Nejen příjmení na čtyři

V nákupních centrech se začínají objevovat české fast foody

Hamburgery už v Čechách nenabízejí pouze prodejny McDonald´s, kuřecí křidélka již nejsou jen v KFC. S nově vznikajícími nákupními centry se začínají šířit i původní české řetězce rychlého občerstvení. Firmy, jako mostecká Pax Food nebo zlínská miklik´s food, jež provozuje restaurace Big Food, už otevřely prvních pět poboček a pro příští rok chtějí překročit počet deseti prodejen. Brněnský Patatas, jenž funguje pod společností Gastrokom & Group, už provozuje osm restaurací a v příštím roce hodlá jejich počet zdvojnásobit. S obdobným konceptem finger food, tedy jídla konzumovaného bez příboru na základě hesla „namoč do omáčky a sněz“, plánuje uspět i česko-rakouská společnost Spak, která před dvěma měsíci otevřela první pobočku v Europarku v pražských Štěrboholích. Znaky řetězců mají i restaurace nabízející asijské pokrmy, jejich struktura je však hodně nepřehledná. Další sítě provozoven se zřejmě ještě objeví v souvislosti s tím, jak budou vznikat nová obchodní centra.
Zatímco ve Spojených státech firmy zabývající se průzkumem trhu signalizují odklon od tohoto typu občerstvení a oznamují nástup luxusnějšího takzvaného fast casual občerstvení, tedy luxusnějšího jídla s obsluhou a příbory, čeští podnikatelé jsou v souvislosti s budoucností fast foodů hodně optimističtí.

Nemnoho peněz.

Zástupci Pax Foodu uvádějí, že jedním z důvodů, proč se vrhli do boje s nadnárodními kolosy, bylo pomoci zániku tradičních uličních stánkařů s párkem v rohlíku. Tato firma také jako jediná staví pobočky na ulicích. Její jednatel Robert Smetánka tvrdí, že tato cesta je levnější než budování poboček v obřích nákupních centrech. Ostatní restauratéři se nicméně shodují, že jejich záměrům právě prudký růst počtu nákupních a zábavních center hodně nahrává. Schází se v nich totiž hodně lidí, především cílová skupina mezi 15 až 39 lety. Bez velkých reklamních akcí je tak možno získat dostatek zákazníků. Ačkoliv i tito podnikatelé plánují otevírat pobočky i na ulicích velkých měst, jednatel Big Foodu Jaroslav Doležel uvádí, že preferování nákupních center momentálně nahrávají nižší náklady na zbudování provozovny. Právě finanční náročnost brání menším společnostem v rychlejším rozvoji. Doleželův zaměstnavatel, firma miklik´s food, má v internetové verzi Obchodního rejstříku zapsáno základní jmění deseti milionů korun, Pax Food jako s. r. o. dokonce pouze sto tisíc. Romana Sallerová ze Spaku tvrdí, že zbudování jedné větší pobočky v některém z obchodních center přijde na deset milionů korun.
O finančním pozadí svých podniků zástupci jednotlivých firem mlčí a omezují se na kusá prohlášení o spokojenosti se současným vývojem svého podnikání. „Ekonomická úspěšnost je předpokladem dalšího růstu, v současné době obsloužíme v rámci celé sítě 360 tisíc zákazníků za rok,“ tvrdí Eva Kočí, spolumajitelka sítě Patatas. V plánech jsou už podnikatelé otevřenější. „Do konce příštího roku chceme mít deset až jedenáct prodejních míst a očekáváme obrat okolo sta milionů korun,“ tvrdí Doležel. Stejně tak plánují všichni provozovatelé i marketingovou podporu prodeje, která je ovšem podmíněna větším počtem poboček. V rámci rychlejšího rozvoje Spak také počítá s tím, že bude nabízet své restaurace franšízistům. Tento model už aplikuje i Patatas. Sortimentem se kromě Spaku, který na tomto poli hodně využívá předmět svého hlavního podnikání – omáčky, dresinky a kečupy - tyto řetězce od zahraniční konkurence příliš neliší. V rámci současného trendu „zdravého“ životního stylu nabízejí především různé zpracování drůbežího masa, a i když Pax Food má krůtí variantu, jde většinou o kuřecí. Jaroslav Doležel nepopírá inspiraci nabídkou KFC, okamžitě ale dodává, že jeho firma má daleko širší sortiment než americká konkurence. Větší počet nabízených produktů, respektive něco, co jej bude od KFC nebo McDonald´s odlišovat, má ale každý český řetězec. Big Food například kuřecí maso i griluje, Patatas v symbióze se svým názvem se hodně koncentruje na produkty z brambor.

