RICHARD SULÍK, SPOLUAUTOR SLOVENSKÝCH DAŇOVÝCH REFOREM - Doporučuje Česku zrušit daňové výjimky a zavést koncepci negativní daně. Pak prý postačí, aby každý odváděl na sociálním a zdravotním pojistném přibližně 18 procent a dvanáctiprocentní daň z příjmu. „Superhrubá mzda a superdaň není skutečnou reformou,“ říká slovenský ekonom Richard Sulík.
Česká daňová reforma se vám příliš nelíbí. Proč? Vadí vám takzvaná koncepce super? Tedy ultrahrubé mzdy a spojení daně se sociálními odvody?
Je pravda, že sazba daně z příjmů v Česku klesla na 15 procent ze superhrubé mzdy. Ale jelikož je vyšší, než byla dosavadní nejnižší sazba, tak jste museli zavést vysoké slevy na dani, aby lidé na novém systému neprodělali.
Sazba daně navíc není upřímná, neboť se počítá ze superhrubé mzdy. Tedy z hrubé mzdy plus odvodů zaměstnavatele. Koncepce superhrubé mzdy navíc zkresluje porovnání s jinými zeměmi.
Co říkáte novému návrhu ministra financí Miroslava Kalouska o superdani, tedy spojení sociálních odvodů a daně do jedné položky? Všiml jste si, že musí mít dvě až tři sazby? Kvůli zachovaným stropům sociálního pojistného a udržení výhody pro živnostníky.
Ano, máte pravdu. Sloučení daně z příjmů a sociálního pojistného při zachování stropů s sebou skutečně nutně nese existenci dvou daňových sazeb.
A pokud budete chtít zachovat výhodu živnostníků, kteří dnes platí sociální pojistné pouze z padesáti procent základu daně, budete pro ně muset buď stanovit nižší sazbu, nebo vyšší nezdanitelné minimum. To není příliš čistá koncepce reformy. Sloučení daně a pojistného věc spíš komplikuje.
Návrhy s přívlastkem super mají zprůhlednit lidem to, kolik ve skutečnosti státu odvádějí. Myslíte, že postačí, když se sjednotí sociální pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem, a dál se odváděla zvlášť daň a zvlášť pojistné? Bude to vidět na výplatní pásce.
Ano, myslím, že to stačí. Superdaň je krok správným směrem jen v tom, že v sobě obsahuje přesun celé odvodové povinnosti na zaměstnance.
Vám se ani myšlenka spojení sociálního pojistného a daně příliš nelíbí…
Moc ne, neboť sama o sobě nic neřeší. Problém vysokých mandatorních výdajů, tedy výdajů, které stát musí poslat na placení důchodů a dalších povinných plateb, zavedení superdaně neřeší. Doporučuji Česku změnit najednou celý systém daňových a sociálních odvodů, zavést koncepci negativní daně.
Superhrubý příjem ani superdaň není zapotřebí. Rovněž tak systém složitých sociálních dávek. Při zavedení jedné sazby daně z hrubého příjmu a koncepce negativní daně namísto sociálních dávek stačí, aby každý v Česku odváděl na sociálním a zdravotním pojistném zhruba 18 procent, a na dani z příjmů již zmíněných 12 procent.
S TUCTEM PROCENT BUDE ČESKO DAŇOVÁ ŠTIKA
Z české politické scény jste v kontaktu s poslancem Vlastimilem Tlustým, pracoval jste pro něj před časem i jako poradce. Navrhujete dvanáctiprocentní sazbu daně, jejíž prosazování Tlustý zrovna minulý týden v ODS vzdal. Jak jste k této výši došel?
Toto číslo jsme s týmem odborníků, se kterým jsme pro slovenského ministra financí minulý rok pracovali, vypočítali pro Česko na základě ekonomických analýz. S poctivými dvanácti procenty daně z příjmu, bez superhrubé mzdy a superdaně, po zrušení většiny daňových výjimek, bude Česká republika pro zahraniční investory štika v daňovém rybníku.
Slováci platí jednu daň z příjmu ve výši 19 procent a jednu sazbu DPH na téže úrovni. Stačí v Česku daň na úrovni 12 procent? To je ekonomika o tolik silnější?
To ne, slovenský daňový systém ale i dnes některé daňové výjimky ještě má. Pokud se je podaří zrušit, tak sazba daně z příjmů může být 16 procent. A tuto sazbu je nutné porovnat s dvanáctiprocentní v Čechách. Ta bude reálná, pokud zrušíte většinu z 360 daňových výjimek.
Na Slovensku jsme snížili daň z příjmů právnickým osobám z 25 na 19 procent. Přesto se nám kvůli zrušení výjimek v roce 2005 ve srovnání s rokem 2003 rozšířil základ daně z příjmů o plných devadesát procent. Výnos daně se zvýšil o 44 procent!
