Produkty, které jsou nyní na trhu, mají své opodstatnění, říká šéf UniCredit Bank ČR
EURO: Pokud budeme předpokládat, že Obama prosadí pravidla, o kterých v souvislosti s bankami mluvil, co to bude pro celý sektor znamenat? KUNERT: Uznávám, že svět se chce vrátit ke klasickému bankovnictví, v němž banky jenom sbíraly depozita. Ale musíme si uvědomit, že všechno, co na trhu existuje, má své důsledky. Předpokládejme, že banky budou méně spekulovat a méně investovat do hedgeových či private equity fondů. Jenže všechny tyto věci napomáhají ekonomice a vytvářejí trh. Private equity fondy jsou důležité pro obchodníky, pro jejich růst, rozvoj i pro vznik nových firem. Když budou tyto fondy dobře řízené, mohou slušně fungovat.
EURO: Bude to znamenat konec „nebezpečných“ produktů? KUNERT: Deriváty vytvářejí banky proto, že si tím zajišťují svoje úrokové a měnové potřeby. Pokud nebudou moci vytvářet tento trh, nebudou tyto služby ani poskytovat. Když vytvoříme úrokový derivát pro klienta, tak pokud půjde sazba nahoru, vydělá na tom, pokud dolů, má sice smůlu, ale ví, že si to může tímto způsobem naplánovat. My se ihned pokryjeme na trhu. Ale jenom díky tomu, že trh existuje a funguje. Regulace by vedla jednoznačně k záhubě těchto produktů a služeb.
EURO: Je reálné vůbec něco takového prosadit? KUNERT: Někteří říkají, že nemá smysl proti tomu bojovat, že regulace bude stále silnější. Naopak si myslím, že bychom proti tomu bojovat měli. Tedy alespoň bychom se mohli pokusit regulaci zmírnit tak, aby byla rozumná. Asi je to trend, ale musíme si uvědomit, že to může mít opravdu nebezpečné následky pro ekonomický vývoj. Je důležité, než někdo něco takového řekne, promyslet veškeré návaznosti. Rovněž je tu veřejné mínění. Bojím se, že bankovní lobby, přestože může být silná, bude svádět těžký boj, protože veřejné mínění je v tomto ohledu velice silné. Určitě se něco zavádět bude. Půjde zřejmě o postupné kroky, u nichž se ale bude dlouho diskutovat o všech pro a proti.
EURO: Co byste navrhl vy, pokud byste měl tu moc?
KUNERT: Stačilo by, aby všichni dodržovali regulační pravidla. Pokud je někdo nedodržuje, musí přijít postih. Vždyť i regulace, která je nyní, se vůbec nedodržuje. Například kapitálové požadavky. Evropa se na něčem dohodla, ale v mnoha zemích to nefunguje. Francie nebo Německo si je uzpůsobily podle svého. Všichni chtěli své šampiony. Dohodli jsme se na osmi procentech coby minimální kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka chtěla vydat varování, když se někdo přiblížil k devíti. V Anglii měli i čtyři procenta a nikomu to nevadilo.
Nejde ale jen o Ameriku. Vždyť i u nás půjčky nahrazují kapitál, takže jsou banky jakýmisi kvazi private equity fondy. Poskytují půjčky podnikům tak, že jim nahrazují kapitál, protože podnik nemá na úvěr kapitálové vybavení. Správně by to mělo být tak, že pokud chce někdo padesát milionů úvěr, měl by mít osmdesát milionů kapitál, jenže má dvacet. Když ale půjčku odmítneme, začnou nás obviňovat, že neposkytujeme úvěry. Je nutné si uvědomit, co se po bankách vůbec chce.
EURO: Souhlasíte s tím, že český trh by případnou regulací zůstal nedotčen?
KUNERT: Opatření by neměla mít vliv na tuzemský bankovní trh. Pouze prodej investičních produktů navázaných na hedgeové fondy by mohl být ovlivněn, ale neexistuje jasný postup, ani se tyto operace neprovádějí na našem trhu ve velkém objemu. Private equity fondy se budou muset více snažit získat přímo privátní investory, kteří pokud budou chtít přijmout riziko, nepůjdou s depozity do bank. Opět to ale nebude mít u nás velký vliv.
Další požadavky na kapitál znamenají omezení úvěrů a banky budou muset jít pro kapitál na trh. Všechny další účetní požadavky znamenají nižší výnosy pro banku a menší zájem akcionářů do banky investovat. Radši půjdou třeba do farmaceutických firem. Takže banky přijdou o kapitál.
