Energetickou jedničkou se může stát během krátké doby vodík. Téměř ve všech vyspělých státech se nyní vyvíjejí technologie, které by dokázaly využití přednosti tohoto nejrozšířenějšího prvku, který má výborné ekologické vlastnosti. Jeho spalováním vzniká voda. Jedná se proto o bezemisní zdroj energie.
Zdá se, že konečně dochází k nástupu vodíkového hospodářství, které by mělo ovlivnit další existenci energetiky, výrobu elektřiny, teplo i dopravu. Škody, které vznikají na životním prostředí spalováním fosilních paliv, dosahují totiž hrozivých rozměrů a firmy dostaly společenskou objednávku na zavedení nových, ekologicky nezávadných forem energie. Například vláda USA pro vývoj vodíkových motorů ročně uvolňuje sto milionů dolarů. Elektrolýzou vody může být vodík získáván v téměř neomezeném množství. Zdrojem elektřiny pro elektrolýzu jsou například v Kanadě a Norsku vodní elektrárny. Obě země jsou také exportéry vodíku. Zkouší se i propojení dalších obnovitelných zdrojů energie s vodíkovou energetikou. Elektřina vyráběná ve větrných nebo slunečních elektrárnách by rozkládala vodu a vzniklý vodík by se stal jakýmsi akumulátorem energie, schopným distribuce a použitelným i v době, kdy například nefouká vítr nebo nesvítí slunce, a větrná či sluneční elektrárna proto nevyrábí proud. Podobným způsobem může být vodíková energetika navázána na atomové elektrárny, které vyrábějí proud rovnoměrně i v době, kdy je pokles potřeby. Musí se proto stavět drahé přečerpávací elektrárny, které svým způsobem také akumulují energii produkovanou jadernou elektrárnou a v době odběrových špiček ji zase odevzdávají do sítě. Projekt na využití vodíku k akumulaci elektřiny vyráběné jadernými elektrárnami ověřovala před několika lety elektrárenská společnost ČEZ. Projekt narážel tehdy na problém drahých a málo účinných elektrolyzérů. V poslední době se rovněž ověřuje výroba vodíku ze zemního plynu, který má k vodíku ze všech látek nejblíže.
