NEHRNULY SE, ALE PŘIŠLY

Z a h r a n i č n í     i n v e s t i c e

Objem zahraničních investic v České republice byl v prvních devíti měsících loňského roku meziročně téměř o čtvrtinu vyšší. Tento přírůstek jde ale výhradně na vrub bankovního sektoru.

Zahraniční kapitál do ČR přicházel v roce 1998 - stejně jako v předchozích letech - zejména z Německa a USA, ale také z Japonska, Rakouska, Itálie, Monaka či Kypru. U řady přímých investic do českého průmyslu asistovala česká vládní agentura pro zahraniční investice CzechInvest, ale také některé další subjekty, jako třeba firma FCS (Fridrich s Capital Services).

Jedničkou je Volkswagen

Největší zahraniční investici do českého průmyslu ohlásil na konci loňského roku koncern Volkswagen, který se rozhodl investovat do výstavby motorárny ve Škodě Auto-VW v Mladé Boleslavi 562 milionů USD (18 miliard Kč). Díky této investici vznikne 700 nových pracovních míst. Své rozhodnutí o stavbě závodu v ČR (a nikoliv v Polsku či Španělsku, jež o to rovněž usilovaly) podmínil koncern schválením investičních úlev, a ty česká vláda právě v prosinci schválila. Kdyby se tak nestalo, opakoval by se pravděpodobně případ z roku 1993, kdy Volkswagen, přes předchozí sliby při privatizaci mladoboleslavské automobilky, dal nakonec přednost ve výstavbě motorárny maďarskému Györu.

Další německá firma - AEG Kondensatoren und Wandler GmbH, která je dceřinou společností koncernu Elexis AG z Frankfurtu nad Mohanem, oznámila investici 25 milionů USD. Svůj první výrobní závod v ČR postaví v Jičíně. V prvním čtvrtletí letošního roku by měla zahájit výrobu kondenzátorů a zaměstná přibližně sto pracovníků. Německý kapitál přinesla také firma Behr, která loni podepsala investici třináct milionů USD do výroby autosoučástek na Mladoboleslavsku (vytvoří 175 nových pracovních míst). Z německých firem je možné jmenovat i Hailo-Werk, která se rozhodla investovat 5,5 milionu USD do zpracování kovů na Jičínsku (sto nových pracovních míst).

Za asistence CzechInvestu loni investovala prostřednictvím své irské pobočky patnáct milionů USD americká firma Dovatron (vytvoří v brněnském regionu v oboru elektroniky kolem 500 nových pracovních míst). Americká firma E.W. Bowman, která kapitálově vstoupila (bez zveřejnění výše investice) do českého sklářského průmyslu, vytvoří na Sokolovsku 250 nových pracovních míst. Další firma z USA Hayes-Lemmerz investuje 26 milionů USD prostřednictvím své italské pobočky do výroby automobilových součástek na Ostravsku (vytvoří tam přes 200 pracovních míst). Se 4,5 milionu USD, ale zato s vytvořením asi 1700 pracovních míst, přišla loni do ČR americká firma Ayres, která investovala do leteckého průmyslu (Let Kunovice).

Přišel i japonský kapitál

Jednu z významných investic provedla loni v ČR japonská firma, která si nepřeje být jmenována. Prostřednictvím své britské pobočky se rozhodla vložit 54 milionů USD do výroby tištěných spojů pro počítačové tiskárny v okrese Ústí nad Orlicí (vytvoří asi 720 pracovních míst).

Přínosem pro českou ekonomiku je i investice japonského výrobce hliníkových součástek - Showa Aluminium Corp., který je tradičním dodavatelem velkých evropských automobilek. Tato asijská firma již zahájila výstavbu továrny na výrobu automobilových kondenzátorů v Kladně. V ČR tak bude mít svůj první závod v Evropě, do kterého investuje 22 milionů USD.

Další japonská firma - Showpla - vložila téměř pět milionů USD do výroby platových komponentů pro spotřební elektroniku a automobilový průmysl v Benešově u Prahy. Showpla paří do globální sítě společností sdružených kolem japonské firmy Showa Plastics. Ta si Českou republiku podle vyjádření ředitele české pobočky vybrala pro její strategickou polohu ve středu kontinentu s cílem dodávat výrobky všem významným evropským výrobcům televizních přijímačů.

Zájem o výrobu autosoučástek

Z Monaka přišla firma Mecaplast Int., která postaví v Žebráku na Berounsku závod (výši investice nezveřejnila), v němž bude vyrábět plastové součástky pro automobilový průmysl (padesát pracovních míst). Počítá, že z nové továrny bude zásobovat největší evropské automobilové výrobce a pravděpodobně i Škodu Auto. V minulosti byli hlavními odběrateli Mecaplastu například firmy Renault, Peugeot, Opel, Fiat a General Motors.

