ve zdravotním pojištěníPlátci pojistného často chybují při plnění povinností v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění. Zpravidla se nejedná o úmyslné prohřešky, ale i drobná neznalost či opomenutí mají za následek finanční postih.U zaměstnavatelů zjišťujeme zejména tyto následující chyby:* nepřihlašování, popř.
ve zdravotním pojištění
Plátci pojistného často chybují při plnění povinností v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění. Zpravidla se nejedná o úmyslné prohřešky, ale i drobná neznalost či opomenutí mají za následek finanční postih.
U zaměstnavatelů zjišťujeme zejména tyto následující chyby:
* nepřihlašování, popř. neodhlašování zaměstnanců, a to mimo jiné v návaznosti na vznik, resp. zánik účasti na nemocenském (a tedy i zdravotním) pojištění,
* neoznámení, popř. opožděné oznámení skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné - za předpokladu, že jsou zaměstnavateli tyto skutečnosti známy,
* nepřihlašování zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti (plyne-li z tohoto pracovněprávního vztahu účast na nemocenském a tedy i zdravotním pojištění).
Zaměstnavatel je povinen přihlásit zaměstnance, pokud je mu zúčtován příjem alespoň 400 Kč. Odhlášení od platby pojistného se provede po ukončení účasti na nemocenském pojištění, tj. k poslednímu dni měsíce před měsícem, ve kterém zúčtovaný příjem klesne pod 400 Kč nebo ke dni ukončení pracovněprávního vztahu. Oznámení se provádějí do osmi dnů ode dne, ve kterém oznamovaná skutečnost vznikla, příp. do osmi dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o oznamované skutečnosti dozvěděl - například do osmi dnů od zúčtování mezd, ze kterého vyplynula neúčast na nemocenském pojištění,
* neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil,
* oznamování nástupu do zaměstnání u osob bez trvalého pobytu na území České republiky (cizinců), aniž u těchto osob vznikla účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění se osoba bez trvalého pobytu na území ČR považuje za zaměstnance za současného splnění těchto tří podmínek:
a) sídlo zaměstnavatele je na území České republiky
b) pracovněprávní vztah zakládá účast na nemocenském pojištění
c) pracovněprávní vztah je sjednán podle předpisů ČR,
* nedostatečně vedená evidence o ohlašovaných skutečnostech v rámci plnění oznamovací povinnosti,
* nesprávné zaokrouhlování pojistného - vždy na celé koruny směrem nahoru ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu,
* nezasílání Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatelem v zákonem stanoveném termínu, popř. uvádění nepřesných údajů v nich.
Plátce, který neodevzdá Přehled, se vystavuje nebezpečí, že u něj zdravotní pojišťovna stanoví ve správním řízení pravděpodobné pojistné, jehož neuhrazení podléhá penalizaci až do dne jeho úhrady nebo do dne podání příslušného Přehledu. Pokud se dodatečně zjistí, že skutečné pojistné nedosahovalo výše pravděpodobného pojistného, přeplacené penále zdravotní pojišťovna nevrací. Naopak, zjistí-li se, že plátce měl platit pojistné vyšší než vypočtené pravděpodobné pojistné, je povinností plátce dluh na pojistném i penále doplatit,
* neodvádění pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (s výjimkou těch zaměstnanců, na které se tato povinnost nevztahuje),
* zahrnování některých plnění do vyměřovacího základu, ze kterých se však zdravotní pojištění neplatí (např. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely - z tohoto plnění se pojistné neodvádí),
* nezahrnování některých plnění do vyměřovacího základu, ze kterých se naopak pojistné na zdravotní pojištění platí (povinnosti placení pojistného podléhají např. veškeré náhrady mzdy kromě náhrady mzdy při výkonu služby v armádě a při výkonu civilní služby a dále s výjimkou náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance),
* odvádění pojistného z příjmu, který v kalendářním měsíci nedosáhl částky 400 Kč (jedná se o tzv. příležitostné zaměstnání),
* neuplatňování zákonného nároku na odpočet částky ve výši 3458 Kč (od ledna 2003) od dosaženého hrubého příjmu u osob, za které je po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát ,
* uplatňování tohoto odpočtu v případech, kdy zákonný nárok na něj neexistuje (např. při přiznání částečného invalidního důchodu dne 20. 7. nelze v měsíci červenci nárok na odpočet použít),
* neodvedení pojistného v případě neomluvené nepřítomnosti v práci,
* nedostatečná (neúplná), popř. nepřehledná evidence rozhodná pro stanovení vyměřovacího základu a odvod pojistného za zaměstnance,
* odvádění pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn - v případě pochybnosti doporučujeme zaměstnavateli ověřit si, zda je zaměstnanec skutečně pojištěncem té pojišťovny, která za něho odvádí pojistné,
placení pojistného:
a) opožděně, tj. po dni splatnosti, kterým je u zaměstnavatele den určený pro výplatu mezd a platů
b) v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem (tj. 13,5 % z vyměřovacího základu)
c) pod špatným variabilním symbolem (hromadný plátce - zaměstnavatel správně poukazuje platby pod variabilním symbolem IČO)
d) na špatný účet ,
* v případě, že má plátce vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, pořadí jejich splácení je (od 1. 7. 2001) následující:
1) pokuty
2) přirážka k pojistnému
3) nejstarší nedoplatky pojistného
4) běžné platby pojistného
5) penále.
Tyto a některé další nedostatky způsobují, že zdravotní pojišťovna zjistí při kontrole nedoplatek pojistného (popř. přeplatek), který zakládá nárok pojišťovny na penále. Za porušení stanovených povinností může dále zdravotní pojišťovna uložit plátci - zaměstnavateli ve správním řízení pokutu.
