Nákup techniky pro českou armádu v minulých pěti letech brzdily nedostatky v koncepci a plánování, průtahy i málo peněz, oznámil dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Akceschopnost armády se ale podle prověrky většinou nákupů podařilo zvýšit. NKÚ kritizoval především nákup útočných pušek BREN. Obrana ale stanovisku NKÚ oponuje.
„Výsledek kontrolní akce je značně ovlivněn faktem, že se v kontrolovaném období 2011-2015 v čele resortu vystřídalo pět ministrů. Současné vedení resortu je ve funkci téměř tři roky, během kterých se podařilo prosadit řadu koncepčních materiálů. Kromě Koncepce výstavby armády vláda schválila také Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, do konce roku by pak měla projednat také Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2025,“ tvrdí mluvčí resortu Petr Medek.
Stejně tak se podle něj podařilo obrátit trend vývoje rozpočtu na obranu, který oproti loňskému roku vzrostl o deset procent, což představuje jeden z nejvyšších nárůstů výdajů na obranu ze všech členských zemí NATO. Navyšování rozpočtu bude pokračovat i v následujících letech.
„NKÚ zmiňuje potíže s výběrem dodavatelů materiálu a techniky. Ministerstvu obrany se podařilo do nového zákona o zadávání veřejných zakázek včlenit zvláštní část týkající se zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. To by mělo armádní akvizice zjednodušit a zrychlit. Nově uzavíráme víceleté smlouvy a smlouvy zahrnující servisní podporu na celý životní cyklus techniky a výzbroje,“ uvedl dále Medek.
Kvůli přechodu na zákon o státní službě se musela přizpůsobit struktura ministerstva. Z tohoto důvodu došlo ke zrušení často kritizovaného Národního úřadu pro vyzbrojování a vytvoření sekce vyzbrojování a akvizic MO. „Nejvyšší kontrolní úřad nezjistil žádné porušení právních předpisů ani vnitřních norem ministerstva obrany. Kontrolní akci považujeme za pomoc ke zkvalitnění postupů souvisejících s pořizováním výzbroje, techniky a materiálu pro armádu České republiky,“ dodal Medek.
Vázne to, chybí koncepce
Podle kontrolorů NKÚ se už ale řadu let nedaří dokončit reorganizaci a transformaci české armády a zabezpečit pro resort obrany dostatečný rozpočet. NKÚ kontroloval 17 projektů z let 2011 až 2015, které měly dohromady téměř za 3,3 miliardy korun pomoci zvýšit akceschopnost armády.
Kontrolní úřad podle mluvčí Olgy Málkové poukázal na to, že až do konce loňska neexistoval dokument, který by uceleně řešil budoucí schopnosti české armády. „V době ukončení kontroly stále chyběla například aktualizace obranné strategie i koncepce, která by komplexně řešila oblast vyzbrojování,“ napsal úřad.
Přečtěte si: Armáda chystá jednotku odstřelovačů, koupí jim americké pušky
Střednědobé plánování armádních nákupů podle kontrolorů komplikovaly také opakované organizační změny na ministerstvu obrany. „Problémy s výběrem dodavatelů i čerpáním peněz působily průtahy ve všech pěti programech armádních nákupů, které NKÚ prověřoval. „U jednoho z programů, který běží od roku 2013 do roku 2017, se z plánovaného rozpočtu přes 2,3 miliardy na konci roku 2015 vyčerpalo jen 29 procent,“ tvrdí NKÚ.
Jako příklad komplikovaného nákupu uvedl už zmíněné útočné pušky, které mohlo ministerstvo obrany podle svých interních předpisů testovat až po podepsání smlouvy s dodavatelem. Testy pak ukázaly problémy, které tým ministerstva řešil a pušku postupně upravoval s dodavatelem ještě několik let po zavedení zbraně do užívání. „V praxi tak armáda nakoupila tři různé modely těchto pušek,“ konstatovali kontroloři.
Pro nákup vojenského materiálu sice v rámci reformy vznikl v roce 2012 Národní úřad pro vyzbrojování, který měl být nezávislý, měl se řídit vlastním zákonem a měl postupně centralizovat nákupy státu v oblasti obrany a bezpečnosti. V roce 2014 ale ministerstvo obrany převedlo úřad pro vyzbrojování mezi své přímo podřízené útvary a od loňského ledna se z něj stala sekce podřízená přímo ministrovi, upozornil NKÚ. Mluvčí obrany už ale vysvětlil, proč k této změně došlo.
Zlepšení schopností armády ale podle kontrolního úřadu brzdí i nedostatečný rozpočet na obranu a změny jeho struktury, když peníze se přesouvaly více na stranu mandatorních výdajů než na investice do obnovy a modernizace. Výdaje na obranu od roku 2005 klesaly a jsou nyní hluboko pod závazky, které má Česká republika vůči NATO. „Mezi lety 2005 až 2015 klesly výdaje z požadovaných dvou procent hrubého domácího produktu na necelé jedno procento,“ uvádí NKÚ. Podíl peněz na obranu je tak podle něj nedostatečný i ve srovnání s průměrem dalších evropských zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance.
