Německo se pomalu probouzí z povolební kocoviny a zjišťuje, že nové složení Spolkového sněmu bude výrazně dražší než dosud. Příčinou je zvláštnost německého volebního systému. Počet poslanců není pevně stanoven a záleží až na výsledku voleb.
Minulou neděli se do berlínského Bundestagu probojovalo nejvíce poslanců v historii. Celkem bude mít parlament 709 členů, o 78 více než doposud. Byl tak překonán dosavadní rekord z let 1994 až 1998, kdy se do Spolkového sněmu dostalo 672 poslanců. V letech 2002 až 2006 měl parlament naopak pouze 602 členů.
Němečtí voliči na volebním lístku vyplňují dva křížky. Jeden konkrétnímu kandidátovi za svůj obvod a druhý zemské kandidátce celé strany. Favorizovaný kandidát přitom nemusí být jejím členem. „Volila jsem Zelené, jako jednotlivého poslance jsem však zaškrtla kandidáta z Die Linke,“ popsala týdeníku Euro dvacetiletá prvovolička Johanna z Lipska.
Podobně jako ona se zachovala řada dalších voličů. V ideálním případě by měl mít německý parlament 299 přímo zvolených poslanců a stejný počet poslanců zvolených skrze stranické kandidátky. Pokud jsou však jednotliví kandidáti úspěšnější než celá stranická kandidátka, dochází ke vzniku takzvaných převislých mandátů. Počet poslanců zvolených skrze kandidátku jedné strany se v takovém případě navyšuje o úspěšné jednotlivce.
Čtěte komentáře k výsledkům německých voleb:
V Sasku AfD, v Anglii Corbyn. Pěkné vyhlídky
Triumf německé (ultra)pravice? Ne tak rychle
Pozor na školní záchodky
Bývalá NDR potrestala CDU za své rozmazlení
To však znevýhodňuje strany, které dokázaly zaujmout jako celek, jednotliví kandidáti se však prosadit nedokázali. V roce 2009 proto došlo k novele volebního zákona a vzniku takzvaných vyrovnávacích mandátů. Zjednodušeně řečeno počet poslanců strany, která získala málo převislých mandátů, se vyrovná tak, aby odpovídal poměru hlasů pro celou kandidátku.
Podle propočtů bulvárního deníku Bild to znamená, že nový Spolkový sněm bude stát Němce každoročně o 50 milionů eur více než doposud. Ty půjdou na platy poslanců, jejich diety, stejně jako na zřízení parlamentních klubů nováčků v parlamentu z AfD a FPD. Za celé volební období to znamená 200 milionů eur, tedy zhruba 5,2 miliardy korun, navíc.
Před „XXL Bundestagem“ a explozi nákladů na jeho provoz už delší dobu varuje německý Svaz daňových poplatníků (BdSt). Ten požaduje snížení počtu poslanců a jejich zastropování na pěti stovkách. „Výdaje parlamentu sice patří k provozním nákladům demokracie, ale v tomto případě jakoby Spolkový sněm otevřel okna dokořán a pustil topení na plný výkon,“ kritizoval volební systém prezident BdSt Reiner Holznagel.
Připomeňte si německé volby:
