* > Ve firemním žebříčku Právnická firma roku jste kromě hlavní ceny uspěli v kategoriích Pracovní právo a Řešení sporů a arbitráže. To je od dob vašich začátků slušný posun.
Z „butiku“ kdysi specializovaného na bankovnictví jsme vyrostli v něco, čemu se říká full service law firm. Za těch 25 let, co jsou PRK Partners na trhu, se nám podařilo vybudovat jednotlivé praxe tak, že jsou dnes naprosto srovnatelné. Pokud se podíváme na výnosy, dá se říci, že portfolio práce máme dnes rovnoměrně rozložené mezi všechny hlavní oblasti komerčního práva. Ať už jde o korporátní právo, M&A (fúze a akvizice), bankovní a finanční právo, nebo realitní transakce. Vedle toho máme další menší tzv. butikové praxe, např. specialistku na farmaceutické a medicínské právo, specialistu na právo duševního vlastnictví a IT atd. A samozřejmě pracovní právo. Pracovněprávní specializace vznikla jako logický doplněk pro transakční práci. Když děláte na nějaké M&A transakci, pracovněprávní otázky s tím vždy souvisejí. My jsme se od počátku rozhodli budovat pracovněprávní specializaci jako plnohodnotnou praxi. Věnujeme se mu už více než 20 let a náš tým v něm má dlouhou tradici. Naši specialisté na pracovní právo získávají díky svým referencím špičkové klienty z řad velkých domácích i mezinárodních firem a často jsou to oni, kdo díky své vynikající práci otevírají dveře u těchto klientů dalším odborníkům z PRK.
* > Co trestní právo?
V posledních letech dochází k čím dál tím častějším interakcím mezi právem obchodním a trestním. Trestní právo je však jednou z oblastí, kde se reputace a specializace buduje velmi dlouho a vyžaduje léta praxe. Vzhledem k tomu, že naši klienti ve všech oblastech očekávají špičkovou právní službu, rozhodli jsme se, že nebudeme budovat vlastní trestněprávní praxi, ale že na takových mandátech budeme pracovat ve spolupráci s jinými špičkovými odborníky. Velmi se nám osvědčila dlouhodobá spolupráce s kanceláří Gřivna & Šmerda, se kterou na těchto věcech pracujeme v tandemu.
* > V čem je největší výhoda velkých právních firem oproti malým kancelářím?
Hlavní výhodou velké advokátní kanceláře je možnost týmové práce specialistů z různých právních oblastí. Když třeba děláte nějakou sporovou věc, potřebujete k tomu v prvé řadě expertizu lidí, kteří se v dané oblasti práva vyznají, ať už to je M&A, stavební právo, nebo bankovnictví. K tomu dále potřebujete zkušenost specialistů na procesní právo. Na řešení sporu pracujete v týmu složeném z těchto odborníků. Funguje to pochopitelně i obráceně. Pokud se zabývám nějakým sporem – ať už jako advokát, nebo jako rozhodce – a narazím na nějaký právní problém, například na nedostatek v nějaké transakční dokumentaci, pak takové zkušenosti přinesu zpět do kanceláře a zohledníme je v interním vzdělávání a aktualizaci know-how ostatních týmů. Člověk se většinou nejvíce učí z vlastních chyb, ale když máte praxi s dostatečně širokým záběrem, můžete se učit i z chyb jiných. To je obrovská výhoda práce ve velké firmě. U nás navíc platí, že jsme sice velkou firmou, ale pořád je naše kancelář velmi plošně řízená.
* > Co myslíte plošným řízením?
V České republice máme 14 partnerů, přičemž každý partner vede svůj přiměřeně velký tým a ten je schopen velice efektivně řídit. Všechny své lidi zná, ví, v čem jsou dobří, zná kauzy, na kterých jeho tým pracuje, a sám se těchto kauz aktivně účastní. Není to žádná pyramidová struktura, kdy ti zezdola nedohlédnou nahoru, kde stojí nějaká trojjediná…
* >… bytost…
… která to celé vede. Tak se podle mě advokátní profese nedá dobře řídit. Můžete firmu takto seshora řídit obchodně, ale pro nás je – když to řeknu hodně zjednodušeně – naprosto klíčové samotné advokátní řemeslo, tedy poskytování kvalitní právní služby. A k tomu je třeba hlídat několik věcí: kvalitu, odbornost a efektivitu lidí, kteří na tom s vámi pracují. Musíte především umět práci správně rozdělit, protože v týmu máte lidi s různou zkušeností a senioritou, jinými slovy s různou cenou jejich práce. Část naší práce se pohybuje na pomezí práva a administrativy a vy nemůžete nejlepšího experta na danou věc zahltit administrativou, ale musíte ho využívat na odborné právní otázky.
* > Už léta tvrdíte, že se kvůli „podstřeleným“ cenám neúčastníte veřejných zakázek na právní služby.
Je to zbytečná práce.