Tvrdím, že skutečnou podporu podnikání na Slovensku přineslo právě snížení daně z příjmů a zrušení daně z dividend. To jsou největší přínosy daňové reformy na Slovensku.
Tak nevím, co řeknete na poslední návrh ODS zrušit zdanění dividend pouze právnickým osobám a fyzickým jej ponechat.
To je hloupé řešení správným směrem. Na Slovensku jsme v roce 2003 vybrali na této dani 1,6 miliardy korun. Po odečtení nákladů na její inkaso toho moc nezbude.
I nám tedy podle vás zrušení většiny výjimek stačí na rozšíření základu daně natolik, abychom tím pokryli výpadek z nižší daně z příjmu?
V našich výpočtech jsme vycházeli i z toho, že se sjednotí do jedné sazba DPH, a z očekávané vyšší motivace lidí platit daň, pokud klesne z 24 na 12 procent. Celkově to určitě stačí. V tom je ten fígl. Zrušení výjimek pomůže vybrat na dani výrazně více, neboť se rozšíří základ, ze kterého se daň vybírá. Podle mě o desítky miliard korun, vezměme třeba daňové úlevy u hypoték, u životního pojištění.
To asi narazí minimálně u ministra Miroslava Kalouska. Ten při prezentaci své daňové reformy jasně uvedl, že stát má i nadále podporovat bydlení, spoření na stáří a rodinu.
Nejlíp toto všechno podpoří, když zavede nízkou daň, řekněme těch 12 procent. Lidé přece nejsou ovce, aby jim bylo nutné prostřednictvím daňových podpor říkat, do čeho mají investovat.
Podle výpočtů ministerstva financí, které jsou součástí Kalouskova návrhu daňové reformy, přichází státní rozpočet kvůli daňovým úlevám u úroků z hypoték a stavebního spoření o 3,2 miliardy korun. Takovou sumu, o které hovoříte, to rozhodně nedává.
Tomu nevěřím. Pokud má v Česku hypotéku milion lidí a každý v průměru ušetřil ročně na dani 15 tisíc korun, tak je to už 15 miliard korun. Možná ministerstvo nezveřejnilo všechna čísla a celý seznam daňových výjimek.
SALÁM, NEBO PARMSKÁ ŠUNKA?
I Slovensku pomohlo zafinancovat snížení daně z příjmů na 19 procent, spolu se zrušením daňových výjimek, i sjednocení sazby DPH do jedné devatenáctiprocentní. Kolik to vyneslo na příjmech státnímu rozpočtu navíc?
Tolik, kolik jsme potřebovali na pokrytí výpadku příjmů státu způsobeného zavedením 19procentní rovné daně z příjmů. Tedy přibližně 16 miliard slovenských korun.
Nevyvolal tento krok protesty lidí?
Ani moc ne, navíc trvaly jen krátce. Ale náš rozdíl mezi sníženou a základní sazbou nebyl tak vysoký jako v Česku.
Teď vám ji ovšem stávající Ficova vláda poněkud rozbila stanovením desetiprocentní sazby DPH na léky a knihy.
Víte, kolik to podle propočtů Slovenského statistického úřadu měsíčně lidem přinese navíc? Šest slovenských korun zajistí nižší DPH na léky, a efekt z nižší DPH na knihy ani nejde vyčíslit.
Zavedení jediné sazby DPH byste nám také doporučoval? Přece jen rozdíl mezi nimi je v Česku o dost výraznější.
Ano. Pomůže vám to zafinancovat výpadek příjmů státního rozpočtu z nižší sazby daně. Ostatně při našem výpočtu jsme z tohoto předpokladu vycházeli.
Existence snížené sazby DPH není ničím solidárním. Aby stát přes sníženou sazbu DPH doručil sociálně slabším vrstvám dvě miliardy korun, musí bohatším doručit osm miliard korun. Pokud si může chudší člověk koupit salám s nižší DPH, pak ten bohatší může koupit parmskou šunku také s nižší DPH. Ovšem koupí ji ne za deset, ale za sto korun. Stát mu tedy na nižší DPH „zaplatí“ vyšší finanční výhodu.
S jakou sazbou DPH jste tedy pro Česko počítali? Také s dvanáctiprocentní?
S nejnižší, kterou dovoluje Evropská unie, tedy s patnáctiprocentní.
Vraťme se k vašemu druhému doporučení pro Česko – negativní dani. Máte na mysli koncepci, kterou v Česku navrhoval v roce 2005 Vlastimil Tlustý? Namísto složitých sociálních dávek pro každého fixně daný bonus od státu každý měsíc.
Tlustého peněženka, ano.
