Podnikatelé odmítají další zdanění energií
V těchto týdnech vrcholí práce na konceptu návrhu Evropské komise, jehož předmětem je revize a následné navržení změn ve směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny (do české legislativy je začleněna prostřednictvím ekologických daní a spotřební daně z pohonných hmot). Znamená to, že zhruba do poloviny června se může odborná veřejnost a zájmové skupiny ještě ke konceptu vyjádřit a případně jej výrazněji ovlivnit. Během léta by měl být návrh komise finálně dopracován a předložen nejpozději v říjnu 2008. Půjde tedy o dokument, který bude projednáván za českého předsednictví EU.
Deklarovaný cíl
Mezi podnikateli Evropské unie stále sílí nesouhlas s očekávaným konceptem návrhu revidované směrnice 2003/96/ES. Řada podnikatelských svazů a dalších organizací reprezentujících podnikatele otevřeně prezentuje názor, že komise by měla zcela opustit zatížení energií či elektřiny jakýmikoli minimálními daňovými sazbami zakotvenými ve směrnici.
Očekávaný návrh revidované směrnice je součástí ambiciózního plánu politiky EU zaměřené na boj proti klimatickým změnám. Deklarovaným cílem revize směrnice je „její užší propojení se záměry EU v oblasti energií a klimatických změn“. K nim patří za prvé snížení do roku 2020 emisí skleníkových plynů o dvacet procent ve srovnání s rokem 1990. Za druhé zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu na dvacet procent. Za třetí zvýšení energetické účinnosti o dvacet procent. A za čtvrté by biopaliva měla tvořit deset procent všech používaných paliv.
Balíček opatření k dosažení těchto cílů předložila komise v lednu 2008.
Odlišná situace
Představitelé podnikatelské sféry zemí EU sdružení v organizaci BusinessEurope v květnu 2008 dokončili své stanovisko k revizi směrnice 2003/96/ES. Podnikatelé deklarují zájem o snížení emisí skleníkových plynů a odpovědnost v boji proti klimatickým změnám. Zdůrazňují však, že cílem by měla být především snaha o globální iniciativy a provedení opatření dohodnutých v celosvětovém měřítku. Aby iniciativa, lokálně omezená pouze na EU, nenarušila konkurenceschopnost evropských podniků.
Směrnice je revidována za specifických okolností a odlišné situace než v době jejího vzniku. Byla připravována v devadesátých letech minulého století, kdy tržní ceny energií byly historicky velmi nízké. Nebyly dostatečně vysoké, aby motivovaly společnosti a domácnosti ke snížení energetické spotřeby a k ochraně životního prostředí. Současné návrhy komise však v podstatě vycházejí ze stejných základů jako v devadesátých letech, přestože se změnila ekonomická i politická realita.
Za prvé jsou současné a očekávané ceny energií mnohem vyšší než v době, kdy byla původní směrnice zpracována. Za druhé ceny elektrické energie v EU již dnes obsahují náklad na emise oxidu uhličitého, a to na základě schématu obchodování s emisními povolenkami. A za třetí ceny energií budou růst - a to i pod tlakem na zvyšování poměru použití energie z obnovitelných zdrojů.
Ohrožení konkurenceschopnosti
Revize směrnice uvažuje o možnosti zavést dvousložkovou energetickou daň, jež se skládá z ní samotné a ze zdanění CO2 emisí. Nebo rozdělit energetickou daň na zdanění CO2 emisí a na ni samu. Obecně pak směřuje k zavedení vyšších minimálních sazeb daně, než jsou současné. Tato skutečnost a současné ekonomické prostředí povedou k ohrožení konkurenceschopnosti mnoha průmyslových odvětví EU.
Podnikatelé proto konstatují, že dnes již neexistuje žádný důvod pro zákonem stanovenou minimální sazbu zdanění CO2 emisí evropskou směrnicí. Zdůrazňují, že politiku snižování emisí napříč EU reprezentuje především schéma obchodování s emisními povolenkami. V důsledku této politiky všechny společnosti platí za emise - buď přímo v rámci schématu obchodování s povolenkami, nebo nepřímo prostřednictvím vyšších nákladů na elektřinu. Další zdanění CO2 by tedy vedlo ke dvojímu zdanění emisí.
Podnikatelé také vystupují proti názoru komise, že je nutné zachovat zákonem stanovené minimální daňové sazby energií vedle zdanění emisí CO2. Zatížení EU společností náklady na obchodování s emisními povolenkami, na zvyšování použití energií z obnovitelných zdrojů a dalšími v souvislosti se zaváděním nástrojů navržených k dosažení cílů EU v boji proti klimatickým změnám dostatečně motivuje k použití alternativních zdrojů energií. A zvyšuje tlak na snížení spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů. I bez dodatečného nákladu na zdanění emisí CO2 jsou již dnes ceny energií natolik vysoké, že jednoznačně ovlivňují chování spotřebitelů a vedou je k šetrnému užití energií. Zatížení podnikatelů dalším zdaněním by se proto mohlo stát zcela neefektivním nástrojem v boji za snižování emisí a mělo by pouze fiskální funkci k naplnění veřejných rozpočtů.
