Dvacet rad budoucímu českému předsedovi vlády
Před novou, a doufejme že i stabilní vládou, která vzejde z právě skončených voleb, stojí velký a těžký úkol. Měla by konat svoji práci tiše a neokázale, ku prospěchu České republiky a jejích občanů. Nesmí se opakovat nevládí po volbách v roce 2006, podivné mezivládí a nakonec nutnost sestavovat úřednickou vládu, která se sice osvědčila, ale tu politickou celonárodní podporu nemohla nést. Teď se píše skutečná historie; žijící generace si přičtou historickou prohru nebo výhru. Udělejte to jako „win-win“ řešení, pane budoucí český premiére.
Zde vám nabízím několik dobře míněných rad:
1. Rychle si přečíst Zákony profesora Parkinsona – kvůli banálním, leč fatálním možným chybám.
2. Prolistovat Jeden den Ivana Denisoviče od Alexandra Solženicyna – jako prevenci proti levicovému nutkání. Prolistovat bestseller Johna Grishama Společník – proti pravicovému nutkání.
3. Prolétnout pár dílů komediálních seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére. Tam je možné se přiučit praktické a pragmatické, přesto stále ještě lidsky zásadové technice a technologii vládnutí. Česká televize nechť vyrobí rychle dobrý sestřih nedávných britských voleb a důstojných kroků britského vedení včetně vyhlášení nového vládního programu.
4. Přijmout jenom funkci řádného, neúřednického premiéra.
5. Tvrdě a detailně si nechat schválit politický mandát – od politických stran i na dekretu od prezidenta.
6. Neoficiálně i oficiálně se maximálně radit a nechat si poradit od zkušených expremiérů Václava Klause a Miloše Zemana.
7. Vybrat si ministry profesionály, lidi se skutečnou a ověřenou manažerskou praxí. Pokud možno osoby již (vlastním poctivým přičiněním) finančně zabezpečené. Experty, kteří toho znají více než vy sám, přirozené manažery, kteří umějí oponovat, prosadit svůj názor a rovněž jsou ochotni si přečíst odborné protinávrhy a souhlasit s nimi, když je to nutné.
8. Nebrat do vlády toho, kdo žil bohatý, ale přitom neplodný život jenom ve veřejných funkcích a na pozicích bez přímé odpovědnosti.
9. Nebrat příliš zájemců z řad těch, kteří se v posledních deseti letech pohybovali bez pocitu odpovědnosti pouze v dozorčích radách státních a polostátních podniků a komunálních velkopodniků.
10. Trvat na sloučení a snížení počtu ministerstev a ústředních orgánů státní správy, a to bez ohledu na počet potřebných židlí pro zasloužilé straníky. Zbytečné státní orgány likvidovat po desítkách – seznamy nadbytečných až obskurních institucí jsou dávno publikovány.
11. Zavést okamžitě funkci státních tajemníků s perspektivou definitivy a přežití čtyřletého horizontu voleb.
12. Vyvětrat ministerstva od všech přesluhujících, nezrušitelných a neschopných.
13. Nepřecenit ani nepodcenit generace X a Y. Člověk se musí v komerčních funkcích otrkat a padnout i párkrát na ústa, aby měl pak pokoru i odvahu vyvážené.
14. Ve státní správě od ministrů až po magistrátní úředníky plošně snížit příjmy a počty celkem na 80 procent dnešní úrovně. Při slučování a rušení ministerstev jít cestou neduplikování úředníků.
15. Kdo má koncentrovanější, konkrétnější agendu a přesně definovanou odpovědnost, nemarní čas vymýšlením činností pro činnosti. Stanovit hmotnou odpovědnost vedoucích úředníků (úměrně k platům) ze evidentně chybná rozhodnutí a nedbalosti. Zavést odvolatelnost poslanců z důvodu prokázané korupce.
16. Trvat na okamžitém ustanovení zvláštního orgánu k vnějším vztahům včetně měnových s podřízeností jen předsedovi vlády. Ustanovit i jiné takové útvary. Jejich členové musejí mít své nezkorumpovatelné a chráněné osobní jistoty podobně jako státní tajemníci ministrů. Ve vládě dříve náměstky ministrů musela odhlasovat vláda, žádná svévole a trafiky jako dnes – to by se mělo obnovit.
17. Vše výše zmíněné vyžaduje návaznou změnu v legislativě. Je nutné faktické změny postupů po okamžitém ustanovení ad hoc v rámci stávajícího právního řádu prohnat urychleným zákonodárným procesem.
18. Zredukovat síť trafik ministerstva zahraničí – ambasády, ambasadory, různé nabalené funkce k organizacím v zahraničí. Zahraniční funkce a úřady ponechat tam, kde je to v bezprostředním zájmu státu, a ne jednotlivců.
19. Stejně tak úsporně přistoupit k akcím typu Expo, olympiáda, mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci atd.
20. Věcná opatření musí budoucí předseda vlády čerpat především z vlastního slibovaného volebního programu, koaličních jednání a pak z aktuálního denního přísunu informací a povinností.
