoz. Podle maďarského ministerstva financí nejde o vyhazování peněz daňových poplatníků ani o nedovolenou podporu, nýbrž o investici. Maďarská vláda se dle prohlášení resortu chová jako každý jiný soukromý investor.
To popudilo Wizz Air, podle něhož nemá tato investice ekonomický smysl a je pouze diskriminací ostatních subjektů na trhu. „Malév nemůže přinést viditelný zisk a také ho v budoucnu ani nepřinese,“ uvedla firma v prohlášení.
Zachránce
Šéf maďarských aerolinek Martin Gauss v časopise Air Transport po svém loňském nástupu do funkce Malév tvrdě kritizoval. Prohlásil, že firma nemá žádné vedení, nemá reklamu ani žádné kontrakty s podniky. „Máme obchodníky i handling všude, kam létáme třeba jen dvakrát týdně,“ řekl a transformaci zahájil tím, že tyto činnosti outsourcoval. Dnes tvrdí, že podaří-li se restrukturalizace, mohla by být společnost Malév zisková do roku 2012.
Gauss, původně kapitán Boeingu 737, začal kariéru v dceřiné společnosti British Airways DBA. Pod jeho vedením dosáhla firma rentability. V roce 2006 ji koupila AirBerlin a německý odborník si udržel pozici výkonného ředitele až do úplného začlenění firmy do struktur AirBerlin. V říjnu 2007 se Gauss stal generálním ředitelem společnosti Cirrus Airlines a výkonným ředitelem společnosti Cirrus Group. V této funkci spojil dvě letecké společnosti ze skupiny - Augsburg Airways a Cirrus Airlines. Projekt skončil v červnu 2008. Poté Gauss pracoval ve vlastní společnosti jako konzultant, než si ho najal Malév.
Dostal firmu, jež má 28 letadel. Stroje však létají převážně v letní sezoně. Přes zimu tři Boeingy 737 a pět Fokkerů 70 obvykle parkovaly v hangárech. Gauss hodlá fokkery prodat a pořídit místo nich tři Bombardiery Q400. Malév, podobně jako ČSA, již zrušil přímé lety do New Yorku a Toronta a s jejich obnovením již nepočítá. Se změnou majoritního vlastníka Vněšekonombank na pětiprocentního padl i plán nakoupit 30 středních ruských Superjetů 100 Suchoj, pro něž měl být Malév jediným evropským zákazníkem.
Malév zkouší všechno možné, aby se zachránil. Ve snaze získat klienty na Slovensku loni v létě zavedl přímé autobusové spojení Bratislavy a Košic s letištěm Ferihegy. Nasadil i dumpingové ceny. Například od května do června je možné pořídit zpáteční letenku Praha–Budapešť včetně poplatků za 2650 korun. Česká firma Travel Service Hungary, která ovládá charterové lety v Maďarsku, dokonce oznámila, že její hospodaření skončí na nule, protože nedokáže čelit cenám Malévu, které by si bez jistoty státní podpory nemohl dovolit.
Bezpečné lety
Za posledních deset let měl Malév jen dvě menší nehody. V červnu roku 2000 málem přistál tehdy ještě používaný Tupolev 154 chybou pilota na břiše v řecké Soluni. Piloti si včas uvědomili chybu a prudkou forsáží se opět asi po 400metrovém klouzání bez podvozku vznesli. Na druhý pokus vysunuli bezpečně podvozek a přistáli. K žádným zraněním nedošlo, ale letoun byl na odpis.
V únoru 2009 musel Bombardier Q400 na cestě z Budapešti do Skopje nouzově přistát na cílovém letišti. Důvodem měla být porucha jednoho z motorů.
A tak největší nehodou posledního desetiletí je zatím odvrácený krach.
