Byrokratická nenažranost: jak na nefinanční ukazatele?

V záplavě administrativních povinností, které v poslední době zatížily české firmy, přibyla nová – uvádět ve výročních zprávách nefinanční ukazatele, které přispívají k měření firemní výkonnosti.

Novou zákonnou povinnost mají velké firmy, především banky, pojišťovny a společnosti obchodované na burze. Nově musejí zveřejňovat tzv. nefinanční informace. Tato povinnost plyne z novely zákona o účetnictví, která do českého práva transponuje směrnici EU o nefinančním reportingu.

Firemní výroční zpráva za rok 2017 proto v těchto společnostech bude muset vypadat výrazně jinak než ta, kterou připravovaly za rok 2016. Splnit toto zadání bude vyžadovat přípravu, odborníci tudíž doporučují průběžně sbírat a sledovat vybraná data po celý rok, ke kterému se reporting vztahuje. V opačném případě hrozí, že firemní výroční zpráva nebude vypadat přesvědčivě a nesplní zákonné požadavky.

Stále málo transparentní

Ostatní firmy reportují nefinanční ukazatele na dobrovolné bázi. V Česku přitom této oblasti věnují výrazně menší pozornost. Podle průzkumu společnosti KPMG jen 51 procent ze sta největších českých firem reportuje své nefinanční ukazatele. I když v předchozích dvou letech to bylo ještě méně, jen 43 procent firem, zůstávají tuzemské podniky stále nejméně transparentní na světě i v regionu.

Směrnice EU nařizuje českým firmám šířit dobro. A sepsat o tom elaborát

„Počet společností, které uvádějí své nefinanční ukazatele, v Česku meziročně vzrostl o 19 procent. Přestože jde o jeden z největších nárůstů, celkové množství vykazujících společností patří k jedněm z nejnižších v regionu i ve světě,“ říká Viktor Dušek, advokát KPMG Legal.

„Česká republika při transpozici směrnice nezpřísnila požadavky v oblasti nefinančního reportingu ani nerozšířila povinnost mimo okruh společností veřejného zájmu. Společnostem tak byl ponechán prostor pro dobrovolné reportování, který však většina z nich stále nevyužívá. Uvidíme, zda se spolu se vzrůstající poptávkou po nefinančních ukazatelích ze strany zákazníků, investorů a veřejnosti podíl reportujících společností ještě zvýší,“ dodává.

I Slovensko je lepší

Tradičně si v nefinančním reportingu vedou nejlépe společnosti z Velké Británie, Japonska nebo Indie, kde nefinanční ukazatele firemní výkonnosti zveřejňuje bezmála sto procent z největších společností. Slovenské společnosti jsou na tom o něco lépe než ty české, nefinanční ukazatele uvádí 55 procent z nich, v loňském roce to přitom bylo 48 procent. Při sektorovém pohledu nefinanční ukazatele výkonnosti podniku nejčastěji zveřejňují společnosti s největším dopadem na své okolí, tedy z ropného, těžebního a chemického průmyslu.

Průzkum: Byrokracie odrazuje od podnikání, mladí volí komfort zaměstnání

Kromě zavádění nových povinností je pro firmy stále těžší plnit i ty stávající s tím, jak se zpřísňují a mění zákony v dalších oblastech. Týká se to též finančního reportingu. „Finanční ředitelé a ostatní finanční manažeři si často nevědí rady, jak se vypořádat s problémy týkajícími se bezpečnosti dat a ochrany osobních údajů,“ říká Alice Machová, která v poradenské společnosti EY vede oddělení poradenských služeb v oblasti finančního účetnictví.

„Je potřeba nastavit si pro finanční informace kvalitní interní procesy v oblasti správy a řízení a zajistit dodržování všech příslušných místních zákonů a současně bezpečnost dat, což může být ve velkých a složitě strukturovaných organizacích opravdu tvrdý oříšek. Tou správnou cestou, díky které je možné vyhnout se poškození dobré pověsti a dalším nežádoucím výdajům vznikajícím v důsledku špatného řízení finančních dat, je používání pokročilých datových analýz, integrovaných technologií a umělé inteligence, cloud computingu a automatizace procesů,“ dodává Machová.

Článek vyšel v magazínu Profit

Dále čtěte:

Daňové změny v roce 2018 ulehčí zaměstnancům i podnikatelům

Daňová revoluce: na paušály dosáhne méně podnikatelů