Ale tento návrh se mu nepodařilo prosadit. Mohlo to dopadnout jinak, kdyby Vlastimil Tlustý řekl, že jde o teorii uznávaného amerického ekonoma Miltona Friedmana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii?
Vždyť on to řekl! Navíc Tlustého peněženka je postavena jak na negativní dani, tak i na základním příjmu (basic income).
Podle slov exministra Tlustého jste od něj, respektive tedy od Friedmana, tuto teorii převzal?
Ano, negativní daň z příjmů je skvělý princip.
SUPERDAŇ NENÍ NUTNÁ
Negativní daň čili systém minimálního garantovaného příjmu, nebo jak vy říkáte odvodový bonus. Navrhujete jej zavést jak na Slovensku, tak v Česku. Jaký má smysl?
Jeho účelem je dát srozumitelný nástroj, který každému zajistí minimální příjem. Vedle toho umožní vyhnout se obrovské byrokracii spojené s vyplácením sociálních dávek. Přitom zachová dostatečnou míru osobní zodpovědnosti. A motivaci k práci a placení daní, namísto aby člověk žil z podpor. Pro stát je přece ekonomicky výhodnější vybírat daně od ekonomicky aktivního občana, než dotovat toho neaktivního.
RICHARD SULÍK
Narodil se v Bratislavě v roce 1968. V srpnu 1980 emigrovali jeho rodiče do Německa. Po absolvování technického gymnázia v Pforzheimu začal studovat fyziku na Technické univerzitě v Mnichově a poté ekonomii na mnichovské Ludwig Maximilian Universität. Už před ukončením studia uvažoval o návratu do vlasti. Na Slovensko se vrátil v únoru 1991 a založil firmu FaxCOPY, kterou řídil deset let. V roce 1998 začal studovat ekonomii na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, kde v roce 2003 obhájil diplomovou práci na téma Daňová reforma SR. Ta se stala základem vládního materiálu, který slovenská vláda schválila v červnu 2003. Do parlamentních voleb 2006 byl členem kolegia ministra financí a poradcem ministryně práce, sociálních věcí a rodiny. Do dubna 2007 byl poradcem ministra financí.
Mohl byste vysvětlil jeho konstrukci?
Systém odvodového bonusu dělím do čtyř kroků. V prvním je nutné určit maximální výšku státní podpory. Odvíjí se pochopitelně od životního minima. V druhém kroku je nutné určit pro každého individuálně odvodový bonus podle přijmu. Tím, že se od maximální výšky státní podpory odečte deset procent jeho vlastních příjmů.
Ve třetím kroku se sečte odvodový bonus a vlastní příjmy každého, čímž zjistíme vyměřovací základ. Ve čtvrtém kroku se z této sumy vypočítá daň z příjmů a sociální odvod, v Česku tedy pojistné.
Tím bychom tedy i sjednotili vyměřovací základ pro daň, a pro sociální a zdravotní pojištění. A zrušili byrokracii a složitý systém dnes splatných sociálních dávek.
Ano. Určitě je správné využívat jediný základ pro daně i odvody. A jednu sazbu pro daň, jednu pro odvody – se stropem. Na to ale není nutné vytvářet jednu superdaň. Stejně není jedna, ale v případe stropu sociálního pojistného dvě či tři.
Odvodový bonus ale zruší i individuální starobní důchody. Jak se to dotkne stávajících penzistů?
Ti, kteří již mají vyměřen důchod, by jej pochopitelně dostávali dál ve stejně výši a mechanismu výpočtu. Nutně musí existovat přechodné období – po dobu třiceti či více let – po které fungují oba systémy výplaty starobních důchodů vedle sebe.
Minulé úterý na podnikatelském fóru Slovensko-české obchodní komory jsme byli oba prvními svědky toho, jak Vlastimil Tlustý ohlásil ústup ze své koncepce 12,5procentní daně. Přistoupil na variantu 15procentní sazby s podmínkou snížení sociálního pojistného o 2,5 procentního bodu. Souhlasíte?
Slovensko ani Česká republika netrpí vysokou daňovou sazbou, ale vysokou odvodovou sazbou. Obě dvě země se nacházejí v prvních patnácti zemích na světě s nejvyšším odvodovým zatížením. Takže ano, je rozumné radši snižovat sociální pojistné, protože se tím snižuje vysoké zdanění práce.
Příliš se vám nelíbí ani slevy na dani…
Nikdy se totiž již nepovede tyto slevy snížit. I při současném snížení daně z příjmů totiž vždy bude skupina lidí, kteří na to doplatí. Na Slovensku je nezdanitelná část poměrně vysoká. Proto doporučuji provést současně reformu daní i sociálních odvodů. A neopírat systém příliš o slevy na dani, se kterými teoreticky lze hýbat, ale prakticky téměř ne.
(Další informace o snižování daní najdete zde.)
