Pokud by Čína světu i sama sobě přiznala šíření viru o týden dříve, bylo by dnes o 66 procent méně nakažených. Pokud by to zvládla o dva týdny dříve, postihl by vir až o 86 procent méně lidí. A v případě opatření přijatých o tři týdny dříve než ve skutečnosti, by ke světové pandemii patrně vůbec nedošlo - šíření by kleslo dokonce o 95 procent.
Je Čína zodpovědná za globální pandemii koronaviru?
Ale na rozdíl od těchto modelů jsme v
situaci, kdy se koronavirem do konce tohoto týdne nakazí na celém světě milion
lidí. A primární zodpovědnost za to nese právě Čína a možná ještě více
totalitní forma její vlády. Ta má na svědomí tutlání narůstajícího
problému v duchu dobrých černobylských tradic. Vláda se zveřejněním toho, co se
děje, několik týdnů váhala.
Komentář: Proč některá letadla nejsou vidět
Výzkumníci ze Southamptonu
přitom zjistili, že detekce nemocných, jejich následná izolace a také
rušení velkých akcí nebo uzavření škol mají největší pozitivní dopad na snížení
šíření onemocnění. Jenže k tomu všemu potřebujete dát veřejnosti jasně najevo,
že se ve společnosti něco děje a že vláda nemá situaci pod kontrolou. K tomu
se totalitní režimy nerady přiznávají. Zvlášť když
nejsou vystaveny přísné kontrole svobodných médií.
Pokud by média mohla v Číně fungovat stejně jako v západních demokraciích, je nepochybné, že by se o šíření nemoci dozvěděly brzy miliony lidí, z nichž někteří v minulých týdnech naopak viru zbytečně podlehli. A to hlavně kvůli tomu, že nebyli včas informováni. Šíření koronaviru v Číně jasně ukazuje, jak životně důležité je svobodné informování.
A je vidět, že se Peking z následků
tutlání počátků koronavirové krize v ničem nepoučil. V těchto dnech čínská
média „pro změnu” ovládá propaganda o tom, jak Čínská lidová republika
„nezištně” pomáhá skoro všem evropským zemím bojovat s virem. V televizi
se opakují záběry čínských letadel naložených rouškami a respirátory. Sličné
moderátorky ale taktně mlčí o tom, kolik miliard za tuto „pomoc” musely
evropské země zaplatit. Jen Česko stojí čínská „humanitární mise” miliardu
korun týdně.
To není žádná pomoc, ale chladný obchod,
který je následně pragmaticky využit pro masírování mozků čínských občanů. Čína
tak z celé krize vychází jako humanitární velmoc, bez jejíž dobročinnosti by
svět zřejmě spadl do záhuby.
Závěr koronavirové pandemie by ale měl být
úplně jiný: Jakmile budou na světě i nadále existovat totalitní režimy a země
bez svobodných médií, je hrozba celosvětového umírání na nové nebezpečné nemoci
stále extrémně vysoká.
