Nejdražší úsek „Bémovy cyklostezky“ zaujal Němce. Doma ale nic podobného neplánují

4. 10. 2017

Autor: ŠJů, Wikimedia Commons

Dostanou cyklisté svůj most přes Rýn? Tak se ptá deník Rheinische Post a odkazuje na českou raritu, dvojici lávek pro cyklisty a pěší zavěšenou pod dálničními mosty přes Vltavu a Berounku. Konstrukce podobná té, již v Česku pomáhala stavět německá firma, by mohla rozšiřovat funkci i mnoha mostů v Německu. Německým podporovatelům zavěšených lávek však chybí „tvůrčí duch“ Pavla Béma.

Otázku, jak dostat přes Rýn pěší a cyklisty, Němci řeší v souvislosti s chystanou stavbou dálničního mostu přes Rýn v Leverkusenu. Původní záměr počítající s cyklostezkami klasicky podél jízdních pruhů pro motoristy, jak se stavěly doposud, naráží na odpor potenciálních uživatelů. Na jízdu v těsné blízkosti aut jsou totiž příliš úzké, zvláště pak vzhledem k přibývajícím rychlým elektrokolům, pro něž už také vzniká síť rychlostezek.

Cyklisté sdružení v klubu ADFC proto volají po vlastním, samostatném mostu, nebránili by se ale ani alternativě v podobě lávky zavěšené pod konstrukcí plánovaného mostu. Pro český vzor v Leverkusenu nešli daleko, pražskou cyklolávku totiž pomáhala stavět německá firma.

„O žádné podobné konstrukci v Německu nevíme,“ cituje Rheinische Post zaměstnance bavorské firmy Max Bögl, která se podílela v roce 2008 na stavbě mostu přes Berounku. Nad tím se deník pozastavuje a poukazuje na to, že pražské lávky si lidé oblíbili.

Bezvadná konstrukce, obtížné financování

V německé debatě nezaznívá jediný argument, který by zpochybňoval konstrukci zavěšených lávek. Podle stavitelů výše zmíněné firmy je lze zavěšovat pod různé mosty, pakliže jsou na dodatečnou zátěž dimenzované, mají potřebné úchyty a nevychylují se víc než by zavěšená konstrukce snesla.

Tuto možnost v zásadě připouští i zemské Sdružení Straßen NRW, které v Severním Porýní-Vestfálsku plánuje dopravní infrastrukturu, u mostu na dálnici A1 ji ale odmítá. Funkci lávky pro pěší a cyklisty podle něj obstarají již v úvodu zmíněné pruhy o šířce 3,25 metru z každé strany mostu. Jakákoli další řešení si už podle Sdružení NRW musí zaplatit obec sama. Jen v tom je pak – bráno z pohledu cyklistů v Leverkusenu – kamen úrazu.

Lávka je dlouhá 225 metrů, vedou na ni však nájezdové rampy o délce 420 metrů. Ty stavbu náležitě prodražily

Možnost stavby nově pojaté lávky vnesla do hry právě Praha, zdůrazňuje německý list a vzpomíná tah tehdejšího primátora Pavla Béma, který ohlásil záměr ucházet se s českou metropolí o pořadatelství letních olympijských her 2024/28. Ambiciózní návrh se následně promítl i do územního plánu a pomohl v něm prosadit i stavbu zavěšené lávky. Deník vzpomíná financování nejdražšího úseku cyklostezky v hlavním městě Praze, s nímž městu pomohl i Státní fond dopravní infrastruktury.

Nejdražší úsek pražské cyklostezky
Lahovická cyklolávka propojuje čtvrti Komořany a Lahovice přes Vltavu a cyklotrasy po jejích březích. Samotná cyklolávka je 225 metrů dlouhá, nájezdové rampy měří 420 metrů. Celkem tedy stavba měří 645 metrů. Její šířka je 3,5 metru a vede v maximální výšce nad povrchem 18 metrů. Původně předpokládaná cena nájezdových ramp 50 milionů korun díky soutěži klesla na méně než polovinu, samotná lávka bez nájezdů pak stála přibližně 60 milionů korun, celkem tedy stavba vyšla na 80 milionů. Lahovická cyklolávka je v provozu od dubna 2014.

Nejdražší úsek pražské cyklostezky

Lahovická cyklolávka propojuje čtvrti Komořany a Lahovice přes Vltavu a cyklotrasy po jejích březích. Samotná cyklolávka je 225 metrů dlouhá, nájezdové rampy měří 420 metrů. Celkem tedy stavba měří 645 metrů. Její šířka je 3,5 metru a vede v maximální výšce nad povrchem 18 metrů.
Původně předpokládaná cena nájezdových ramp 50 milionů korun díky soutěži klesla na méně než polovinu, samotná lávka bez nájezdů pak stála přibližně 60 milionů korun, celkem tedy stavba vyšla na 80 milionů. Lahovická cyklolávka je v provozu od dubna 2014.

Zdroj: Wikipedia