Zahraniční kapitál loni zakotvil také na Lounsku, kde se italská firma Radici rozhodla investovat do textilního průmyslu 18,5 milionu USD. Na Znojemsku investovala švédská SCA do výroby papírových obalů (výši investice nezveřejnila).

Za zmínku stojí i investice z Lucemburska (tři miliony USD na Mladoboleslavsku) anebo z Francie (jeden milion USD v okrese Praha-východ).

Všechny tyto investice dojednané a podepsané za asistence vládní agentury v českém zpracovatelském průmyslu v loňském roce významně přispěly ke snížení nezaměstnanosti v regionech, kam byly směrovány. Bylo v nich totiž vytvořeno nebo zachováno zhruba 4700 pracovních míst.

Nedokončené projekty

Několika dalším zahraničním investorům pomohla v roce 1998 do ČR firma Fridrich s Capital Services, ale většina z těchto projektů čeká letos ještě na dokončení. Jak týdeníku EURO sdělil ředitel firmy František Fridrich, mezinárodní skupina E.P.I.C. Holding investovala loni v květnu za jejich asistence 46 milionů Kč do plastikářského průmyslu ve Zlíně. Další investice zhruba za osm miliard Kč jsou letos blízko dokončení. Jde například o papírenský průmysl, kam je připravena investovat americká firma, která zatím nechce zveřejnit své jméno. Do energetiky hodlá vstoupit významnou částkou jeden americký strategický partner. Dokončují se také investiční projekty do chemického průmyslu a do strojírenství, kam budou směřovat investice dvou německých strategických investorů a jednoho amerického.

Nářek není na místě, i když…

Česká republika se sice nemůže pochlubit příliš velkým přílivem zahraničních investic, nicméně nářek také není na místě. Za první tři čtvrtletí roku 1998 přišlo do tuzemska podle posledních dostupných údajů v investicích 1,2 miliardy USD (40,2 miliardy korun), což bylo v meziročním srovnání o 24,7 procenta více. Výsledek byl ovlivněn hlavně vstupem investorů do peněžnictví a pojišťovnictví. Přestože zahraniční investice v ČR loni vzrostly, je třeba připomenout, že invetovaná suma byla výrazně nižší než třeba v Polsku či Maďarsku. Od roku 1990 do poloviny roku 1998 se České republice podařilo přilákat přímé investice jen ve výši 7,6 miliardy dolarů, zatímco například do Polska za stejné období přišlo 25,6 miliardy USD a do Maďarska 22,5 miliardy USD.

Do země podle informací České národní banky přišel v prvních třech čtvrtletích roku 1998 zahraniční kapitál zejména z Velké Británie (přes 25 procent celkové částky), z USA (šestnáct procent) a z Německa (15,5 procenta). Další větší investoři byli z Nizozemska, Rakouska a Kypru. Nejvíce zahraničních investic u nás směřovalo do peněžnictví a pojišťovnictví (přes 30 procent), do obchodu, služeb a činností v oblasti nemovitostí (25 procent), dále do strojírenství a výroby kovových konstrukcí (8,7 procenta) a do potravinářského průmyslu (8,2 procenta).

Z průzkumu, který v loňském roce provedla v ČR agentura CzechInvest a ve kterém kontaktovala téměř 800 významných výrobních firem se zahraniční účastí, mimo jiné vyplynulo, že 68 procent z nich hodlá dále rozšířit výrobu také v nových lokalitách a že chce pro svou výrobu zvýšit počet českých subdodavatelů. Czech-Invest odhaduje, že do konce roku 2001 vzroste počet významných zahraničních výrobních společností v ČR z 800 na 1000, že zaměstnají více než 320 tisíc osob a nepřímo zajistí prostřednictvím svých dodavatelů dalších 600 tisíc pracovních míst. Výrobci se zahraniční účastí by se také měli podle odhadů podílet zhruba 75 procenty na exportu českého zpracovatelského průmyslu (dnes se podílejí více než 50 procenty). I v tom se potvrzuje význam zahraničních investic pro českou ekonomiku.

Nicméně, od loňského roku a znovu s nástupem roku 1999 je možné registrovat zvyšující se obezřetnost zahraničních společností v investiční politice. Jak naznačilo například vedení společnosti FCS, velkým problémem české podnikové sféry je nízká úroveň manažerských schopností a znalostí, nízká konkurenční schopnost výrobků a všeobecně nízká úroveň marketingových a obchodních technik. Obavy a strach z těchto neznalostí vytvářejí v podnikové praxi xenofobní nálady vůči cizím investorům, což vede dosti často i ke zkratům v dobře nastartovaném procesu vstupu zahraniční firmy. FCS se potýká s těmito problémy téměř u všech projektů.