* > Mám to brát tak, že stát zastupují levní, a tudíž nekvalitní právníci?
To bych si netroufl říct. Advokátní kancelář může někdy dojít ke strategickému rozhodnutí, že posílí rozvoj určité praxe, a několik let pak do takové praxe může investovat čas, energii, pracovat pod náklady a dotovat to z jiných činností. Nicméně je tady otázka, jestli se to z dlouhodobého hlediska vyplatí. A já o tom moc přesvědčen nejsem. Z praxe víme, že když se trh pokazí nízkými cenami, pak se to velmi obtížně napravuje.
* > Zvyky se mění těžko.
Navíc jsem toho názoru, že když si někdo vybírá právní službu jen podle ceny, tak se ani účastnit nechci. Přijde mi to až absurdní. Osobně si vůbec neumím představit, že bych šel třeba k doktorovi, o kterém bych neměl žádnou referenci nebo aspoň doporučení, a nechal si od něj operovat dejme tomu slinivku. Já žiju ve světě, který dá na reputaci, doporučení, pověst, kvalitu, značku, ale veřejné zakázky jsou vypisované tak, že se tam nic z toho nedá příliš zohlednit. I kdybychom si nakrásně řekli, že nabídneme nižší cenu, stejně se nikdy nedostaneme na cenovou hladinu, kde se dnes veřejné zakázky pohybují.
* > A ta je jaká?
Nedávno proběhla veřejná zakázka na organizaci velkého tendru pro ministerstvo obrany s vítěznou cenou, která je pod hranicí tisíce korun na hodinu. To je cena, která je pod našimi skutečnými náklady na právní služby. Pokud chceme udržet kvalitní advokáty, musíme je přiměřeně za jejich práci odměnit. S ohledem na cenu kvalitních advokátů a další náklady spojené s provozem kanceláře, vzděláváním koncipientů a advokátů, údržbou know-how, pojištění atd. nemůžeme takovou cenu nabídnout. V některých zemích mají advokáti výslovně zakázáno poskytovat právní služby za cenu nižší než náklady a je otázkou, zda je i u nás takové jednání v souladu s advokátní etikou a pravidly hospodářské soutěže.
* > Podobný tlak na ceny přinesla komoditizace právních služeb. Jak se jí bránit?
To je něco trošku jiného. Tady jde o naprosto legitimní tlak na to, aby se určité dokumenty či transakce standardizovaly a tímto způsobem byly zefektivněny náklady na související právní služby. Proti tomu nelze nic namítat a velké advokátní kanceláře se s tím musejí naučit pracovat a žít. Je to otázkou zefektivnění interních procesů, využití know-how a IT technologií. Když jsme před čtvrt stoletím dělali první syndikované financování, bylo to něco úplně jiného, protože každá jednotlivá otázka se musela zkoumat a vyjednávat, což vedlo k tomu, že transakce stála desetkrát tolik než dnes, kdy už je většina těchto otázek standardizovaných. Koneckonců i pro právní firmu je dnes transakční náklad v takové věci díky standardizaci mnohem menší. Myslím, že to je naprosto přirozený, logický a nejspíš i správný vývoj.
* > Jak vypadá typický klient, jehož zastupujete?
Úplně tradiční klient této kanceláře býval s ohledem na historii jejího vzniku zahraniční klient, kterého postupem doby začal doplňovat český klient s nějakou podstatnou složkou zahraničního kapitálu a v poslední době klasický český klient. Chvíli přece jen trvalo, než české firmy, které většinou vzešly v 90. letech z privatizace, dorostly na úroveň, kdy jsou standardně financovány českými, nebo dokonce zahraničními bankami a v rámci svých transakcí přicházejí víc a víc do st yku s mezinárodním segmentem. PRK Partners založili čeští právníci, kteří se počátkem 90. let vrátili z emigrace, kde vyrůstali, vystudovali zahraniční univerzity, měli za sebou praxi v zahraničních kancelářích, a tak se logicky věnovali zahraniční klientele.
* > Tehdy to nejspíš byl střet dvou nekompatibilních světů.
Dnes po téměř třiceti letech fungování tržní ekonomiky se dá samozřejmě říci, že české transakce mají mezinárodní standard, ale když jste dělal M&A v 90. letech, tak na sebe skutečně narazily dva světy, které si moc nerozuměly. Na jedné straně zahraniční investor, který trval na provedení due diligence a použití standardní dokumentace, a na druhé straně místní podnikatel, který odmítal poskytnout jakékoliv informace o své firmě a trval na použití dvoustránkové smlouvy. Teprve dnes se například dostáváme do situace, kdy Nejvyšší soud rozhoduje o tom, jestli můžete odstoupit od smlouvy na koupi akcií, když zjistíte, že společnost, jejíž akcie kupujete, nemá vlastnosti, jaké jste si představovali. Mezinárodní transakční praxe má přitom po celou dobu jasno v tom, že smlouva musí jednoznačně upravit, která strana nese jaké riziko, kdo za co odpovídá a co se stane, když vám v účetnictví chybějí miliony, nebo jen pár tužek. Když sem v 90. letech přišli západní investoři se svým standardním očekáváním, byla to obrovská příležitost pro advokáty se zahraniční zkušeností a vzděláním, a díky tomu naše kancelář vyrostla.