Zahraniční nezájem.

McDonald´s a KFC se nad novou konkurencí nikterak nepohoršují a v rozvoji jí nebrání. „Tyto firmy se zabývají stejnou činností jako my, takže samozřejmě jsou konkurencí, kterou nemůžeme podceňovat,“ připouští však Drahomíra Jiráková, tisková mluvčí McDonald´s ČR. Zástupci malých řetězců svorně tvrdí, že vztahy jsou navýsost korektní a jakékoliv kladení překážek nezaznamenali. Spak dokonce zmíněné americké společnosti za konkurenci téměř nepovažuje. „Samozřejmě že se orientujeme na trh, který je těmito firmami dán, vzhledem k našemu odlišnému konceptu nicméně vidíme velké možnosti,“ tvrdí Sallerová. Mezi nezávislými řetězci bylo slovo „boj“ téměř vymazáno ze slovníku. „S ostatními si v podstatě nekonkurujeme, spíše se vzájemně učíme,“ shrnuje Kočí.
Zatímco trhy na západ od našich hranic jsou beznadějně rozparcelované silnými americkými řetězci, v České republice se zatím usadily jen dva. McDonald´s českému trhu dominuje s 68 pobočkami, téměř bezvýhradně navíc pokrývá i dálniční síť. KFC v Česku příliš aktivní není a během osmi let otevřela pouze 20 restaurací. Další v USA populární řetězce jako Wendy´s, Subway´s, nebo Burger King se do Čech zatím nevydaly. Pizza Hut provozuje jedinou pobočku v pražské Celetné. Některé nepotvrzené spekulace uvádějí, že například nepřítomnost Burger King v Česku je výsledkem dohody mezi tímto řetězcem a KFC, na základě které si na „malých“ východoevropských trzích nekonkurují. V Česku působí KFC, v Maďarsku funguje pouze „Král burgrů“. Česká pobočka KFC se vzhledem k celotýdenní nepřítomností tiskové mluvčí i dalších odpovědných zástupců k této spekulaci nevyjádřila.

Boj o vodu, vlastně nealko.

S nástupem nových řetězců se teoreticky otevírá šance i pro dodavatele nápojů, které tvoří velkou část tržeb fast foodů. Ačkoliv zástupci jednotlivých společností tvrdí, že jednali také s menšími výrobci, dvojblok Coca Cola, Pepsi Cola se zatím nikomu (kromě několika firem dodávajících zanedbatelné množství ovocných nápojů) prorazit nepodařilo. Krnovská Santa, produkující Kofolu nebo Top Topic, by přitom zřejmě sortiment na nabídku ve fast foodech měla. „Zájem více proniknout na trh gastronomie rozhodně máme, nicméně u velkých řetězců je to vzhledem k majetkovým propojením neprůstřelné,“ tvrdí Břetislav Koláček ze Santy. Dodává, že jednání se začínajícími řetězci vedou především regionální zástupci podniku. Koláček soudí, že přítomnost v tomto typu restaurací má spíše význam marketingový než ekonomický. Provozovatelé nicméně tvrdí, že zázemí ve smyslu servisu nebo podpory marketingu poskytované zahraniční společností je tak markantní výhodou, kterou český dodavatel není schopen smazat.

Na Kroce jen zaděláno.

V roce 1955 otevřel Ray A. Kroc na předměstí Chicaga svou první restauraci McDonald´s. O necelé půl století později se počet poboček jeho restaurace pohybuje okolo 28 tisíc a firma produkuje obrat přesahující 32 miliard dolarů. Tak daleko se zatím čeští podnikatelé na poli fast foodových restaurací nedívají a s Krocem se nesrovnávají. „Ray Kroc je mým velkým vzorem, i když na poli jeho průkopnické práce v oblasti rychlého občerstvení ho už můžeme jen těžko následovat,“ prohlašuje s úsměvem Smetánka s Fax Foodu. Podobně na jméno guru rychlého občerstvení reagují i ostatní podnikatelé na tomto poli. „S Rayem Krocem nás spojují tři věci: příjmení na čtyři písmena, český původ a chuť vytvořit vlastní systém,“ říká spolumajitelka Patatas Eva Kočí.