V konfliktu Západu s Ruskem hraje šéf Gazpromu Alexej Miller hlavní roli. Jeho úkolem je energetický Blitzkrieg, ve kterém dramatickým zdražením ztrestá Ukrajinu na západě a zároveň uzavře energetický pakt s Čínou na východě.
Tento týden se ve Štrasburku setkali šéf Gazpromu Alexej Miller a evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger, aby se vzájemně ujistili, že dodávky plynu do Evropy nejsou v sebemenším ohrožení. Málokdo tomu ale věří. Konflikt Gazpromu s ukrajinským Naftogazem může zablokovat jednu z hlavních cest, kudy se plyn dostává do Evropy.
Proto Miller usilovně pracuje i na co nejčasnějším uzavření dlouhodobého kontraktu s Čínou. „Jsem na dobré cestě s vyjednáváními,“ chlubí se Miller. Pokud vše půjde dobře, už v květnu by mohl kontrakt podepsat ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě Číny.
Kamarád z Petrohradu
Nebýt Putina, Miller by nebyl nejspíš ničím. Ekonom z Leningradu v osmdesátých letech snil o reformách sovětské ekonomiky v kruhu okolo Anatolije Čubajse, pozdějšího otce ruské privatizace. Klíčové ale pro něj bylo jiné petrohradské setkání. A to když nastoupil v roce 1991 do komise pro zahraniční vztahy petrohradského starosty.
Šéfem komise nebyl nikdo jiný než mladý Vladimir Putin. Jako jeho chráněnec dostal v roce 1996 do správy petrohradský přístav. A v roce 1999 se stal z Putinovy vůle energetikem. Nejprve spravoval baltské energeticler ké potrubí. V roce 2000 po nástupu Putina do Kremlu povýšil na náměstka ministra energetiky. V roce 2001 byl výstup dokončen – Miller se stal šéfem Gazpromu po letitém řediteli Remu Vjachirevovi, kterého Putin odsunul do důchodu.
| Alexej Borisovič Miller |
|---|
| » narodil se 31. ledna 1962 v Leningradu do rodiny s německým původem. Vystudoval ekonomiku a nastoupil jako projektant do místního podniku » v roce 1991 se dostal do petrohradské komise pro zahraniční vztahy, v jejímž čele stál Vladimir Putin. S jeho podporou se v roce 2000 stal náměstkem ministra energetiky a v 2001 vystoupal až na post výkonného šéfa Gazpromu » pod jeho vedením Kreml opět Gazprom ovládl, firma se rozšířila o Sibněfť a získala mnohé další akvizice včetně médií » je klíčovou osobou v rusko-ukrajinském konfliktu. Koncern Gazprom rapidně Ukrajincům zdražil plyn. Zároveň se snaží o urychlené uzavření kontraktu s Čínou » vášní jednoho z nejlépe placených ruských manažerů jsou koně. Své nejlepší plnokrevníky si nechal dovézt z USA |
Miller v čele petrohradských hochů splnil Putinův základní požadavek, aby se akcie Gazpromu dostaly opět pod plnou kremelskou kontrolu. Zároveň „národní šampion“ Gazprom prakticky zničil veškerou ruskou konkurenci.
Od roku 2006 může ruský plyn exportovat výhradně jen Millerův Gazprom. Miller stvořil impérium dle požadavků Kremlu. V roce 2005 plynařský gigant přikoupil jiný ropný gigant Sibněfť. Milale nakupoval i mimo energetiku. V roce 2001 například přikoupil do té doby nezávislou televizi NTV.
Nepomáhejte Ukrajině
Klíčovým trhem pro Millera byla vždy Evropa, odkud plyne zhruba 60 procent příjmů. Miller má za sebou několik hádek o cenu plynu se západním sousedy, nikdy to ale nebylo tak vážné jako nyní. Dosavadní pře s Běloruskem a Ukrajinou jsou ničím proti hrozící energetické válce s celým Západem.
V dubnu zvýšil Gazprom cenu plynu pro Ukrajinu o 44 procent. „Sleva byla zrušena kvůli ukrajinskému neplnění splátek,“ prohlásil Miller. Ten nyní požaduje po Naftogazu 2,2 miliardy dolarů, což ohrožuje plynulost dodávek do Evropy.
Miller se zlobí i na plánované reverzní dodávku plynu z Německa a dalších zemí zpět na Ukrajinu, protože to by mohlo narušit kremelský koncept energetické války s Ukrajinou. „Pokud mluvíme o zpětných dodávkách, musíme si položit mnohé otázky,“ varuje Miller s tím, že prý něco takového není legální. Němce a další ale zatím Millerovy hrozby příliš nezajímají.
Záchrana z Číny
Miller ale neponechává nic náhodě, aby náhodou v energetické válce s Evropou jeho gigant neztratil většinu příjmů. V dubnu Gazprom koupil zadlužený kyrgyzský Kyrgyzgaz za jeden dolar a Miller oznámil, že za vzorné chování se umí Gazprom odvděčit: „Cena plynu se v Kyrgyzstánu sníží.“ Vedle rozrůstání impéria ale Millerův osud stojí a padá s vyjednávanou třicetiletou dodávkou plynu do Číny. Obě strany o kontraktu uvažují už od roku 1997, ale nikdy se zatím neshodly na ceně.
Nyní se však změnily podmínky.
Čína potřebuje odstavit své černouhelné elektrárny a také je jedinou zemí v Radě bezpečnosti OSN, která neodsoudila ruskou agresi. Na druhé straně Miller je nyní ochoten jít s cenou dolů, jen aby měl v případě konfliktu s Evropou kam přesměrovat potrubí. Cílem je podpis dohody 20. května v Pekingu, kdy na návštěvu do Číny přijede Putin. Pokud se dohodu podaří dotáhnout do konce, Miller se stane pro ruského prezidenta tím nejcennějším generálem v konfliktu se Západem.
Čtěte také:
Rusko trestá Ukrajinu dál: už podruhé za týden jí zdraží plyn