* > Jak získáváte nové klienty?
My máme dlouhou tradici spolupráce se stejnými klienty. Ačkoliv investujeme energii i do marketingu, tak nám naprostou většinu nových klientů generují reference od našich současných nebo bývalých klientů. Dalším významným zdrojem naší práce jsou zahraniční advokátní kanceláře, které nemají v České republice pobočku, a pochopitelně se neobracejí na svou mezinárodní konkurenci, ale hledají špičkovou lokální kancelář s potřebnými mezinárodními referencemi.
* > Spousta vašich vrstevníků má zkušenost z nějaké mezinárodní právní firmy. Vy jste to zřejmě ani podstoupit nemusel.
Nemusel. Já jsem se v PRK v podstatě profesně narodil.
* > Kdy jste do PRK přišel?
V roce 1995 jako koncipient. Jsem nejstarší koncipient, který vyrostl v PRK a po Markovi Procházkovi jsem v PRK nejdéle. PRK byla vždy domácí kanceláří v tom smyslu, že nebyla součástí žádné mezinárodní firmy, ale díky svým partnerům byla v podstatě mezinárodní kanceláří. Byla to vždy taková česká mezinárodní kancelář. Jen si to vezměte: Marek Procházka je Čechošvýcar, Radan Kubr taky, Daniel Rosický Čechokanaďan, François Veit čistokrevný Francouz…
* > Zeptám se na české soudy. Z evropských srovnání vycházejí jako rychlé a efektivní. Vaše zkušenost je ale úplně jiná. Čím t o je?
To vám neřeknu, protože u soudu nepracuji. Myslím ale, že je tady jedno specifikum. U českých soudů se řeší velká spousta tzv. bagatelních případů, které nejsou právně složité. Nemusí se jednat jen o malé částky, ale věcně nejde o složité případy a soud je může vyřídit velmi rychle a efektivně, což se typicky týká spotřebitelských pohledávek nebo běžných pohledávek z obchodního styku, ve kterých se dlužníci ani aktivně nebrání. Domnívám se, že tyto případy výrazně vylepšují statistiku trvání soudního řízení.
* > Pak jsou tu ale složité obchodní spory…
Jakmile narazíte na složitější spor, není výjimkou, že trvá pět či deset let. Z ekonomického hlediska je to pro účastníky řízení naprostá katastrofa. Vezměte si třeba, že se soudíte řádově o desítky až stovky milionů a ta strana, která prohraje, má nakonec po letech zaplatit úrok z prodlení. Po celou dobu sporu žije společnost v obrovské nejistotě, protože neví, kolik ji spor bude stát, když se zákonný úrok pohybuje někde kolem osmi procent.
* > V jiných státech to funguje lépe?
Nedávno jsme pro jednoho klienta vedli soudní spor ve Spojených státech, respektive zastupovali ho američtí právníci ze spolupracující kanceláře. A oni nám byli rovnou schopní říct, jak bude během následujícího roku vypadat časový harmonogram toho případu…
* > A sedělo to?
Sedělo. Skutečně to tak víceméně proběhlo, a když máte časový harmonogram, můžete zhruba odhadnout, jaké výlohy s tím bude klient mít.
* > Jste místopředsedou České advokátní komory. Proč jste se rozhodl kandidovat do jejího vedení?
Proč se účastním činnosti advokátní komory, to je už vlastně docela starý příběh. Před zhruba deseti lety se velké kanceláře činností advokátní komory prakticky neúčastnily. Pak ale došlo k několika událostem, kdy jsem si uvědomil, že pokud komora nebude o specifikách fungování velkých kanceláří vědět, může dojít k tomu, že naši činnost mohou prostřednictvím stavovské regulace i neúmyslně negativně ovlivnit. Jde třeba o postavení spolupracujících advokátů, délku koncipientské praxe apod. Tenkrát jsme se na úrovni velkých kanceláří shodli, že je nezbytné, aby se zástupci velkých advokátních kanceláří podíleli na činnosti komory, tak aby díky tomu lépe vnímala naše specifické potřeby. Samozřejmě spousta mojí dnešní práce v komoře přesahuje specifickou problematiku činnosti velkých advokátních kanceláří, ale zároveň obsahuje témata, která jsou všem advokátům společná, jako jsou postavení advokátů v justičním systému, právo na právní pomoc, advokátní mlčenlivost a bezplatnou právní pomoc.
* > Co vás na vaší práci nejvíc baví?
Pořád mě baví samotné právo, řešení právních otázek, a to zejména sporová agenda. Ta má v sobě – jak to říct – takový sportovně soutěžní charakter. To mě opravdu baví.
O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz
