Kauza ukazuje, jak naivní byly naše liberální představy
Proč skončil miliardář a hlavoun ruského podsvětí Semjon Mogilevič ve vazbě se můžeme zatím jen dohadovat. Formální důvody pro jeho zatčení jsou docela nezajímavé, neboť mnoho závažnějších bylo k dispozici již řadu let. Reálné příčiny, ať už jsou jakékoli, ale budou mít jednoho společného jmenovatele: ztrátu přízně ruského prezidenta Vladimira Putina.
A dvě důležité zprávy z minulého týdne z Ukrajiny a z Polska ukazují, že přesně takto si omezení Mogilevičovy svobody vysvětlily vlády v Kyjevě i ve Varšavě (více na straně 20). V polské televizi TVN se objevila reportáž, jež naznačila, že maďarská společnost Eural Trans Gas, která dodává do Polska zemní plyn, je ovládána právě Mogilevičem. Polská prokuratura hned začala případ řešit a polští politici hledat způsob, jak smlouvu s Eural Trans Gasem vypovědět…
Na Ukrajině si také pospíšili. Jen pár dnů po zatčení Dona Semjona rozhodla ukrajinská Národní rada bezpečnosti a obrany, že ukončí činnost všech prostředníků, kteří se podílejí na dovozu ruského plynu. Premiérka Julija Tymošenková přitom jmenovitě zmínila jen firmu RosUkrEnergo, o níž se také věří, že je kontrolována Mogilevičem.
Proč se tyto dvě velké země nerozhodly zatočit se společnostmi Eural Trans Gas a RosUkrEnergo dříve? Protože byl Mogilevič silný soupeř? Ne. Důvodem byla obava, že nad Mogilevičem drží ochrannou ruku ještě větší země a že odstřižení Mogilevičových firem by také mohlo znamenat odstřižení dodávek plynu.
Celá kauza ukazuje, jak naivní byly naše liberální představy z rozvolněných devadesátých let. Teze o tom, že končí éra a moc národních států, že soukromý kapitál vše ovládá, se v posledních letech ukázaly jako neudržitelné. V těžbě ropy a zemního plynu a vůbec v celém energetickém sektoru jsme svědky mohutnění moci států a státních podniků. Ani supermafián si nemůže myslet, že bude nějak významněji ovlivňovat export ruského plynu.