Ministři chtějí za státní akcie víc peněz, jinak zvažují zrušení tendrů
Svátky jsou pryč a privatizační mela o hnědouhelné společnosti po krátké přestávce pokračuje. Meziresortní komise sice vyhodnotila nabídky uchazečů o hnědouhelné firmy a sestavila jejich pomyslný žebříček, o vítězi privatizačních tendrů však zdaleka není rozhodnuto. Spekuluje se o tom, že vláda bude o dolech jednat ještě tento týden, ale za reálnější termín se jeví konec ledna.
Většině členů Špidlova kabinetu se nelíbí, kolik jsou ochotni jednotliví zájemci za státní podíly v Severočeských dolech a Sokolovské uhelné zaplatit. Zdá se jim to málo. Ve středu 7. ledna po skončení schůze vlády tak ministři neoficiálně jednali o dalším možném postupu v privatizaci hnědouhelných firem, především Severočeských dolů (SD).
Vytěžit více.
Jak potvrdil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj, ještě koncem minulého týdne byly ve hře tři varianty, jakým směrem bude privatizace SD pokračovat. První verze, účastníky soutěže považovaná za nejpravděpodobnější, hovoří o tom, že vláda pověří Fond národního majetku k dalšímu jednání se třemi firmami, které předložily závazné nabídky. Cílem je přinutit zájemce o Severočeské doly přihodit k nabízeným částkám několik set milionů navíc. Za nejlepší komise považuje nabídku slovenské společnosti J&T, jež je za většinový podíl ochotna zaplatit 6,83 miliardy. Druhá skončila česko–slovenská skupina Penta s nabídkou 5,4 miliardy. Před koncem roku však oznámila, že je ochotna zaplatit více - 6,831 miliardy. Český Appian Group, před začátkem tendru považovaný za jasného favorita, nabídl 4,8 miliardy korun a obsadil třetí příčku.
Punc exkluzivity.
Druhá ministry zvažovaná varianta se podobá té první. FNM by ale neoslovil tři zájemce najednou, ale postupně. A to podle pořadí, které určila meziresortní privatizační komise. „V souvislosti s touto variantou bych se nebránil použít termín exkluzivní vyjednávání,“ tvrdí nejmenovaný zdroj.
Posledním zvažovaným řešením je zrušení tendru. Informace týdeníku EURO uvádějí, že členové vlády patřící do takzvané skupiny ministra financí Bohuslava Sobotky by se klonili právě ke zrušení. Nicméně s podmínkou, že se okamžitě vypíše nová soutěž s novými pravidly. Objevil se údajně i argument, že není dobré řešení prodávat české doly slovenským finančním investorům. Vlivný ekonom ČSSD, který si nepřál být jmenován, týdeníku EURO sdělil, že zrušení tendru nepovažuje za pravděpodobné. „Fond národního majetku nutně potřebuje peníze a s výnosem z prodeje dolů všichni počítáme.“ Připustil však, že se ministři, kteří jsou na tendru osobně zainteresováni (každý kope za svého favorita), budou schopni nejspíš dohodnout pouze na jediném: soutěž zrušit.
Další jednání s cílem navýšit příjem do státní pokladny prosazuje třeba skupina kolem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha a ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana.
Vzácná shoda.
Členové vlády svoje volání po vyšší ceně opírají o materiál vypracovaný dceřinou společností České spořitelny, firmou CDI Corporate Advisory. Zdroje blízké vládě tvrdí, že ministerské představy zhruba odpovídají spodní hranici odhadu CDI, tedy částce kolem sedmi a půl miliardy korun. Zatímco v dosavadním průběhu privatizačního tendru se jednotliví uchazeči navzájem příliš nešetří a neváhají v souvislosti s konkurencí použít silnější výraz, v komentářích na propočty CDI se výjimečně shodují. Považují je za produkt vzniklý v laboratoři, který má do reality příliš daleko. Manažeři CDI prý sami přiznali, že kdyby se zúčastnili tendru, jejich nabídka by byla oproti spodnímu odhadu zhruba o pětinu nižší. „Ocenění CDI se nám zdá až příliš optimistické a nezohledňuje některé aspekty. Rádi bychom se s tím dokumentem seznámili,“ sdělil týdeníku EURO spolumajitel J&T Daniel Křetínský. Zároveň potvrdil, že pokud si to situace vyžádá, je J&T ochotna jednat o navýšení ceny. „Nemohu vyloučit, že se objeví argument, který nás přesvědčí o zvýšení ceny,“ dodal. Obdobně reagovala i společnost Penta, která je ochotna přidat také. „Bez komentáře,“ reagoval na dotaz týdeníku EURO Petr Pudil z Appian Group.
Uhelná licitace.
O vyšších nabídkách za státní akcie se nebude jednat jen u prodeje Severočeských dolů. Vláda není příliš spokojena ani s 2,1 miliardy korun, které za zhruba padesátiprocentní podíl v Sokolovské uhelné (SU) nabízí Sokolovská těžební. Společnost kvůli privatizaci založili manažeři SU v čele s generálním ředitelem firmy Františkem Štěpánkem.
Fond národního majetku zřejmě v nejbližších týdnech požádá posledního zájemce o Sokolovskou uhelnou, který v tendru po odstoupení OKD zůstal sám, o navýšení ceny. Vyplývá to z připravovaného vládního usnesení, které má týdeník EURO k dispozici. Materiál pro jednání kabinetu připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu společně s resortem financí.
Sokolovská těžební v nabídce uvádí, že je ochotna zaplatit zhruba 2,102 miliardy korun. Cena na jednu akcii tak odpovídá 620 korunám. Zmíněná ministerstva přitom požadují, aby investor ještě několik set milionů přihodil.
„Sokolovská těžební bude vyzvána fondem k předložení nového závazného a neodvolatelného návrhu kupní smlouvy o koupi akcií společnosti Sokolovská uhelná, a to ve smyslu zvýšení kupní ceny,“ uvádí se v dokumentu. Dobře informovaný vysoký státní úředník k tomu dodává: „Dojde k dalšímu vyjednávání o ceně. Nepůjde o nic jiného než o licitaci mezi státem a investorem.“ Navíc podotýká, že požadavek bude jasný: firma ovládaná manažery Sokolovské uhelné musí přihodit minimálně půldruhé miliardy korun, aby se cena za akcii přiblížila k tisíci korunám. „Mám signály, že v opačném případě nebude z prodeje státního podílu nic. Privatizace se odloží na dobu neurčitou,“ vysvětlil. Případná vyjednávání o navýšení ceny se mohou táhnout i několik týdnů.
Nesplníš? Zaplatíš!
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem financí připravilo pro jednání vlády i další dokument: rozhodnutí o privatizaci Sokolovské uhelné do rukou Sokolovské těžební. Rovněž tento materiál má týdeník EURO k dispozici. V něm se již cena 2,102 miliardy korun, kterou nabídl zájemce za akcie hnědouhelné firmy, bere jako hotová věc. Návrh vládního usnesení však obsahuje řadu přísných omezujících podmínek, k jejichž splnění se musí nový vlastník akcií smluvně zavázat. Pokud je poruší, musí počítat s tím, že na sankcích zaplatí stovky milionů korun. V extrémním případě dokonce i o několik miliard více, než jej stál nákup většinového podílu.
Co vše si stát přeje, aby nový vlastník Sokolovské uhelné splnil? Například po dobu deseti let od uskutečnění prodeje nesmí bez předchozího písemného souhlasu státu převést akcie hnědouhelné firmy na třetí osobu nebo uzavřít smlouvu o jejich převodu. Výjimkou jsou pouze přidružené osoby nabyvatele. Porušení takového závazku je sankcionováno pokutou ve výši kupní ceny.
Nový vlastník se navíc musí zavázat, že po dobu patnácti let od ovládnutí firmy valná hromada Sokolovské uhelné neschválí likvidaci společnosti ani navýšení či zvýšení základního kapitálu. Nový vlastník rovněž nesmí firmu poslat do konkursu. Za porušení každé z výše uvedených podmínek zaplatí pokutu ve výši, za jakou akcie Sokolovské uhelné kupoval.
Tím ovšem výčet závazků a případných sankcí nekončí. Pokud se nový vlastník chce vyhnout placení pokuty za sto milionů korun, nesmí Sokolovská uhelná po dobu deseti let porušovat platnou legislativu, omezit razantně těžbu a zpracování hnědého uhlí či převádět majetek a ochranné známky.
Stát si hodlá podle dokumentu v dalších deseti letech po prodeji akcií ponechat alespoň částečnou kontrolu nad děním ve společnosti. Nový vlastník musí mimo jiné nejpozději do 180 dní po skončení kalendářního roku předložit FNM účetní závěrku ověřenou auditorem, předat kopii dokumentů, které hnědouhelná firma předá Českému báňskému úřadu, Komisi pro cenné papíry a Burze cenných papírů. Pokud tak neučiní, musí počítat s tím, že za každý jeho prohřešek zbohatne státní pokladna o pět milionů korun.
Nový vlastník má zajistit, aby po dobu patnácti let seděl v dozorčí řadě Sokolovské uhelné jeden zástupce Fondu národního majetku. „Porušení závazku nabyvatele je sankcionováno smluvní pokutou ve výši třiceti procent kupní ceny,“ konstatuje dokument.
Odborářské tanečky.
Obdobné smlouvy připravuje stát i pro budoucího vlastníka Severočeských dolů. Nového investora si chce mimo jiné smluvně zavázat k tomu, aby v hnědouhelné společnosti nerozjel hromadné propouštění. Dobře informované zdroje týdeníku EURO potvrdily, že součástí privatizační smlouvy má být závazek investora, že po dobu deseti let od ovládnutí firmy neklesne počet jejích pracovníků pod 4050 zaměstnanců a objem těžby v dlouhodobém horizontu nesníží pod čtrnáct milionů tun hnědého uhlí ročně. I v tomto případě budou za případné porušení závazků udělovány vysoké pokuty. Od pěti milionů korun za menší prohřešky až po několikamiliardové sankce za ty větší.
Jak bude konečná verze smlouvy vypadat, zatím není jasné. Do hry totiž razantně vstoupili odboráři Severočeských dolů. Jejich šéfové zaslali premiérovi návrh závazků pro nabyvatele hnědouhelné firmy, které chtějí zakotvit do kupní smlouvy. V něm požadují po vládě mimo jiné zajištění sociálních jistot a současného počtu zaměstnanců až do roku 2015. Nový vlastník dolů by tak měl například zajistit růst reálných mezd minimálně o tři procenta ročně. „Většina požadavků odborářů je rozumná, již jsme s nimi o některých záležitostech jednali,“ řekl týdeníku EURO spolumajitel finanční skupiny Penta Marek Dospiva.
