Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze - Chateau Mělník blanc 2006 a Svatovavřinecké 2006, barrique
Réva se na Mělnicku začala pěstovat zhruba o čtyři sta let dříve, než císař Karel IV. přišel se svými vinařskými edikty. Sláva Mělníka jako města vína se datuje od roku 1753, kdy se na scéně objevili Lobkowiczové. Ti se o vinice starají dodnes, s výjimkou smutné pětačtyřicetileté přestávky, kdy vinařství obecně doznalo značný ústup z pozic,
Region
Rozloha lobkowiczkých vinohradů se dnes pohybuje kolem 90 hektarů, z nichž asi třetina není obhospodařována. Lobkowiczové se zasloužili také o produkci sektu. První perlivé Château Mělník vzniklo v roce 1896. Vína zrají ve středověkých zámeckých sklepeních (dílem také v nové zpracovně) pod zámkem. Dnes se ve třech kolekcích - klasické, zámecké a lobkowiczké - dají najít opravdu znamenité etikety. Dobře se prosazují vína bariková, u nichž je znatelný posun v umu při práci se dřevěnými sudy. Lobkowiczké vinařství je vůbec postavené na mimořádných červených vínech, poměr bílých sort k modrým je 45:55 procentům. Nešťastná nedávná minulost nic neubrala na popularitě v „kalamářích“ expedovaným Ludmilám, bílé i červené. Z někdejších prazvláštních směsek socialistického vinařství se obě známky vyprofilovaly do víceméně odrůdových vín, bílá Ludmila stojí na millerce, červená je čistý portugal.
Zámecká kolekce je řadou pouze odrůdových vín, červená jsou zpracovávána výhradně barikovou metodou, zráním v malých 225 litrů obsahujících sudech.
I ve třetí lobkowiczké kolekci zrají červená v bariku, jde však navíc ještě o hrozny vyšších jakostních kategorií. Z více vyzrálých hroznů se do této řady připravují i vína bílá. Právě z této série vybral mělnický sklepmistr Karel Hejduk dva vzorky na oslavu výročí vinařských předpisů císaře a krále Karla IV.
Doporučená vína
Chateau Mělník blanc 2006, pozdní sběr - suché, Zámek a vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Jiskrná, brilantně čirá barva světlého zlata, plná třpytu je první vizitkou tohoto vína. V kytce se setkávají bohatá hroznovitě vyzrálá vůně s poměrně širokými odéry světlých ovocných jádrovin. V pozadí se projeví lehký, přesto však patrný vanilkový podkres. Chuť je odrůdově věrná, vedle hroznu a ovoce s tenoučkým medovým nádechem se prosazují živé, rozpustilé kyselinky. Ty nedají vínu ztěžknout, a dozvuk je proto ve znamení příjemné až mírně dravé svěžesti. Ta se ovšem po chvíli, kdy si víno ve sklence vydechne, srovná a celý doběh se odehrává v plné, lehce pikantní harmonii.
Svatovavřinecké 2006, barrique - suché, Zámek a vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Prvním znakem vína je noblesní granátová barva, přecházející do fialových valérů, v níž se odráží bohatá jiskra. Nos atakuje buket plný lesního ovoce a třešní, z nichž se připomíná uhlazená pecka. V pozadí je možné zachytit kulisu ušlechtilých vůní dřeva a ohně. V ústech se nakyslost třešní mírně dere před chutě lesa, na které se ještě tlačí poměrně razantní ataky dřeva. Ale opět se po chvíli chuť sladí, a přestože dřevěný dozvuk trvá nejdéle, víno slibuje po dalším naležení kýženou oblost a další harmonizaci.
Volba pokrmu
K rulandskému nasadili kuchaři při zmíněné oslavě jako partnera uzeného jihočeského candáta a celerový salát s organickou karotkou. Určité sebevědomí vavřineckého doplnilo chuťový rejstřík velice jemně kořeněného espritního hovězího tatarského bifteku. Vneslo do souhry jistý mladistvý prvek a povzneslo sousto o dvě patra výše.
box
Odrůdy v lobkowiczkých vinicích
Modré: Rulandské modré 10 %, Svatovavřinecké10 %, Zweigeltrebe 5 % a Modrý Portugal 30 %
Bílé:Rulandské bílé 5 %, Ryzlink rýnský 10 %, Tramín červený 5 %, Müller Thurgau 20 %, Rulandské šedé 5 %
