Velké propouštění ve firmách lze očekávat až příští rok
Majitel dělnické ubytovny v Mladé Boleslavi si letošní Vánoce příliš neužije. Platební morálka slovenských a ukrajinských klientů se v posledních týdnech citelně zhoršila. „Není práce, nejsou peníze,“ reagují dvě třetiny ze stovky ubytovaných dělníků na otázku, kdy konečně uhradí nájem. Před pár týdny dostali vyhazov v místí Škodě Auto. Domů se jim zatím nechce, doufají, že se nějak protlučou do doby, než se situace zase zlepší. Podobných ubytoven je v Mladé Boleslavi více. Místní radní se začínají obávat, že propuštění zahraniční dělníci ve městě zůstanou a prostředky na živobytí začnou shánět jinak než prací, třeba krádežemi. I to je jeden z českých projevů světové ekonomické krize.
Mírně pozitivní zprávou pro Česko je, že se firmy v reakci na propad poptávky zbavují hlavně zahraničních pracovníků, které si najaly prostřednictvím agentur. Žehrat tak mohou zatím spíše majitelé dělnických ubytoven a provozovatelé pravidelných linek na Slovensko nebo Ukrajinu. Kmenových, tedy českých, zaměstnanců se propouštění do konce roku ve větším měřítku nedotklo. A s několika stovkami lidí bez práce – snad s výjimkou vyhozených sklářů – si pracovní trh poradí více méně bez problémů. Firmy se navíc snaží vzniklou situaci zlehčit i tím, že se přednostně zbavují lidí, kteří jsou na hranici důchodového věku.
Špatnou zprávou však je, že zásoby agenturních zaměstnanců ve firmách dochází a velká vlna propouštění kmenových, především českých pracovníků teprve přijde po Novém roce. Mnohé podniky totiž čekají, jak se vyvinou jednání s odběrateli. Pokud neuspějí, budou propouštět.
Zatím nejvíce postiženým sektorem je automobilový průmysl a navazující obory. Jen Škoda Auto se již zbavila přes 1500 agenturních zaměstnanců a počátkem příštího roku propustí zhruba tři procenta kmenových pracovníků.
Vyplňují se tak varování, že je česká ekonomika až příliš závislá na automobilovém průmyslu, jenž se při recesi dostane do problémů jako první. Kdo za takový stav může? Někteří analytici tvrdí, že především ČSSD, respektive někdejší premiér Miloš Zeman a jeho ministr průmyslu a obchodu Miroslav Gégr. Právě z nich se za dobu jejich vládnutí stali takřka specialisté na shánění investorů do autoprůmyslu. Samozřejmě, kritici mají částečně pravdu. Jenže v rámci korektnosti je nutné připomenout i několik let starý rozhovor mezi tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Paroubek se svého protějšku zeptal, co si myslí o tom, že je v Česku tolik automobilových firem a jejich dodavatelů. Schröder tehdy odpověděl: „A opravdu si myslíte, že by se vám podařilo sehnat tolik jiných investorů?“
Situace se i v ČR mění ze dne na den a není možné přesně odhadnout, jak velké počty lidí budou firmy v příštím roce propouštět. Odhady se pohybují od 150 do 200 tisíc lidí. Již nyní je ale jisté, že v hospodách zase přibude remcalů, kteří nad pivkem budou s nostalgií vzpomínat na minulý režim, který zajistil dost práce pro všechny.
Zřejmě daleko dramatičtější ale bude situace ve světě. Ekonomové předpovídají, že by kvůli krizi mohlo celosvětově přijít o práci zhruba 20 milionů lidí. Velké evropské firmy však zatím o propuštění hovoří jen velmi opatrně, o čemž svědčí i výsledky ankety týdeníku EURO. Ten oslovil 100 největších světových korporací s ústředím v Evropě. Na e-mailový dotazník reagovalo 41 společností, většinou vyhýbavou odpovědí (více na straně 34).
Ostatně, tímto stylem ještě před několika týdny reagovali na podobné otázky i šéfové velkých amerických automobilek. Koncem minulého týdne však vedení Generalu Motors oznámilo, že bez státní pomoci ve výši čtyř miliard dolarů nepřežije do konce roku. Pokud peníze nezíská, o práci přijde 100 tisíc zaměstnanců. Bez finanční injekce se neobejde ani Ford či Chrysler.
