Přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země Evropské unie podle kvót je neefektivní nástroj, který státy bloku rozděluje, domnívá se šéf Evropské rady Donald Tusk. Řekl to představitel unie, který je velmi dobře obeznámený s Tuskovými názory. Šéfové států a vlád EU budou témě migrace řešit na summitu, který začíná ve čtvrtek. S konkrétními závěry se ale nepočítá.
„Očekávám otevřenou a přímou politickou diskusi o migraci,“ napsal vpodvečer Tusk v dopise, kterým účastníky summitu do Bruselu pozval. Je podle něj důležité probrat, co v posledních dvou letech fungovalo a co ne, a vyvodit z toho odpovídající závěry.
Na summitu bude Českou republiku poprvé reprezentovat nový premiér Andrej Babiš, který uvádí, že bude v Bruselu na nefunkčnost kvót jednoznačně upozorňovat. Česko patří spolu s Maďarskem a Polskem mezi státy, které se odmítly podílet na programu dvouletého jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl, jenž skončil v září; tyto země kvůli jejich postoji čeká žaloba od Evropské komise u unijního soudu.
V Evropské unii se ale nyní diskutuje hlavně o reformě celého azylového řešení bloku, takzvaného dublinského systému. Součástí reformy, kterou načrtla Evropská komise loni v květnu, je i trvalý přerozdělovací mechanismus spouštěný v případě krize v některé členské zemi.
Státy toto téma hluboce rozděluje, což dokládá i pondělní přípravné jednání diplomatů před čtvrteční diskusí o migraci. Zástupci členských zemí právě téma povinného přerozdělování migrantů probírali přes polovinu své schůzky a bez jednoznačného závěru. Potvrzen tak dlouho nebyl Tuskův dokument, který se tématu věnuje a má sloužit jako podklad pro čtvrteční večerní diskusi premiérů a prezidentů.
Od vítání k deportaci. Dostat uprchlíka z Německa do Afghánistánu stojí 350 tisíc
Do hlavních měst nakonec rozeslaná verze těchto poznámek se v detailech liší od návrhu, se kterým pracovali diplomaté. Oba texty ovšem jednoznačně uvádějí, že otázka povinných kvót státy výrazně rozděluje. „Přístupu byla - ve světle jeho skutečného dopadu - věnována nepřiměřená pozornost; v tomto smyslu se ukázal být neefektivní,“ stojí v konečné verzi textu.
„S ohledem na to, jak nyní věci stojí, je (Tusk) přesvědčen, že si lze jen velice těžko představit, že by se dal na základě návrhu na trvalý kvótový mechanismus najít (mezi členskými státy) konsensus,“ řekl dnes mimo záznam významný unijní činitel, který se na přípravě summitu výrazně podílí. Připomněl, že rozporné pohledy členských států přineslo už září 2015, kdy bylo jednorázové přerozdělování migrantů prosazeno většinovým hlasováním právě proti vůli Česka a dalších zemí střední a východní Evropy.
K hledání shody mezi státy v otázce dalšího postupu reformy unijního azylového systému vyzval už minulý summit v říjnu. Nadcházející debata by k tomu měla přispět tak, aby mohlo být definitivně jasno v červnu příštího roku, uvedl zdroj.
Tusk chce nový finanční nástroj
Tusk například doporučuje, aby měla EU po roce 2020 speciální finanční nástroj umožňující migrační krizi řešit. Dosud země přispívají dobrovolně na konkrétní vznikající projekty. Tuskův návrh podkladu pro diskuzi prezidentů a premiérů se také zmiňuje o potřebě zrychlit návraty těch, kdo v EU na azyl nárok nemají, o lepší ochraně vnější hranice na unijní i národní úrovni a o partnerství se sousedními státy při boji s převaděčstvím a při řešení migračních tlaků.
Evropská komise zatím na stálém přerozdělování imigrantů trvá. Naposledy se tak vyslovil minulý týden první místopředseda komise Frans Timmermans, když oznámil záměr komise žalovat kvůli kvótám Česko a další země.
Dobře informované zdroje z komise ale nyní mimo záznam tvrdí, že odblokování debaty o reformě azylového systému by bylo možné například za situace, kdy by bylo přerozdělování dobrovolné. S tím by mohla Česká republika podle názoru komise souhlasit.
Češi a další země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zdůrazňují, že v migrační krizi jsou a nadále hodlají být solidární s partnery v EU, byť jiným způsobem než přebíráním části migrantů. Před summitem se například uskuteční přímo ve stejné budově setkání premiérů visegrádských zemí s jejich italským partnerem Paolo Gentilonim a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Po setkání by měl být oznámen finanční příspěvek zemí V4 do unijního fondu pro Afriku. Tyto peníze mají pomoci se zvládáním migrační krize přímo na libyjském území.
Dále čtěte:
Mouřenín skončil. Restauratér v Berlíně změnil „náckovský“ název podniku
Od optimismu k rozčarování. Uprchlíků v Německu pracuje jen 17 procent
