Roboti se v současné době využívají především pro nenáročné domácí práce, jako jsou luxování nebo částečné hlídání dětí, případně pro zábavu. Složitější operace nezvládají a navíc se vzhledem ke své plechové vizáži podobají spíše mixéru. Blýská se však na lepší časy. A dokonce i v našich končinách. Evropa udělala významný krok v tvorbě androida, který se stavbou a plynulostí pohybů přiblíží lidskému protějšku. V rámci projektu Sensopac, do nějž Evropská komise napumpovala na začátku minulého roku 6,5 milionu eur, vytvořili výzkumníci z technologické univerzity ve španělské Granadě „cerebellum“, sofistikovaný řídící mozek pro humanoidní roboty. V Evropě jde o milník v robotickém vývoji. „Výsledkem bude robot na úrovni savců, který bude schopen autonomně komunikovat s lidmi a svou šikovností výrazně předčí průmyslové stroje pro nejjemnější práci,“ uvedl vedoucí týmu Eduardo Ros Vidal z univerzity v Granadě. Projekt by měl současně pomoci při výzkumu léčby Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.
Umělou neuronovou síť stvořenou ze soustavy mikročipů, která bude mít na starosti motorické a kognitivní funkce, vědci během dvou let implementují do umělého těla s pohybovým ústrojím, jež vzniklo pod taktovkou Německého centra pro výzkum vesmíru (DLR). Poté přijde na řadu materiál podobný kůži, jenž by nejen přiblížil vzhled robota lidskému vzoru, ale současně by také reagoval díky integrovaným senzorům na hmatové podněty.
Projekt Sensopac, jehož cílem je modelace biologických protějšků, sdružuje vědce ze všech příbuzných oborů, počínaje fyziky a neurology konče. Celkem se na něm podílí dvanáct subjektů z osmi evropských zemí a Izraele. Poměrně brzy by se tedy mohla naplnit slova Billa Gatese a dalších vizionářů, kteří v příštích letech předpokládají masový nástup domácích robotů jako další stupeň technologické revoluce po rozšíření domácích počítačů.
