Češi své banky zjevně milují. Peníze jim nechávají skoro zadarmo. Výnosnější uložení peněz se obtěžuje hledat jen menšina. Důvod je jednoduchý: Většina lidí je pohodlná a finančně lehkomyslná.
Foto: Shutterstock
Češi si peněz neváží. Raději je bance nechají zadarmo na běžném účtu, než by hledali způsoby, jak peníze alespoň trochu zhodnotit. Kdykoli se ovšem v médiích objeví čísla o miliardových ziscích bank, nadávají. Svou pasivitou přitom bankám k těmto ziskům pomáhají. Podle řady průzkumů se za tím skrývá kombinace pohodlnosti, malých znalostí finančních produktů a špatného hospodaření.
Výsledek pak může vypadat i takto. České domácnosti mají podle statistik České národní banky na neúročených běžných účtech 500 miliard korun. To je v průměru 50 tisíc korun na každého Čecha včetně batolat. Kdyby domácnosti polovinu z těchto peněz převedly na spořicí účty úročené ročně 1,75 procenta, za jejichž vedení nic neplatí, je snadné je zřídit a peníze jsou na nich v bezpečí, vydělaly by dohromady skoro 4,5 miliardy korun, tedy 450 korun na osobu. Pokud by se Češi nechali zlákat průměrným pětiprocentním výnosem podílových fondů, které investují do kombinace dluhopisů a akcií, zhodnotili by polovinu sumy na běžných účtech za rok o 12,5 miliardy korun, tedy o 1 250 korun na osobu.
Jakkoli jsou tato čísla pouze ilustrativní, ukazují, že Češi úplně zbytečně přicházejí o nemalé peníze. Jsou přitom schopni každý rok prosázet sto miliard korun s mizivou nadějí, že se z nich přes noc stanou boháči.
Češi jsou konzervativní
Když už se Češi mají rozhodnout, že peníze z běžného účtu převedou do nějakého výnosnějšího produktu, je pro ně nejdůležitější, aby o ně nepřišli. Proto volí konzervativní úložky na spořicích nebo termínovaných účtech u bank. Rovněž chtějí mít peníze kdykoli k dispozici, i když jde spíše o psychologickou než o reálnou potřebu, zní jeden ze závěrů průzkumu finančního chování Čechů, který si nechala před rokem zpracovat ČSOB. Většina lidí rovněž chce dopředu znát úrok, který za uložení peněz získají.
Všechny tyto vlastnosti většinu Čechů odrazují od investování. Ať už by se rozhodli pro uložení peněz do podílových fondů, nebo o přímý nákup akcií, vždy bude platit, že existuje riziko, že o část vložených peněz mohou přijít. S tím rozdílem, že při investici do fondů peněžního trhu či do zajištěných fondů je toto riziko nižší než u investic do akcií. „Možná by se i s nějakou ztrátou vyrovnali, ale většina lidí se bojí toho, že neví, jak velká ta ztráta může být,“ dodává Martin Burda, ředitel Investiční společnosti České spořitelny.
Vyšší výnos s vyšším rizikem láká jen některé
U rizikovějších investic musí lidé počítat s tím, že jde o uložení peněz na delší dobu. To platí zejména u investic do akcií, kde lze kladnou výnosnost se solidní pravděpodobností zaručit až v horizontu pěti a více let. Rovněž si musí nechat zajít chuť na předem známé zhodnocení vložených peněz. Nikdo totiž neví, jak se budou finanční trhy vyvíjet.
„Kultura investování se rodí dlouho. Musí s ním mít dobrou zkušenost aspoň jedna generace. Jenže ta tady chybí. Češi nezažili od roku 1989 dlouhodobě rostoucí akciový trh,“ soudí Burda. Dobrou cestou, jak to zlomit, je vyzkoušet si investování s malými částkami. Buď ukládat pravidelně třeba jen šest či sedm stovek za měsíc, nebo vzít 10 procent volných peněz a ty zkusit uložit do některé z rizikovějších investic.
Zatím se nechala k investování zlákat nebo o něm uvažuje zhruba čtvrtina Čechů. K investicím do akcií či akciových fondů se podle průzkumu agentury GfK hlásí jen 1,5 procenta lidí. Pro srovnání, v západní Evropě je toto číslo 10krát vyšší a ve Spojených státech 20krát vyšší.
Až polovina lidí žije bez rezerv
Pak je tady ještě jeden aspekt finančního chování Čechů. Aby mohli investovat, musí vůbec nějaké peníze mít. Navíc do rizikovějších investic doporučují experti uložit jen zhruba 10 až 15 procent peněz. Mnoho Čechů však peníze zjevně nemá. Dá se tak soudit přinejmenším podle toho, že polovina z nich by měla problémy uhradit nenadálý výdaj 25 tisíc korun. Hůř jsou na tom pouze obyvatelé zemí na východ od Česka, jak vyplývá z celoevropského průzkumu Eurobarometr. Tento fakt potvrdil i nový výzkum finanční gramotnosti, který prováděla pro ČSOB agentura STEM-MARK. Zhruba polovina dotázaných by nedokázala pokrývat výdaje domácnosti déle než tři měsíce, pokud by přišla o příjem.
Z uvedeného vyplývá jediný závěr. Hospodaření řady českých domácností je mizerné. Místo spoření a finančního zajištění dávají přednost okamžité spotřebě. Zůstává jim jen minimum peněz, o které mají oprávněný strach. A tak je raději nechají ležet na běžném účtu, kde jim je postupně ožírají bankovní poplatky a inflace.
