Záporné úrokové sazby už dorazily i na území nedávného evropského vyděděnce Řecka. Mohlo by se zdát, že země, která byla spouštěčem dluhové krize v eurozóně, tak úspěšně završila transformační převrat. Spíše však jde o anomálii na trhu než o odraz kondice řecké ekonomiky.
Investoři si v Evropě zvykli platit za to, že mohou půjčit solidním státům napříč eurozónou v čele s Německem. V poslední emisi ve výši 487,5 milionu eur však dosáhly negativního výnosu 0,02 procenta i řecké tříměsíční státní pokladniční poukázky (oproti výnosu 0,10 procenta v předchozí emisi v srpnu).
Řecko se tak zařadilo vedle někdejších problémových států Irska, Itálie a Španělska, které těží z měnové politiky Evropské centrální banky. ECB se snaží svou politikou zabránit další globální recesi. Desetiletý dluh ve výši 1,5 miliardy eur pak Řekové včera prodali za rekordně nízkou sazbu 1,5 procenta.
Výnos desetiletých státních dluhopisů Řecka (v procentech)
source: tradingeconomics.com
Pro Řecko znamená negativní výnos další mezník v normalizaci. Země byla nucena v březnu 2012 restrukturalizovat své dluhy a spekulovalo se o jeho odchodu z eurového bloku. V současnosti je pak problém eurozóny spíše boj s negativními sazbami, které ohrožují všechny, kdo chtějí spořit, v čele s penzijními fondy a pojišťovnami. Evropská centrální banka v září snížila úrokovou sazbu o desetinu na mínus 0,5 procenta.
Řecko přitom stále zůstává rizikovou zemí, která nevyřešila své problémy s konkurenceschopností, což výnosy státních dluhopisů příliš nereflektují. Řecká vláda předpokládá, že příští rok ekonomika poroste o 2,8 procenta. Letos očekává růst o 2,4 procenta.
Čtěte také:
Dánská centrální banka snížila úrok na rekordní minimum -0,75 procenta
